Nezařazené

RAW a ISO

Formát RAW mají v oblibě „ladiči fotografií“, protože umožňuje výrazně ovlivňovat výsledek, aniž by se snížila kvalita. Jen jedno RAW nedokáže: odstranit „sám od sebe“ šum.
Připomeňme, že RAW je datový formát, tedy je to zápis o hodnotách nábojů získaných z jednotlivých buněk snímače. Z těchto hodnot pak rawový konvertor na počítači vygeneruje obraz. Některé jednoduché konvertory jen „přepíší“ RAW na – dejme tomu – JPEG nebo TIFF, ty kvalitnější umožňují editaci.
Rawový konvertor dovede „přidat“ a „ubrat“ expozici. Je to fakticky zjasnění či ztmavení obrazu. Ovšem to, co limituje podobné experimenty, je obrazový šum.
Je dobře vědět, že formát RAW se zapisuje až poté, co primární analogový náboj byl zesílen digitalizován v analog-digitálním převodníku. Když ve fotoaparátu zvýšíme ISO, fyzikální vlastnosti snímače se pochopitelně nemění. Toto „zvýšení ISO je fakticky jen pokyn, který vede k většímu zesílení , asi jako kdybychom na radiopřijímači zesílili výkon reproduktoru, abychom slyšeli slabou stanici: uslyšíme ji, ale zároveň uslyšíme i atmosférické a jiné poruchy, tedy doslova zvukový šum.
Takže RAW, přes všechny svoje nesporné kvality a výhody, nás před šumem neuchrání. Podívejme se na ukázky. Naši „Žofinku“ (vlevo) jsem fotografoval Nikonem D100 při ISO 100 a ISO 3200. Snímek byl konvertován v obou případech v rawovém konvertoru Bibble. Rozdíl je, myslím, přesvědčivý – na kliknutí uvidíte výřez 1:1 velký 640×480 bodů.




Formát RAW mají v oblibě „ladiči fotografií“, protože umožňuje výrazně ovlivňovat výsledek, aniž by se snížila kvalita. Jen jedno RAW nedokáže: odstranit „sám od sebe“ šum.
Připomeňme, že RAW je datový formát, tedy je to zápis o hodnotách nábojů získaných z jednotlivých buněk snímače. Z těchto hodnot pak rawový konvertor na počítači vygeneruje obraz. Některé jednoduché konvertory jen „přepíší“ RAW na – dejme tomu – JPEG nebo TIFF, ty kvalitnější umožňují editaci.
Rawový konvertor dovede „přidat“ a „ubrat“ expozici. Je to fakticky zjasnění či ztmavení obrazu. Ovšem to, co limituje podobné experimenty, je obrazový šum.
Je dobře vědět, že formát RAW se zapisuje až poté, co primární analogový náboj byl zesílen digitalizován v analog-digitálním převodníku. Když ve fotoaparátu zvýšíme ISO, fyzikální vlastnosti snímače se pochopitelně nemění. Toto „zvýšení ISO je fakticky jen pokyn, který vede k většímu zesílení , asi jako kdybychom na radiopřijímači zesílili výkon reproduktoru, abychom slyšeli slabou stanici: uslyšíme ji, ale zároveň uslyšíme i atmosférické a jiné poruchy, tedy doslova zvukový šum.
Takže RAW, přes všechny svoje nesporné kvality a výhody, nás před šumem neuchrání. Podívejme se na ukázky. Naši „Žofinku“ (vlevo) jsem fotografoval Nikonem D100 při ISO 100 a ISO 3200. Snímek byl konvertován v obou případech v rawovém konvertoru Bibble. Rozdíl je, myslím, přesvědčivý – na kliknutí uvidíte výřez 1:1 velký 640×480 bodů.