Každý trochu pokročilý editátor (jak nazvat editujícího člověka?) zná režimy prolnutí – například ve vrstvách. Prolnutí Násobit ztmavuje, Závoj zesvětluje, Měkké světlo zvyšuje kontrast. To by měl znát každý – je to i v Zoneru. Existuje ale i prolnutí Tmavší barva – ve vrstvách, ale najdeme ji i jinde, třeba v klonovacím razítku a taky ve štětci. Tím klonovacím razítkem v režimu Zmavší barva se budeme dnes zabývat, je to příjemný nástroj v PS od verze CS3 a dovedou to i poslední PS Elements.
Každý trochu pokročilý editátor (jak nazvat editujícího člověka?) zná režimy prolnutí – například ve vrstvách. Prolnutí Násobit ztmavuje, Závoj zesvětluje, Měkké světlo zvyšuje kontrast. To by měl znát každý – je to i v Zoneru. Existuje ale i prolnutí Tmavší barva – ve vrstvách, ale najdeme ji i jinde, třeba v klonovacím razítku a taky ve štětci. Tím klonovacím razítkem v režimu Zmavší barva se budeme dnes zabývat, je to příjemný nástroj v PS od verze CS3 a dovedou to i poslední PS Elements.
Zkusme si to na této fotce. Dejme tomu, že jsem si usmyslel ztmavit nebe. Mohl bych ho dát do výběru a libovolným způsobem ztmavovat, ale já to udělám jinak.
V první fázi jako obvykle duplikuji vrstvu (nejlépe si pamatovat klávesové zkratky, zde je to Ctrl+J) a prolnutí nastavím na Násobit. Všechno to ztmavne, nebe i most a ti lidé.
Já ale chci mít tmavé jen to nebe. Dám tedy na vrstvu masku, klepnutím na ikonu připomínající psaníčko dole na kartě – a zároveň tisknu klávesu Alt. To způsobí, že maska se neotevře bílá (tedy = upravená vrstva je odkrytá, je vidět), ale bude černá, tedy úpravu zakryje, zamaskuje. Pak si nastavím štětec (šipka vlevo), nahoře mu nastavím parametry, tedy velikost, krytí dám na 100% a režim normální. Barvu popředí musím mít bílou, šipka vlevo dole. Přepíná se to ohnutou šipečkou nebo klávesou X. Začnu po černé masce malovat a vidím, jak ve stopě štětce se odkrývá to ztmavené nebe.
Problém nastane, když se blížím okrajům – sokl sochy, střecha, stromy. Mohl bych dělat složité výběry, ladit výběry, mořit se s tím.
Tady to vidíme v detailu. Tohle dát do výběru lze, ale je to pěkný opruz.
Zvolím tedy klonovací razítko a v jeho nabídce Režim si rozbalím roletku s menu a volím Tmavší barva.
Počítám s tím, že i to tmavší nebe je světlejší než stromy, ale je tmavší než ten světlý přechodový pruh. A opravdu, bingo! Barva se přenáší jen na ten světlý pruh. Stromy zůstanou (skoro) nedotčené. V té závěrečné dokončovací fázi jsem obě vrstvy sloučil (Ctrl + E), aby mi maska nepřekážela. Je třeba opatrně volit, odkud nabírám obraz do razítka. Když něco pokazím, nepropadám zmatku a v karte Historie se vrátím k takovému kroku, kde to ještě bylo v pořádku a v klidu pokračuji.
No a za chvilku je to hotové. Nebe je ztmavené – bez složitých výběrů, jen díky tomu, že režim Tmavší barva nanáší tmavší barvu na světlejší místa a ta místa, která jsou ještě víc tmavé než zdroj nechá být. Skvěle se takto rezušují lesky na pleti, například. Na pleti i na pleši, to se týká mne…
Zkuste si to, fotky jsem nechal v plné velikosti.
