Nejlepší je to předvést na ukázce – jde o fotku, kterou jsem použil v seriálu o Vyšehradu a modré hodince. Můžete si fotky stáhnout do počítače a laborovat s nimi, jsou tak jak vypadly z foťáku, RAW bez úpravy (nelze ho upravit – jen vyvolat) a JPEG taky jako ho foťák stvořil. 
Zde je totéž, souběžně nafocený JPEG:
Nejlepší je to předvést na ukázce – jde o fotku, kterou jsem použil v seriálu o Vyšehradu a modré hodince. Můžete si fotky stáhnout do počítače a laborovat s nimi, jsou tak jak vypadly z foťáku, RAW bez úpravy (nelze ho upravit – jen vyvolat) a JPEG taky jako ho foťák stvořil.
Zde je totéž, souběžně nafocený JPEG:
Připomenu, že formát JPEG je obrazový formát, osmibitový, což znamená, že barevné kanály RGB (červený, zelený a modrý) jsou zapsány po 8 bitech, tedy 256 odstínů každý – vzájemnou kombinací to činí 16777216 barevných odstínů. RAW fotoaparátu Canon 5D Mk III (je to rok uvedení 2012, že to ale utíká!) je 14bitový. Tudíž odstínů na kanál je 16384. To by vedlo k astronomicky vysokému číslu, přičemž je jasné, že 16 milionů je až až. Nicméně při vhodném zpracování RAW lze získat mnohem víc detailů v jasech i ve stínech. Což se pokusím ukázat na příkladu a vy sami si můžete na stažených obrázcích všechno vyzkoušet také. Budeme tedy pracovat s tímto obrázkem:
Nejdříve JPEG. Maximální jasy jsou samozřejmě v lampách. Toto je 100% výřez z jasové oblasti, tak jak vypadla z foťáku,tedy fakticky výřez z ukázkového JPEG:
Zkusím lampu ztmavit a okolí zesvětlit. Ale ono se to ztmavení moc nedaří… jakmile je něco v JPEG vypálené, nic nepomůže.
Nejhlubší stíny vypadají takto, černé jako bota:
Zkusím to zesvětlit, jde to podstatně lépe, než ztmavit přepálené jasy, už vidím obrysy zdiva pod rotundou na Vyšehradě:
Celkový upravený JPEG obrázek pak vypadá takto:
Nyní se pokusím vyvolat RAW dvojníka. Udělám totéž – stáhnu světla, vytáhnu stíny a pak trochu pošteluju kontrast, aby obrázek nebyl placatý.
Zde pak jsou 100% výřezy z inkriminovaných míst, nejdřív jasy:
Stíny přijdou naposled:
Možná, že někdo nebude rozdíly pokládat za přesvědčivé. Nicméně, jisté je, že při převodu z RAW lze vcelku beztrestně napravovat přeexpozici / podexpozici, minimálně + – 1EV, spíš víc, že lze upravovat barevnou teplotu, opět zcela beztrestně, a dále, že je možno ukládat v 16bitových formátech jako je TIFF, což má zase příznivé důsledky pro tisk, eventuálně pro další úpravy. Určitou nevýhodou je datový objem – i moje dnešní ukázka má 28 MB.
Mezi námi, ty námitky proti RAW přičítám hlavně ostychu před touto technikou a naprosto neoprávněným obavám, že konverze je něco nepochopitelně složitého a nedostupného normálnímu smrtelníkovi: je to naprosto běžná úprava, dokonce řekl bych pohodlnější než při běžné úpravě v JPEG, protože v konvertoru je vše pohromadě, pár táhel, hned vidíme výsledek a nic nemůžeme zkazit, protože RAW je z podstaty needitovatelný a vždy, opakuji, vždy ukládáme nějaký pracovní výsledek a RAW zůstává nedotčený.
Dokud ho nesmažeme, samozřejmě… 🙂
