Nezařazené

Ranní opary (1)

O tomto tématu jsem se zde už několikrát zmiňoval. Je třeba se k němu vracet i proto, že vývoj techniky jde kupředu a soudobé přístroje zvládají tento úkol lépe, než tomu bylo v minulosti. V současné době testuji Panasonic Lumix DMC-FZ30 a ten dává v tomto oboru pozoruhodné výsledky.

Ukázkové snímky si můžete prohlédnout i ve větší verzi 800×600 s EXIF informací. Nejdříve jak vypadá obrázek pořízený v plně automatickém režimu. Jeho histogram (originálu, tedy nezmenšeného obrázku) vykazuje značný posun doleva, tedy do temných částí. Je to důsledek práce expoziční automatiky, která je kalibrovaná na střední šedou, tedy tak, aby správně pracovala při dopadu odraženého světla od objektů, které odrážejí 18% dopadajícího světla. V praxi – je to “normální krajina” se škálou zelených a hnědých barev. Zde ale je objektiv namířen do mlhy rozzářené protisvětlem.


Je tedy nutno expozici korigovat. Dobrou pomůckou je histogram. Přidáme +2/3 EV a uvidíme, jaký bude výsledek. Histogram se změnil, usadil se celkem symetricky kolem středu – obrázek je všude prokreslený, nemá žádné vypálené jasy, ale stále ještě nepůsobí dojmem sluncem prozářené krajiny.


Nebudu to dělat napínavé – bylo nutno korigovat expozici na +1 2/3 EV a pak teprve se histogram uráčil opřít o pravý okraj, tedy na obrázku se objevily bílé. Vkradly se do něho drobné přepaly v celkovém součtu a ve vyšší míře v červeném kanálu.


Expozičně je teď v pořádku. Respektive, on byl od začátku v pořídku v tom smyslu, že měl plnou kresbu v celém rozsahu jasů, nikdy nebyl ani podexponován, ani přeexponován z čistě technického hlediska. Všimněte si, že jsme korekcí expozice nedělali nic jiného, než že jsme vlastně stěhovali rozsah jasů zleva (z temné oblasti) doprava (do oblasti vysokých jasů). Kresba se ale neměnila.
Nicméně se zdá, že snímku pořád ještě něco chybí: je to faktor kontrastu. O něm si povíme v příštím díle, za týden.

O tomto tématu jsem se zde už několikrát zmiňoval. Je třeba se k němu vracet i proto, že vývoj techniky jde kupředu a soudobé přístroje zvládají tento úkol lépe, než tomu bylo v minulosti. V současné době testuji Panasonic Lumix DMC-FZ30 a ten dává v tomto oboru pozoruhodné výsledky.

Ukázkové snímky si můžete prohlédnout i ve větší verzi 800×600 s EXIF informací. Nejdříve jak vypadá obrázek pořízený v plně automatickém režimu. Jeho histogram (originálu, tedy nezmenšeného obrázku) vykazuje značný posun doleva, tedy do temných částí. Je to důsledek práce expoziční automatiky, která je kalibrovaná na střední šedou, tedy tak, aby správně pracovala při dopadu odraženého světla od objektů, které odrážejí 18% dopadajícího světla. V praxi – je to “normální krajina” se škálou zelených a hnědých barev. Zde ale je objektiv namířen do mlhy rozzářené protisvětlem.


Je tedy nutno expozici korigovat. Dobrou pomůckou je histogram. Přidáme +2/3 EV a uvidíme, jaký bude výsledek. Histogram se změnil, usadil se celkem symetricky kolem středu – obrázek je všude prokreslený, nemá žádné vypálené jasy, ale stále ještě nepůsobí dojmem sluncem prozářené krajiny.


Nebudu to dělat napínavé – bylo nutno korigovat expozici na +1 2/3 EV a pak teprve se histogram uráčil opřít o pravý okraj, tedy na obrázku se objevily bílé. Vkradly se do něho drobné přepaly v celkovém součtu a ve vyšší míře v červeném kanálu.


Expozičně je teď v pořádku. Respektive, on byl od začátku v pořídku v tom smyslu, že měl plnou kresbu v celém rozsahu jasů, nikdy nebyl ani podexponován, ani přeexponován z čistě technického hlediska. Všimněte si, že jsme korekcí expozice nedělali nic jiného, než že jsme vlastně stěhovali rozsah jasů zleva (z temné oblasti) doprava (do oblasti vysokých jasů). Kresba se ale neměnila.
Nicméně se zdá, že snímku pořád ještě něco chybí: je to faktor kontrastu. O něm si povíme v příštím díle, za týden.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: