Česky to nemá žádný odpovídající výraz, leda – ostření na palec. Což je vcelku výstižné vyjádření, o co jde.
Česky to nemá žádný odpovídající výraz, leda – ostření na palec. Což je vcelku výstižné vyjádření, o co jde.
Hon na ostřicí body
Předpokládám, že tento článek zaujme jen toho, kdo už dávno pochopil, že celoplošné automatické ostření je cesta sice ne až do pekel, ale k ne vždy ostrému obrázku. Víme, že je dobré si zvolit ostřicí bod, jeden, někdo radí jeden s pomocnými body, které převezmou povinnost ostřit, když ten jeden zvolený je zaměřen na něčem bez kontrastu a nemá se čeho chybit. Víme také, že je možné tento ostřicí bod posouvat v ploše záběru. A jsme po uši v problému.
Komapkty vs zrcadlovky
Kompakty ostří metodou analýzy kontrastu a své ostřicí body mají rozložené takřka po celé ploše čipu, tedy i v ploše obrazu. Zrcadlovky ostří metodou analýzy fázového posunu, k tomu slouží AF modul uložený na dně komory, světlo k němu jde polopropustným místem v zrcátku před pomocné zrcátko a z technických důvodů je aktivní plocha autofokusu zásadně omezená. Přesvědčíte se snadno náhledem do hledáčku libovolné zrcadlovky. Vidíte, že vaše body jsou v oblasti kolem středu a nemůžete bod přesunout dejme tomu do rohu fotky.
Toto je rozložení ostřicích bodů v ploše přístroje Canon 5D Mk III:
Naštěstí je možné přenášet ostřicí bod. Využije se vlastnosti spouště fotoaparátu: když jen namáčkneme a nedomáčkneme, přístroj zaostří, nastaví expozici a čeká až domáčkneme, pak exponuje. S namáčknutou spouští pak můžeme dokomponovat obrázek.Zde je fáze 1. – ostříme na středový ostřicí bod (je nejcitlivější a nejpřesnější):
Poté přenesu s namáčknutou spouští ostřicí bod stranou, tedy měním kompozici:
Nakonec domáčknu spoušť, exponuji a mám fotku, kdy ostrost je na objektu mimo střed obrazu.
Je to jednoduché a mockrát jsem to učil i v jednoodpoledních začátečnických kurzech. Dá se to dělat jakýmkoli foťákem a funguje to i s mobilem.
Jenže to to pěkná otrava, když chci fotit něco, co je v rohu, a pořád musím přesouvat optickou osu. Vysvětlím to na příkladu.
Pro rozhovor v Magazínu Lidových novin jsem fotil paní docentku Věnu Hrdličkovou. Báječná devadesátiletá dáma, dobře se s ní povídalo. Fotil jsem to Canonem 5D Mk 3, pětatřicítkou artem Sigmou. Fotek jsem pořídil v tomto uspořádání asi patnáct:
Ostřil jsem na obličej paní Věny, jak jinak. Jenže se podívejte, jaké je rozložení ostřicích bodů toho Canonu. Pro názornost jsem si sejmul obrázek z instrukčního videa Canonu, na kterém je rozložení ostřicích bodů dobře vidět:
Tady to je dobré, dívčin obličej je uprostřed. Ale paní Věnu jsem chtěl mít v silném obrazovém bodu na průsečíku třetin. Udělal jsem si také simulaci rozmístění ostřicích bodů:
Vidíte, že obličej je mimo dosah kteréhokoli z nich. Na kompaktu nebo mirrorlessu bych mohl nasadit AF bod na obličej modelu, protože pokrytí je tam větší. Zrcadlovka má tu oblast omezenou, AF modul je fyzicky malý a zabírá jen část obrazu. Jsou tři metody, jak se s problémem vyrovnat.
1. ruční ostření. Dal jsem to sem pro pořádek, protože kdybych zaostřil ručně, můžu fotit jak chci a o nic dalšího se nestarám. Jenže umění ručního ostření je dnes velmi vzácné a já už ho neumím.
2. přenášení ostřicího bodu. Jak jsem to popsal na začátku: Namířím aparát tak, aby aktivní (zvolený) AF bod byl na obličeji, namáčknu, komponuji a pak domáčknu, exponuji. Toto bych musel udělat před každým obrázkem, v daném případě patnáctkrát. Jak říkám, jde to, ale je to otrava.
3. zadní ostření neboli rear focus. Jde o to, že vhodným nastavením v setupu aparátu vypnu AF funkci spouště. Spoušť bude jenom exponovat a o aktivaci autofokusu se postará něco jiného – nejčastěji je to tlačítko AF LOCK (AL tlačítko). Prostě zaostřím, pak komponuji a pak už jen fotím a o ostření se nezajímám – samozřejmě za předpokladu, že se model (motiv) nehýbe. Princip je tedy v oddělen funkce autofokusu od spouště. Ta jen exponuje, ostří se tlačítkem vzadu, tedy na palec To je nutno na každém aparátu nastavit a různí výrobci to mají jinak. Canon u svých vyšších modelů to má v Q-menu, oddíl zákaznické nastavení (komické „ztraceno v překladu“, jde o uživatelské – custom – nastavení). Zde můžete ovládacím prvkům přiřadit funkci – právě je měněna spoušť, a tlačítka AF-ON a hvězdička jsou nastavena na zahájení zaostřování.
Ani Nikony to nemají složité, zde ukázka v D7000, položka f5 v setupu „tužtička“. Tím se určí funkce AF uzávěru AE-L/AF-L. Už to není blokace autofokusu, ale naopak jeho aktivace a spoušť pak už bude jenom spouštět.
Vyšší dívčí
To ale není všechno. Každý ví, že jsou dva hlavní druhy autofokusu, průběžný a jednorázový. Po odpojení AF od spouště lze použít jeden i druhý – ale ten průběžný bývá výhodnější. Dokud palcem tisknete tlačítko, přístroj ostří a jakmile tlačítko pustíte, ostření se zastaví a rovina zastření je nastavena. Toto řešení dává fotografovi největší volnost a proto se používá častěji než jednorázové ostření.
Je třeba vyzkoušet, zvyknout si a jak praví básník, zprv trpké zdá se, ale pak neodtrhneš více!
Poznámka čtenáře:
Zrcadlovkami už nefotím a to ostření je jedním z důvodů.
Když jsem fotil světelnými objektivy, které mají hloubku ostrosti tak maximálně na to jedno oko, tak při jakékoli rekompozici jsem už byl mimo.
Ono je to logické. Ostřícím bodem se mi zostřená vzdálenost zafixuje na určitou hodnotu od roviny čipu.
Ale při té rekompozici člověk mění sklon roviny čipu, navíc se s tím foťákem se o nějaký ten milimetr pohne, a ten model taky není socha a za vteřinu může být o 2cm dál.
Při hloubce ostrosti v řádu 1cm i méně tohle rozhoduje.
Určitě to může fungovat v nějakém nastavení, kdy je hloubka ostrosti řekněme 10cm. To je ten Váš případ s tou docentkou. Na portrétní focení(resp. focení obličeje) s malou hloubkou ostrosti se mi tedy osvědčil můj nynější panasonic gx-7 s olympusem 75mm f1,8. Prostě zakomponuji, přesunu ostřící bod na oko a jedním stiskem ostřím a exponuji.
Odpověď O.N.:
Chápu a souhlasím – ale v článku jsem upozorňoval, že mirrorless přístroje mají větší pokrytí plochy obrazu AF body, takže můžete ostřit třeba dotykem na displeji. Ten rear focus je výhodný především pro zrcadlovky.
Setkal jsem se s fotografem glamour holčiček a ten radil ostřit manuálně a doostřovat pohybem těla (což se osvědčuje při makru…). Jenže já to v tom hledáčku nevidím…
