Nezařazené

První pohlednice z Afriky


Výprava IDIFu zvaná Afrika 2007 v pořádku dorazila do Jihoafrické republiky. První atraktivní návštěvu už máme za sebou: Lví park nedaleko Pretorie. Chovají tu nejen lvy, ale i gepardy, hyeny, zebry a antilopy, přirozeně že odděleně, jinak by ti lvi udělali se zebrami a antilopami krátký proces. Je to tedy v podstatě specializovaná zoologická zahrada, do které můžete vjet autem a zvířata fotografovat i z blízkosti několika metrů. Takže ten širokorozsahový Nikkor 18-200 na Nikonu D200 je plně vyhovující nástroj. Nechci si hrát na lišáka na vinici, který se posmíval kyselým hroznům: pochopitelně, že by se ten půlmetr hodil, kdybych ho tu měl, ale holt ho tu nemám, takže dvoustovka (v přepočtu třistadvacítka) musí stačit.

Fotografické problémy prakticky žádné, počasí je slunečné, světla dost, takže stačí si jen ohlídat rychlost záběrky, aby neklesla pod třísetinu a výsledek by měl být v pořádku.

Lev někdy dá jedné ze svých družek výchovnou facku. Vypadá to jako laškování, ale když se dívám na ty svaly, říkám si, že bych nerad takový výchovný pohlavek držel.

Tenhle chlapík se chladil ve stínu. Líbilo se mi zarámování, ty kmeny v levé části obrazu. Obrázek vidím jen na displeji notebooku a tady se těžko posuzují barvy a tóny.

Když jsem si přizoomoval, mohl jsem sice počítat mouchy na lvově čenichu, ale už to nebylo ono.

Mláďata se nechají pohladit – a nejsou to zas tak moc malincí lvíčci, jsou velcí asi tak jako středně vzrostlý pes. Zaujal mě pohled z ptačí perspektivy, tedy přímo shora. Jediné obtíže: pořád je někdo hladil a strkal do záběru ruce, a na focení jsou jen dvě minuty, pak vás od lvíčků vyženou.

Výprava IDIFu zvaná Afrika 2007 v pořádku dorazila do Jihoafrické republiky. První atraktivní návštěvu už máme za sebou: Lví park nedaleko Pretorie. Chovají tu nejen lvy, ale i gepardy, hyeny, zebry a antilopy, přirozeně že odděleně, jinak by ti lvi udělali se zebrami a antilopami krátký proces. Je to tedy v podstatě specializovaná zoologická zahrada, do které můžete vjet autem a zvířata fotografovat i z blízkosti několika metrů. Takže ten širokorozsahový Nikkor 18-200 na Nikonu D200 je plně vyhovující nástroj. Nechci si hrát na lišáka na vinici, který se posmíval kyselým hroznům: pochopitelně, že by se ten půlmetr hodil, kdybych ho tu měl, ale holt ho tu nemám, takže dvoustovka (v přepočtu třistadvacítka) musí stačit.

Fotografické problémy prakticky žádné, počasí je slunečné, světla dost, takže stačí si jen ohlídat rychlost záběrky, aby neklesla pod třísetinu a výsledek by měl být v pořádku.

Lev někdy dá jedné ze svých družek výchovnou facku. Vypadá to jako laškování, ale když se dívám na ty svaly, říkám si, že bych nerad takový výchovný pohlavek držel.

Tenhle chlapík se chladil ve stínu. Líbilo se mi zarámování, ty kmeny v levé části obrazu. Obrázek vidím jen na displeji notebooku a tady se těžko posuzují barvy a tóny.

Když jsem si přizoomoval, mohl jsem sice počítat mouchy na lvově čenichu, ale už to nebylo ono.

Mláďata se nechají pohladit – a nejsou to zas tak moc malincí lvíčci, jsou velcí asi tak jako středně vzrostlý pes. Zaujal mě pohled z ptačí perspektivy, tedy přímo shora. Jediné obtíže: pořád je někdo hladil a strkal do záběru ruce, a na focení jsou jen dvě minuty, pak vás od lvíčků vyženou.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: