Už jsme tu několikrát psali o poklesu zájmu výrobců o segment levných kompaktních fotoaparátů. Ten se projevuje už několik let. Olympus už dokonce loni oznámil, že přestává levné kompakty vyrábět (poté, co jejich výrobu přestěhoval do Číny). Fotomobily hrají roli hrobníka… Zprávu o tom přinesly New York Times ve své ekonomické sekci. Vychází z analýzy analytické firmy IDC, která předpověděla pokles prodeje kompaktních přístrojůo více než 40 procent na 59 milionů celosvětově prodaných kusů. To samo o sobě překvapující není, překvapující je zjištění, že pokulhávají i systémové kompakty (mirrorlessy), vnímané jako slibný meziformát mezi kompakty a jednookými zrcadlovkami. Panasonic konstatoval v období mezi dubnem a zářím čtyřicetiprocentní pokles a pokud by se podle střednědobého plánu situace neměla zlepšit do března 2016, hrozí osekání produkce. Mezi červencem a zářím Panasonic držel 3,1 procent na trhu fotoaparátů, kdežto o rok dříve to bylo 3.8. Zato Canon, Nikon a Sony drží trvale 60 procent trhu. Canon s Nikonem, mají pevné postavení na trhu se zrcadlovkami a síla Sonyho spočívá v tom, že vyrábí snímače i pro jiné výrobce a může se opřít o vlastní výrobu chytrých telefonů.
Zpráva upozorňuje, že ohrožení výrobci se soustřeďují na přístroje pro fotografování pod vodou. Velké naděje vkládali do segmentu mirrorless. V Japonsku mají velký úspěch a zaznamenávají 36 procentní podíl prodeje přístrojů s výměnnými objektivy v období mezi loňským lednem a říjnem. Horší je to ve Spojených státech a Evropě, kde podíl dosahuje 10.5, respektive 11.2 procent. Podle výzkumů lidé mají zájem především o konektivitu a teprve pak o vysokou kvalitu obrazu. Podle analytiků není řešení v tom, že fotoaparáty jsou schopné komunikovat s chytrými telefony. Lidé by si podle nich přáli, aby fotoaparát komunikoval s Facebookem a Twitterem přímo – zde poznamenám, že tohle umí například Samsung Galaxy S4 Zoom (viz náš článek), tedy kompakt kombinovaný s telefonem. Článek upozorňuje na QX přístroje od Sonyho, tedy objektiv plus čip fyzicky připojený k mobilnímu telefonu (na naší fotce). Cituje přitom šéfa obrazové divize Sonyho Šigeki Išizuku, že ve firmě tento přístroj vyvolal rozruch a že je to zařízení, které musíte buď nenávidět nebo milovat. „Když jsme s tím vyšli,“ řekl Išizuku, „neměli jsme představu, jak se bude QX prodávat. Neměli jsme žádnou cílovou skupinu.“
Článek končí konstatováním, že si Sony mohl na takovou inovaci troufnout i proto, že má výnosnou divizi mobilních telefonů a že mnoho zákazníků na něco takového čekalo, zvláště pak čekalo, že Sony přijde s novinkou, jako byl svého času walkman.
Co dodat?
Výsledky analýz je třeba vzít na vědomí, s tou výhradou, že reálný život jde někdy jinudy než analytici předvídali. Statistiky například zaznamenaly na začátku osmdesátých let strmý vzestup prodeje analogových zrcadlovek na dvanáct milionů kusů ročně v celosvětovém měřítku. Nikdo nevěděl, co se to stalo. Pak prodeje stejně strmě klesly na chabé tři milióny. Po roce 2001 začaly prodeje opět stoupat, tentokrát digitálních zrcadlovek a jsou dnes zase někde na dvanácti milionech ročně. Porostou počty? Klesnou? Co udělá bohatnutí středních vrstev v nových ekonomikách? Konstatujme, že budoucnost nám připraví ještě mnohá překvapení.