Přišel do redakce dotaz:
V našem fotoklubu se objevily odlišné názory na „orámování“ fotografií (např. přidání rámečku kolem fota pomoci Photoshopu apod. programu). Myslím, že správné orámování zvyšuje pozornost diváka na samotný motiv fotografie. Někteří mají názor opačný. Ale podkládají svá fota bílým nebo černým papírem – myslím, že to je téměř totéž jako orámování fota pomoci PC programu….
Jak to tedy je? Rámovat či nerámovat?
Jan Saudek často svoje fotografie rámuje, koloruje a ještě je popíše. Je to správné nebo špatné? Jan Saudek patří k nejuznávanějším mistrů fotografie na světě…
Nemyslím, že existuje recept: rámovat je správné. Nebo – rámovat je špatné. Fotograf je tvůrce jako každý jiný, a rozhodující je konečné působení jeho tvorby. Adjustace samozřejmě patří k završení díla – malíři často vybírají a upravují rámy pro svoje obrazy. Proč by to neměli dělat fotografové?
Jádro problému je, myslím, někde trochu jinde. Je směšné, když se někdo snaží ze špatné fotografie udělat Umění s velkým U tím, že vytvoří „umělecký rámeček“. Svoji babičku tím možná nachytá a oslní (i když… nepodceňujme úsudek babiček!). Jakmile se ale někdo ve fotografii vyzná a orientuje, má pro takové pokusy jen smích. Proto souhlasím s tezí obsaženou v dotazu, že správné orámování zvyšuje pozornost diváka na motiv fotografie. A aby nebylo mýlky, ukázka připojená k tomuto článku je míněna ironicky, jako žert… Rozhodně ne jako příklad k následování! 🙂
Přišel do redakce dotaz:
V našem fotoklubu se objevily odlišné názory na „orámování“ fotografií (např. přidání rámečku kolem fota pomoci Photoshopu apod. programu). Myslím, že správné orámování zvyšuje pozornost diváka na samotný motiv fotografie. Někteří mají názor opačný. Ale podkládají svá fota bílým nebo černým papírem – myslím, že to je téměř totéž jako orámování fota pomoci PC programu….
Jak to tedy je? Rámovat či nerámovat?
Jan Saudek často svoje fotografie rámuje, koloruje a ještě je popíše. Je to správné nebo špatné? Jan Saudek patří k nejuznávanějším mistrů fotografie na světě…
Nemyslím, že existuje recept: rámovat je správné. Nebo – rámovat je špatné. Fotograf je tvůrce jako každý jiný, a rozhodující je konečné působení jeho tvorby. Adjustace samozřejmě patří k završení díla – malíři často vybírají a upravují rámy pro svoje obrazy. Proč by to neměli dělat fotografové?
Jádro problému je, myslím, někde trochu jinde. Je směšné, když se někdo snaží ze špatné fotografie udělat Umění s velkým U tím, že vytvoří „umělecký rámeček“. Svoji babičku tím možná nachytá a oslní (i když… nepodceňujme úsudek babiček!). Jakmile se ale někdo ve fotografii vyzná a orientuje, má pro takové pokusy jen smích. Proto souhlasím s tezí obsaženou v dotazu, že správné orámování zvyšuje pozornost diváka na motiv fotografie. A aby nebylo mýlky, ukázka připojená k tomuto článku je míněna ironicky, jako žert… Rozhodně ne jako příklad k následování! 🙂
