RAW a přechodový filtr

Dnes budeme trochu experimentovat. Téma je jednoduché – jasné mraky na obloze. Co s tím? Nechme řečí a podívejme se na ukázky. Uvažujme situaci, kdy svítí sluníčko a na obloze jsou mraky. První ukázka je jednoduchá. Snímek je pořízen bez jakékoli kompenzace, přičemž obloha a scéna pod ní jsou více méně v poměru 1:1. Světlá obloha ovlivnila expozici, takže spodek je tmavý, nicméně obloha a mraky přepálené nejsou.

Jakmile ale změníme poměr jasné partie a tmavé partie, zde je to zhruba 1/3 – 2/3, situace se zásadně změní. Expoziční automatika nastaví expozici jinak než v předchozím případě, konkrétně 1/100 na F9.0 (před tím to bylo 1/320 na F9.0) a tím pádem je sice spodek světlejší, jenže nebe bude vypálené:

S tím ovšem nic nejde udělat – pokud fotíme v JPEG. Zde je zvýrazněná přepálená oblast:

Také histogram nás informuje o smutné skutečnosti, že s tím nebem nic neuděláme:

Takže, co s tím?
Situaci lze řešit přechodovým filtrem. Toto je výsledek takového pokusu, jde o filtr od firmy LEE, intenzita 0,5. Je to prostředek používaný velmi často, nicméně mám několik drobných výhrad. Je to další optický prvek v systému. Filtry LEE patří k absolutní špičce, takže nedochází k nějakým problémům s kresbou, nicméně přece jen jde o zařízení poměrně rozměrné (jde o obdélníkové zasunovací filtry). Vraťme se tedy k původnímu přepálenému snímku. Pořídil jsem ho klasickým přístrojem Canon 5D, kromě JPEG i v RAW formátu. Na první ukázce je zpracování ve firemním Canon Digital Photo Professional softwaru.

Výsledek, přiznejme, oslnivý není. Podařilo se sice trochu obnovit kresbu v mracích, ale modrá barva oblohy odešla.

Druhý experiment jsem podnikl se zajímavým softwarem Silkypix. Ten se dodává k přístrojům Panasonic, ve funkčně omezené verzi vybavené pouze knihovnami Panasonic; lze koupit verzi 4.0, která umí skoro 200 různých fotoaparátů, včetně Canonů. Nicméně výsledek nebyl o moc lepší než v předchozím případě:

Do třetice jsem vyzkoušel Camera Raw od Adobe. Při zpracování snímků z Canonu se mi v mnoha případech více osvědčil onen Digital Photo Professional, ale pro obnovu mraků byl lepší Camera Raw. Modrá chtěla trochu úpravy, nicméně mraky prokoukly velmi dobře.

Takže zopakuji: zatímco verze JPEG byla nepoužitelná, verze RAW se dala uspokojivě zpracovat, třebaže jsem při fotografování nepoužil ani filtr, ani jsem nenastavil expoziční kompenzaci. Snímek byl tedy pořízen za nejnepříznivějších okolností. Další postup při zpracování v Photoshopu je celkem jednoduchý: v jedné vrstvě si necháme verzi s mraky, v druhé vrstvě si upravíme spodek, hořejšek vymaskujeme a výsledek je v podstatě stejný, jako kdybychom používali přechodový filtr.

Závěr: Pokus jsme dělali s mraky, ale je jasné, že se dá stejná metoda aplikovat na jakoukoli situaci s velkým rozsahem jasů. Přechodový filtr je příjemná pomůcka zejména při zvládání nebe a mraků, ale jsou i jiné situace, kde nejsou jasy a stíny rozložené kolem nějaké rovné osy. Pak metoda zpracování RAW přijde k dobru a je to jeden z důvodů, proč mohu používání RAW důrazně doporučit. Výsledek srovnání RAW versus JPEG mi připadá hodně přesvědčivý: oproti snímku v JPEG obsahuje RAW obrazové informace které by byly jinak ztracené.

Dnes budeme trochu experimentovat. Téma je jednoduché – jasné mraky na obloze. Co s tím? Nechme řečí a podívejme se na ukázky. Uvažujme situaci, kdy svítí sluníčko a na obloze jsou mraky. První ukázka je jednoduchá. Snímek je pořízen bez jakékoli kompenzace, přičemž obloha a scéna pod ní jsou více méně v poměru 1:1. Světlá obloha ovlivnila expozici, takže spodek je tmavý, nicméně obloha a mraky přepálené nejsou.

Jakmile ale změníme poměr jasné partie a tmavé partie, zde je to zhruba 1/3 – 2/3, situace se zásadně změní. Expoziční automatika nastaví expozici jinak než v předchozím případě, konkrétně 1/100 na F9.0 (před tím to bylo 1/320 na F9.0) a tím pádem je sice spodek světlejší, jenže nebe bude vypálené:

S tím ovšem nic nejde udělat – pokud fotíme v JPEG. Zde je zvýrazněná přepálená oblast:

Také histogram nás informuje o smutné skutečnosti, že s tím nebem nic neuděláme:

Takže, co s tím?
Situaci lze řešit přechodovým filtrem. Toto je výsledek takového pokusu, jde o filtr od firmy LEE, intenzita 0,5. Je to prostředek používaný velmi často, nicméně mám několik drobných výhrad. Je to další optický prvek v systému. Filtry LEE patří k absolutní špičce, takže nedochází k nějakým problémům s kresbou, nicméně přece jen jde o zařízení poměrně rozměrné (jde o obdélníkové zasunovací filtry). Vraťme se tedy k původnímu přepálenému snímku. Pořídil jsem ho klasickým přístrojem Canon 5D, kromě JPEG i v RAW formátu. Na první ukázce je zpracování ve firemním Canon Digital Photo Professional softwaru.

Výsledek, přiznejme, oslnivý není. Podařilo se sice trochu obnovit kresbu v mracích, ale modrá barva oblohy odešla.

Druhý experiment jsem podnikl se zajímavým softwarem Silkypix. Ten se dodává k přístrojům Panasonic, ve funkčně omezené verzi vybavené pouze knihovnami Panasonic; lze koupit verzi 4.0, která umí skoro 200 různých fotoaparátů, včetně Canonů. Nicméně výsledek nebyl o moc lepší než v předchozím případě:

Do třetice jsem vyzkoušel Camera Raw od Adobe. Při zpracování snímků z Canonu se mi v mnoha případech více osvědčil onen Digital Photo Professional, ale pro obnovu mraků byl lepší Camera Raw. Modrá chtěla trochu úpravy, nicméně mraky prokoukly velmi dobře.

Takže zopakuji: zatímco verze JPEG byla nepoužitelná, verze RAW se dala uspokojivě zpracovat, třebaže jsem při fotografování nepoužil ani filtr, ani jsem nenastavil expoziční kompenzaci. Snímek byl tedy pořízen za nejnepříznivějších okolností. Další postup při zpracování v Photoshopu je celkem jednoduchý: v jedné vrstvě si necháme verzi s mraky, v druhé vrstvě si upravíme spodek, hořejšek vymaskujeme a výsledek je v podstatě stejný, jako kdybychom používali přechodový filtr.

Závěr: Pokus jsme dělali s mraky, ale je jasné, že se dá stejná metoda aplikovat na jakoukoli situaci s velkým rozsahem jasů. Přechodový filtr je příjemná pomůcka zejména při zvládání nebe a mraků, ale jsou i jiné situace, kde nejsou jasy a stíny rozložené kolem nějaké rovné osy. Pak metoda zpracování RAW přijde k dobru a je to jeden z důvodů, proč mohu používání RAW důrazně doporučit. Výsledek srovnání RAW versus JPEG mi připadá hodně přesvědčivý: oproti snímku v JPEG obsahuje RAW obrazové informace které by byly jinak ztracené.