Procházka s polarizačním filtrem

Na posledním semináři Idifu v kouzelném zámeckém parku ve Štiříně jsme s posluchači zkoušeli polarizační filtry. Přiznám se, že k nim (filtrům, ne posluchačům) mám poněkud odtažitý vztah. Nu, pojďme se podívat na několik výsledků.

Asi každý jen trochu informovaný fotograf ví, že „polarizační filtr dovede ztmavit oblohu“. To je samozřejmě pravda. Nejúčinnější je polarizační filtr, jakmile fotografujeme v pravém úhlu na sluneční osu, tedy lidsky: pokud máme slunce po levé či pravé ruce, nikoli za zády nebo proti sobě. Na této ukázce je snímek bez filtru:

Na další ukázce je týž záběr s filtrem:

Jak vidno, rozdíl není zásadní. Upřímně vzato, výraznějších efektů za vhodného osvětlení dosáhnu úpravou expozice – kompenzací do mínusu, na této ukázce je to o -0,7 EV (o dvě čárky):

Nicméně, to není důvod, proč házet polarizační filtr do žita. Podívejme se na další ukázku z parku ve Štiříně, je pořízena nejdřív bez filtru:

Následuje ukázka s filtrem:

Zde zapracoval polarizační filtr na hladině rybníka a ztmavil ji – odfiltroval odlesk, zklidnil plochu a květy se lépe odrazily od pozadí. Obdobná ukázka je i zde, opět nejdřív bez filtru a pak s filtrem.

Zde je rozdíl zásadní – a výsledek hovoří ve prospěch filtru. Polarizační filtr má i vliv na barevnost, na podání specifických barev za specifického osvětlení.
A jak je to s kresbou?
Setkal jsem se s polarizačními filtry, které kresbu narušily nebo dokonce zničily. Zkoušel jsem teď filtr Hoya a BW. Na následující ukázce jde o filtr BW, vlevo s filtrem, vpravo bez filtru, porovnání v podání 100%. Obrázek bez filtru je o slabý nádech kontrastnější, ale rozdíl není zásadní. V tomto konkrétním případě není třeba se použití tohoto filtru bát, nicméně podotýkám, že jsou velké kvalitativní rozdíly mezi polarizačními filtry od různých výrobců a různých typů, takže je dobře si vše jak se patří vyzkoušet.

Na posledním semináři Idifu v kouzelném zámeckém parku ve Štiříně jsme s posluchači zkoušeli polarizační filtry. Přiznám se, že k nim (filtrům, ne posluchačům) mám poněkud odtažitý vztah. Nu, pojďme se podívat na několik výsledků.

Asi každý jen trochu informovaný fotograf ví, že „polarizační filtr dovede ztmavit oblohu“. To je samozřejmě pravda. Nejúčinnější je polarizační filtr, jakmile fotografujeme v pravém úhlu na sluneční osu, tedy lidsky: pokud máme slunce po levé či pravé ruce, nikoli za zády nebo proti sobě. Na této ukázce je snímek bez filtru:

Na další ukázce je týž záběr s filtrem:

Jak vidno, rozdíl není zásadní. Upřímně vzato, výraznějších efektů za vhodného osvětlení dosáhnu úpravou expozice – kompenzací do mínusu, na této ukázce je to o -0,7 EV (o dvě čárky):

Nicméně, to není důvod, proč házet polarizační filtr do žita. Podívejme se na další ukázku z parku ve Štiříně, je pořízena nejdřív bez filtru:

Následuje ukázka s filtrem:

Zde zapracoval polarizační filtr na hladině rybníka a ztmavil ji – odfiltroval odlesk, zklidnil plochu a květy se lépe odrazily od pozadí. Obdobná ukázka je i zde, opět nejdřív bez filtru a pak s filtrem.

Zde je rozdíl zásadní – a výsledek hovoří ve prospěch filtru. Polarizační filtr má i vliv na barevnost, na podání specifických barev za specifického osvětlení.
A jak je to s kresbou?
Setkal jsem se s polarizačními filtry, které kresbu narušily nebo dokonce zničily. Zkoušel jsem teď filtr Hoya a BW. Na následující ukázce jde o filtr BW, vlevo s filtrem, vpravo bez filtru, porovnání v podání 100%. Obrázek bez filtru je o slabý nádech kontrastnější, ale rozdíl není zásadní. V tomto konkrétním případě není třeba se použití tohoto filtru bát, nicméně podotýkám, že jsou velké kvalitativní rozdíly mezi polarizačními filtry od různých výrobců a různých typů, takže je dobře si vše jak se patří vyzkoušet.