Nezařazené

RAW a podexpozice


V poslední přeložené knize Bryana Petersona Naučte se exponovat kreativně jsem objevil zajímavé tvrzení: podexponovaný snímek v RAWu upravený při konverzi o 2 EV nahoru je kvalitnější, než snímek pořízený při citlivosti 4x vyšší. Seznámím vás s prvním pokusem v tomto směru. Pořídil jsem sérii snímků za nízké světelné hladiny. Nejdříve jsem snímal v citlivostech 200, 400, 800 a 1600 ISO, souběžně v RAW a JPEG. Použil jsem přístroj Canon EOS 400D. Zajímalo mě, co se stane po konverzi. Zde je výchozí snímek:

Zde je srovnání výsledků – jde o zobrazení 1:1. Jsou to originální JPEGy, jak byly pořízeny postupně ze stativu.

Je vidět, že narůstá šum, zejména na oněch načervenalých prstech, které byly ve stínu. A teď to hlavní srovnání. Jeden snímek jsem pořídil v RAW při citlivosti 400 ISO a kompenzaci expozice jsem nastavil na -2 EV (tedy pozor, ne na “dvě čárky”, ale skutečně na čtyřnásobnou podexpozici). Ve výsledku byla tedy expozice stejná, jako při 1600 ISO. A zde je výsledek:

Rozdíl je patrný i na malém obrázku, na kliknutí uvidíte plné zobrazení sejmuté obrazovky. Šum je na snímku vygenerovaném z podexponovaného RAWu, zdá se mi, výraznější, avšak kresba je zřetelně výraznější, ostřejší. Jistě vás teď bude zajímat to, co zajímalo mě, jak to dopadne, když srovnám snímek vygenerovaný z RAW při 1600 ISO a snímek z RAW při 400 ISO a čtyřnásobně podexponovaný. Výsledek je zde:

Opět, i tentokrát je snímek z podexponovaného RAWu přinejmenším výraznější.
Obrázky jsem konvertoval v Zoner Photo Studiu 10. Udělal jsem to i v Photoshopu CS3. Zde je výsledek – vlevo Photoshop, vpravo Zoner:

Výsledek ze Zoneru je výraznější, z Photoshopu tonálně vyrovnanější.

Z prvního pokusu nelze dělat žádné závěry, nicméně už z těchto výsledků jsem ochoten věřit, že si Bryan Peterson nevymýšlí, jakkoli to tvrzení vypadá fantasticky. Nicméně si myslím, že to chce v terénu hodně odvahy, fotit na -2EV a na displeji pozorovat ty zasmušilé temné náhledy!

V poslední přeložené knize Bryana Petersona Naučte se exponovat kreativně jsem objevil zajímavé tvrzení: podexponovaný snímek v RAWu upravený při konverzi o 2 EV nahoru je kvalitnější, než snímek pořízený při citlivosti 4x vyšší. Seznámím vás s prvním pokusem v tomto směru. Pořídil jsem sérii snímků za nízké světelné hladiny. Nejdříve jsem snímal v citlivostech 200, 400, 800 a 1600 ISO, souběžně v RAW a JPEG. Použil jsem přístroj Canon EOS 400D. Zajímalo mě, co se stane po konverzi. Zde je výchozí snímek:

Zde je srovnání výsledků – jde o zobrazení 1:1. Jsou to originální JPEGy, jak byly pořízeny postupně ze stativu.

Je vidět, že narůstá šum, zejména na oněch načervenalých prstech, které byly ve stínu. A teď to hlavní srovnání. Jeden snímek jsem pořídil v RAW při citlivosti 400 ISO a kompenzaci expozice jsem nastavil na -2 EV (tedy pozor, ne na “dvě čárky”, ale skutečně na čtyřnásobnou podexpozici). Ve výsledku byla tedy expozice stejná, jako při 1600 ISO. A zde je výsledek:

Rozdíl je patrný i na malém obrázku, na kliknutí uvidíte plné zobrazení sejmuté obrazovky. Šum je na snímku vygenerovaném z podexponovaného RAWu, zdá se mi, výraznější, avšak kresba je zřetelně výraznější, ostřejší. Jistě vás teď bude zajímat to, co zajímalo mě, jak to dopadne, když srovnám snímek vygenerovaný z RAW při 1600 ISO a snímek z RAW při 400 ISO a čtyřnásobně podexponovaný. Výsledek je zde:

Opět, i tentokrát je snímek z podexponovaného RAWu přinejmenším výraznější.
Obrázky jsem konvertoval v Zoner Photo Studiu 10. Udělal jsem to i v Photoshopu CS3. Zde je výsledek – vlevo Photoshop, vpravo Zoner:

Výsledek ze Zoneru je výraznější, z Photoshopu tonálně vyrovnanější.

Z prvního pokusu nelze dělat žádné závěry, nicméně už z těchto výsledků jsem ochoten věřit, že si Bryan Peterson nevymýšlí, jakkoli to tvrzení vypadá fantasticky. Nicméně si myslím, že to chce v terénu hodně odvahy, fotit na -2EV a na displeji pozorovat ty zasmušilé temné náhledy!