|
Focení do rawu, to je něco, co velmi doporučuji každému, kdo má zkušenosti se zpracováváním fotografií a usiluje o maximální kvalitu svých snímků. Pan Jiří Heinisch se softwarové firmy Znojmia mi poslal zajímavý prográmek, který slouží správě paralelních archivů v RAW a JPEG formátu. Rozhodně stojí za seznámení. Autor reagoval na můj článek RAW ano nebo ne. V jeho závěru píši:
Stručně řečeno, myslím že má smysl když už tak fotit buď jenom v RAW anebo když se nehodlám s fotkami párat, tak jenom v JPEG. Když jsem v RAW formátu, vyberu nejlepší, smažu co se mi nelíbí a pak za dlouhých zimních večerů při konverzi edituji. Nicméně nikomu to nevnucuji a je plno lidí fotografujících na oba formáty souběžně. Pro ně (a nejen pro ně, jak uvidíme) napsal pan Heinisch svoji pomůcku, která se dá stáhnout na slunecnice.cz/sw/rraw/. Je to maličký freewarový prográmek, odkazuje se v něm na server znojmia, nicméně návod na prográmek je pod položkou O programu. Z pokusných důvodů jsem nacvakal sérii souběžných formátů. Stáhnul jsem je do jednoho adresáře. zřídil si odkládací adresář DUMP, do něho spadnou vyřazené snímky a prográmek reagoval takto:  Zde nutno podotknout, že je třeba napsat správnou příponu RAW (zde je canonská CR2, Nikon má NEF atd.) a je třeba zadat všechny tři adresáře, v tomto případě je pro CR2 i JPEG adresář shodný. No a potom někde – třeba v Zoneru, vyřadím nepotřebné snímky a srovnám výsledek:  Vyhodil jsem každý druhý JPEG a vida, R.RAW našel odpovídající RAWy a nabídl je ke zpracování. To je jednoduché, kliknu na volbu přesunout nadbytečné soubory a prográmek to udělá, šoupne to do adresáře, který jsem definoval jako odkládací.  Pan Heinisch navrhuje ve svém mailu svůj způsob, cituji:
2. Protáhnu celou složku konvertorem (v mém případě Capture NX) 3. Vytřídím si takto vzniklé jpeg soubory , smažu co nechci 4. Programem Rraw si porovnám soubory a zbytečné *.RAW soubory přesunu do určeného adresáře (kde si mohu ponechat nebo rovnou vymazat ) 5. Ponechané Jpeg si nechám na prohlížení a RAW putují do archivu Každý má svoji metodu, mě tedy připadá zbytečné nejdřív konvertovat a pak porovnávat a mazat, když to můžu smazat rovnou v RAW – tím se odvolávám na citát z původního článku o RAWu. Tohle je jistě bezpečnější, je tady mezistupeň, není to rovnou odhození do koše a mohu se tedy snadněji vrátit. Takže rozhodně někdo může tenhle prográmek s úspěchem využít. Upozorním jenom, že se R.RAW neinstaluje, což je jeho výhoda. Prostě si ho stáhnete, dáte do vhodného adresáře, v něm si vytvoří svůj ini soubor, takže příště už nemusíte ručně vyťukávat název vašeho RAWu a otevřou se naposled použité adresáře. Poslední verze 3.6 už odstranila jednu nevýhodu, že totiž při zadávání nových musíte do kořenového adresáře. V nové verzi si otevřete adresářový strom a pohodlně zvolíte nový adresář. Panu Heinischovi rozhodně děkuji a přeji mu úspěch ve všem co dělá.  |
|
Focení do rawu, to je něco, co velmi doporučuji každému, kdo má zkušenosti se zpracováváním fotografií a usiluje o maximální kvalitu svých snímků. Pan Jiří Heinisch se softwarové firmy Znojmia mi poslal zajímavý prográmek, který slouží správě paralelních archivů v RAW a JPEG formátu. Rozhodně stojí za seznámení. Autor reagoval na můj článek RAW ano nebo ne. V jeho závěru píši:
Stručně řečeno, myslím že má smysl když už tak fotit buď jenom v RAW anebo když se nehodlám s fotkami párat, tak jenom v JPEG. Když jsem v RAW formátu, vyberu nejlepší, smažu co se mi nelíbí a pak za dlouhých zimních večerů při konverzi edituji. Nicméně nikomu to nevnucuji a je plno lidí fotografujících na oba formáty souběžně. Pro ně (a nejen pro ně, jak uvidíme) napsal pan Heinisch svoji pomůcku, která se dá stáhnout na slunecnice.cz/sw/rraw/. Je to maličký freewarový prográmek, odkazuje se v něm na server znojmia, nicméně návod na prográmek je pod položkou O programu. Z pokusných důvodů jsem nacvakal sérii souběžných formátů. Stáhnul jsem je do jednoho adresáře. zřídil si odkládací adresář DUMP, do něho spadnou vyřazené snímky a prográmek reagoval takto: Zde nutno podotknout, že je třeba napsat správnou příponu RAW (zde je canonská CR2, Nikon má NEF atd.) a je třeba zadat všechny tři adresáře, v tomto případě je pro CR2 i JPEG adresář shodný. No a potom někde – třeba v Zoneru, vyřadím nepotřebné snímky a srovnám výsledek: Vyhodil jsem každý druhý JPEG a vida, R.RAW našel odpovídající RAWy a nabídl je ke zpracování. To je jednoduché, kliknu na volbu přesunout nadbytečné soubory a prográmek to udělá, šoupne to do adresáře, který jsem definoval jako odkládací. Pan Heinisch navrhuje ve svém mailu svůj způsob, cituji:
2. Protáhnu celou složku konvertorem (v mém případě Capture NX) 3. Vytřídím si takto vzniklé jpeg soubory , smažu co nechci 4. Programem Rraw si porovnám soubory a zbytečné *.RAW soubory přesunu do určeného adresáře (kde si mohu ponechat nebo rovnou vymazat ) 5. Ponechané Jpeg si nechám na prohlížení a RAW putují do archivu Každý má svoji metodu, mě tedy připadá zbytečné nejdřív konvertovat a pak porovnávat a mazat, když to můžu smazat rovnou v RAW – tím se odvolávám na citát z původního článku o RAWu. Tohle je jistě bezpečnější, je tady mezistupeň, není to rovnou odhození do koše a mohu se tedy snadněji vrátit. Takže rozhodně někdo může tenhle prográmek s úspěchem využít. Upozorním jenom, že se R.RAW neinstaluje, což je jeho výhoda. Prostě si ho stáhnete, dáte do vhodného adresáře, v něm si vytvoří svůj ini soubor, takže příště už nemusíte ručně vyťukávat název vašeho RAWu a otevřou se naposled použité adresáře. Poslední verze 3.6 už odstranila jednu nevýhodu, že totiž při zadávání nových musíte do kořenového adresáře. V nové verzi si otevřete adresářový strom a pohodlně zvolíte nový adresář. Panu Heinischovi rozhodně děkuji a přeji mu úspěch ve všem co dělá. |
