Nezařazené

RAW nebo TIFF


Dotaz čtenáře C.H.: Fotím paralelně v JPG a RAW. Všude tvrdí, že je lepší upravovat v RAW formátu a pak převést do JPG. Jak je to ale s TIFFem? Je lepší upravovat nejdřív RAW a pak do TIFFu, nebo stačí upravovat až v TIFFu? Zkusme se nad tím zamyslet.

Tak pojďme na to popořádku.
Formát RAW je datový formát. Je to strukturovaný soubor dat, získaný po digitalizaci údajů nasbíraných milióny světlocitlivých buněk na snímače; každá má na sobě barevný filtr, takže velikost náboje závisí a) na intenzitě odraženého světa, b) na jeho složení. Tento “RAW” může mít různé koncovky, podle toho, o jakého výrobce jde, na př. Nikon má koncovku *.nef, Olympus *.orf, Canon cr2 nebo*.crw, Adobe *.dng a podobně. Tento datový soubor obsahuje jednak zmíněná data, jednak EXIF data, to znamená, záznam “toho, co bylo nastaveno na fotoaparátu”. Například tam má zaznamenáno, co jste měli nastaveno ve funkci “vyvážení bílé”. Třetí složkou je náhledový obrázek – ten slouží ke kontrole, je vidět na LCD displeji fotoaparátu a vidíme ho i v obrazovém editoru. Pozor – lidi se někdy pletou a myslí si, že tento náhled je “ten RAW”. Aby zmatek byl co největší, tento náhled je ve formátu TIFF, ale malinký! Ovšem deklaruje se jako TUIFF a to vede u mnoha lidí k maximálnímu zmatku. Ukázka toho zmatku je na obrázku zde:


Vidíte, že v prohlížecím pluginu PicaView se náhled deklaruje jako tiff velký 120x120x24 bitů, kdežto v manažeru Salamander vidíme záznam dsc_0122.nef.

Souběžné fotografování umožňují mnohé jednooké zrcadlovky. Zároveň uloží data jako RAW (s příslušnou koncovkou souboru dle standardu určeného výrobcem přístroje), a zároveň vygenerují univerzální obrazový formát JPEG. To je formát se ztrátovou kompresí, tedy data o hodnotách jednotlivých obrazových bodů (pixelů, ale pozor, neplést s pixely na snímači!!!) jsou komprimována, počet barev je redukován. Tento způsob fotografování je datově náročný (rychle zaplníme kartu, respektive prostor na disku či jiném médiu), ale má tu výhodu, že obraz můžeme v počítači pohodlně a operativně zkoumat ve formátu JPEG a hlavně: oddělíme zrno od plev, necháme si nejlepší snímky a ty horší a špatné smažeme – v obou formátech, RAW i JPEG. A teprve pak se těmi nejlepšími zabýváme.

Převod RAW je operace, která v kratičké době dělá každý fotoaparát při vytváření JPEG obrázku. Každá fotografie vznikla konverzí z RAW dat. Jenže levné kompakty ta RAW data zahodí, kdežto zdrcadlovky a některé kompakty, pokud to nastavíme v menu, je uloží.

Jenže ani pak není vyhráno.
RAW data je nutno konvertovat, převést do JPEG formátu. K tomu potřebujeme software zvaný rawový konvertor. Jenže ty mohou být kvalitní, méně kvalitní i špatné.
Ty méně kvalitní a špatné dělají prostě to, že popadnou RAW data, přečtou si, co je napsáno v EXIF a podle toho vytvoří JPEG (nebo TIFF). Dělají vlastně totéž, co fotoaparát při běžném fotografování. Výhodu jsme takovým postupem nezískali prakticky žádnou.
Kvalitní konvertor pracuje tak, že umožní celoplošnou editaci obrazu, tedy především: nastavení bílé, nastavení barevného tónu, umožní zesvětlit, ztmavit, nastavit míru doostření, ty vůbec nejlepší dokáží pracovat nejen v úrovních, ale ve křivkách. V těchto kvalitních editorech lze i dělat výřez a napravovat vodorovnou linii (narovnat obrázek).
Kvalitní konvertor se pozná podle toho, že si všechny tyto námi nastavené parametry uloží do samostatného formátu a podle těchto parametrů teprve následně generuje obraz v obrazovém formátu.
Je to práce celkem náročná na čas i na zkušenost, a má skutečný smysl, jen když opravdu usilujeme o maximální kvalitu. Z toho plyne: když už si dáme práci s editací RAW formátu, pak samozřejmě má smysl ukládat obrázek jenom v TIFF formátu a ne JPEG!

Úpravy v TIFF mohou samozřejmě pokračovat – jde především o místní úpravy, tedy o retuš fotografe: vyretušujeme třeba stíny zrnek prachu, můžeme lokálně zesvětlovat, zeslabovat, prostě cokoli, co umíme a chceme dělat a co nám editor umožňuje. Ale dělejme to v TIFU, protože úpravou a následným ukládáním přijdeme o minimum kvality, kdežto při opakovaném ukládání v JPEG formátu vždy něco ztrácíme – jako když přenášíme vodu v děravém kbelíku.

Dotaz čtenáře C.H.: Fotím paralelně v JPG a RAW. Všude tvrdí, že je lepší upravovat v RAW formátu a pak převést do JPG. Jak je to ale s TIFFem? Je lepší upravovat nejdřív RAW a pak do TIFFu, nebo stačí upravovat až v TIFFu? Zkusme se nad tím zamyslet.

Tak pojďme na to popořádku.
Formát RAW je datový formát. Je to strukturovaný soubor dat, získaný po digitalizaci údajů nasbíraných milióny světlocitlivých buněk na snímače; každá má na sobě barevný filtr, takže velikost náboje závisí a) na intenzitě odraženého světa, b) na jeho složení. Tento “RAW” může mít různé koncovky, podle toho, o jakého výrobce jde, na př. Nikon má koncovku *.nef, Olympus *.orf, Canon cr2 nebo*.crw, Adobe *.dng a podobně. Tento datový soubor obsahuje jednak zmíněná data, jednak EXIF data, to znamená, záznam “toho, co bylo nastaveno na fotoaparátu”. Například tam má zaznamenáno, co jste měli nastaveno ve funkci “vyvážení bílé”. Třetí složkou je náhledový obrázek – ten slouží ke kontrole, je vidět na LCD displeji fotoaparátu a vidíme ho i v obrazovém editoru. Pozor – lidi se někdy pletou a myslí si, že tento náhled je “ten RAW”. Aby zmatek byl co největší, tento náhled je ve formátu TIFF, ale malinký! Ovšem deklaruje se jako TUIFF a to vede u mnoha lidí k maximálnímu zmatku. Ukázka toho zmatku je na obrázku zde:


Vidíte, že v prohlížecím pluginu PicaView se náhled deklaruje jako tiff velký 120x120x24 bitů, kdežto v manažeru Salamander vidíme záznam dsc_0122.nef.

Souběžné fotografování umožňují mnohé jednooké zrcadlovky. Zároveň uloží data jako RAW (s příslušnou koncovkou souboru dle standardu určeného výrobcem přístroje), a zároveň vygenerují univerzální obrazový formát JPEG. To je formát se ztrátovou kompresí, tedy data o hodnotách jednotlivých obrazových bodů (pixelů, ale pozor, neplést s pixely na snímači!!!) jsou komprimována, počet barev je redukován. Tento způsob fotografování je datově náročný (rychle zaplníme kartu, respektive prostor na disku či jiném médiu), ale má tu výhodu, že obraz můžeme v počítači pohodlně a operativně zkoumat ve formátu JPEG a hlavně: oddělíme zrno od plev, necháme si nejlepší snímky a ty horší a špatné smažeme – v obou formátech, RAW i JPEG. A teprve pak se těmi nejlepšími zabýváme.

Převod RAW je operace, která v kratičké době dělá každý fotoaparát při vytváření JPEG obrázku. Každá fotografie vznikla konverzí z RAW dat. Jenže levné kompakty ta RAW data zahodí, kdežto zdrcadlovky a některé kompakty, pokud to nastavíme v menu, je uloží.

Jenže ani pak není vyhráno.
RAW data je nutno konvertovat, převést do JPEG formátu. K tomu potřebujeme software zvaný rawový konvertor. Jenže ty mohou být kvalitní, méně kvalitní i špatné.
Ty méně kvalitní a špatné dělají prostě to, že popadnou RAW data, přečtou si, co je napsáno v EXIF a podle toho vytvoří JPEG (nebo TIFF). Dělají vlastně totéž, co fotoaparát při běžném fotografování. Výhodu jsme takovým postupem nezískali prakticky žádnou.
Kvalitní konvertor pracuje tak, že umožní celoplošnou editaci obrazu, tedy především: nastavení bílé, nastavení barevného tónu, umožní zesvětlit, ztmavit, nastavit míru doostření, ty vůbec nejlepší dokáží pracovat nejen v úrovních, ale ve křivkách. V těchto kvalitních editorech lze i dělat výřez a napravovat vodorovnou linii (narovnat obrázek).
Kvalitní konvertor se pozná podle toho, že si všechny tyto námi nastavené parametry uloží do samostatného formátu a podle těchto parametrů teprve následně generuje obraz v obrazovém formátu.
Je to práce celkem náročná na čas i na zkušenost, a má skutečný smysl, jen když opravdu usilujeme o maximální kvalitu. Z toho plyne: když už si dáme práci s editací RAW formátu, pak samozřejmě má smysl ukládat obrázek jenom v TIFF formátu a ne JPEG!

Úpravy v TIFF mohou samozřejmě pokračovat – jde především o místní úpravy, tedy o retuš fotografe: vyretušujeme třeba stíny zrnek prachu, můžeme lokálně zesvětlovat, zeslabovat, prostě cokoli, co umíme a chceme dělat a co nám editor umožňuje. Ale dělejme to v TIFU, protože úpravou a následným ukládáním přijdeme o minimum kvality, kdežto při opakovaném ukládání v JPEG formátu vždy něco ztrácíme – jako když přenášíme vodu v děravém kbelíku.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: