Problém – sníh v noci

Byl jsem hned po spadnutí té velké sněhové nadílky fotit zimní Prahu a to hned ráno, než to bude zničené. Takže jsem fotil „noc“. Ale noc se sněhem. Expozici jsem nějak odladil, spíš s kompenzací do mínusu (resp. samozřejmě v manuálu s podexpozicí), hlavně aby nebyly moc přepaly v lampách. Ale co vyvážení bílé? Fotil jsem do RAWu, takže jsem to na místě neřešil a nechal to v automatu. A teď v „komoře“..
Vyrobil jsem takovou mix fotku, kde v je stejná scéna vyvolána s WB bez úpravy (vlevo) a potom s úpravou pomocí nabrání bílé kapátkem (vpravo). V dolní polovině pak je oboje převedeno do č-b (což bude u některých fotek asi cílový stav, asi ne v tomhle případě). Myslel jsem, že v č-b by to mohlo být v podstatě jedno, ale zdá se, že i tady to hraje roli (převedeno v Elements s přednastavením Městské fotografie).
Jaký je Váš názor?

Ukažme si to na příkladu. Následující ukázku jsem pořídil u nás před domem – v oné chvíli, které říkám „happy hour“, kdy se má fotit noční fotka, tedy když už se svítí ale není úplně tma. Světlo lamp je už zřetelné, ale pořád je ještě hodně zbytkového světla.

Podívejme se na histogram barevných kanálů, levý jsem nabral ze sněhu osvíceném lampičkou, pravý je z kupičky sněhu, z její zastíněné strany zcela vlevo. Podotýkám, že jsem grafy (převzaté ze Zoneru) zvýraznil:

 

Z histogramů je vidět, že v prvním případě (levý graf, t.j. osvícená část sněhu) převládá červený kanál, v druhém převládá modrý kanál. Pokusme se tedy zvýraznit – v jednom snímku – jak modrou, tak červenou část, bude nutno použít vrstev a jejich prolínání. Nezbytný je Photoshop (nestačí ani Elements). Bude to trochu jako svatba kočky se psem, ale za pokus to stojí. Snímek jsem pořídil Panasonicem GX1 v RAW. Mohl bych postupně vytvořit dvě verze, jednu „modrou“ a druhou „červenou“. Využiji však možnosti „inteligentního objektu“ nabízenou v Photoshopu CS4 (a také v předchozí verzi CS3) – jakmile totiž obrázek upravený v Camera Raw otevřete v editoru jako „inteligentní objekt“ a tuto vrstvu (objekt) duplikujete „jako inteligentní objekt“, velice jednoduše se vrátíte zpátky z té zkopírované vrstvy do Camera Raw a uděláte si druhou verzi. Vypadá to pak nějak takto:

Ten maličký čtvereček v pravém dolním rohu náhledů je značka inteligentního objektu – a všimněte si, že „vrstvy“ nejsou označené jako vrstvy, i to je známka práce s inteligentními objekty. Nicméně, inteligentní objekty jen usnadňují a urychlují práci, pokud máte starší verzi PS, prostě si uděláte dvě verze obrázku, modrou a do červena, a dáte je do vrstev nad sebe – červený vespod, modrý nahoru (je to sice v podstatě jedno, ale přijde mi to logičtější).

Do této karty se dostanete poklepáním na vrstvu. Zde se pro vrstvu dá nastavit všechno možné, pro nás je teď podstatná dvojice škál od černé do bílé dole. Pracujeme s tou vrchní z nich. Pod škálou jsou dva jezdci, černý a bílý (podobně jako ve funkci úrovně. Tímto jezdcem se nastavuje úroveň, od které má být vrstva průhledná. Když tedy začneme vlevo tím černým jezdcem a potáhneme doprava, nejdříve zprůhledníme velmi temné části obrazu. Jenže záhy vznikne obtíž – prolnutí má tvrdý okraj. Toho se zbavíme rozdělením jezdce. On má dvě části. Když stiskneme klávesu ALT, lze samostatně ovládat jeho levou a pravou část – s výsledkem viditelným na ukázce karty. No a po prolnutí dvou vrstev, z nichž horní je do modra a spodní do červena, vypadá snímek takto:

OK, co ale když nefotíme v happy hour? Pak je to, nezastírám, horší. Ale o tom v dalším pokračování.

Byl jsem hned po spadnutí té velké sněhové nadílky fotit zimní Prahu a to hned ráno, než to bude zničené. Takže jsem fotil „noc“. Ale noc se sněhem. Expozici jsem nějak odladil, spíš s kompenzací do mínusu (resp. samozřejmě v manuálu s podexpozicí), hlavně aby nebyly moc přepaly v lampách. Ale co vyvážení bílé? Fotil jsem do RAWu, takže jsem to na místě neřešil a nechal to v automatu. A teď v „komoře“..
Vyrobil jsem takovou mix fotku, kde v je stejná scéna vyvolána s WB bez úpravy (vlevo) a potom s úpravou pomocí nabrání bílé kapátkem (vpravo). V dolní polovině pak je oboje převedeno do č-b (což bude u některých fotek asi cílový stav, asi ne v tomhle případě). Myslel jsem, že v č-b by to mohlo být v podstatě jedno, ale zdá se, že i tady to hraje roli (převedeno v Elements s přednastavením Městské fotografie).
Jaký je Váš názor?

Ukažme si to na příkladu. Následující ukázku jsem pořídil u nás před domem – v oné chvíli, které říkám „happy hour“, kdy se má fotit noční fotka, tedy když už se svítí ale není úplně tma. Světlo lamp je už zřetelné, ale pořád je ještě hodně zbytkového světla.

Podívejme se na histogram barevných kanálů, levý jsem nabral ze sněhu osvíceném lampičkou, pravý je z kupičky sněhu, z její zastíněné strany zcela vlevo. Podotýkám, že jsem grafy (převzaté ze Zoneru) zvýraznil:

 

Z histogramů je vidět, že v prvním případě (levý graf, t.j. osvícená část sněhu) převládá červený kanál, v druhém převládá modrý kanál. Pokusme se tedy zvýraznit – v jednom snímku – jak modrou, tak červenou část, bude nutno použít vrstev a jejich prolínání. Nezbytný je Photoshop (nestačí ani Elements). Bude to trochu jako svatba kočky se psem, ale za pokus to stojí. Snímek jsem pořídil Panasonicem GX1 v RAW. Mohl bych postupně vytvořit dvě verze, jednu „modrou“ a druhou „červenou“. Využiji však možnosti „inteligentního objektu“ nabízenou v Photoshopu CS4 (a také v předchozí verzi CS3) – jakmile totiž obrázek upravený v Camera Raw otevřete v editoru jako „inteligentní objekt“ a tuto vrstvu (objekt) duplikujete „jako inteligentní objekt“, velice jednoduše se vrátíte zpátky z té zkopírované vrstvy do Camera Raw a uděláte si druhou verzi. Vypadá to pak nějak takto:

Ten maličký čtvereček v pravém dolním rohu náhledů je značka inteligentního objektu – a všimněte si, že „vrstvy“ nejsou označené jako vrstvy, i to je známka práce s inteligentními objekty. Nicméně, inteligentní objekty jen usnadňují a urychlují práci, pokud máte starší verzi PS, prostě si uděláte dvě verze obrázku, modrou a do červena, a dáte je do vrstev nad sebe – červený vespod, modrý nahoru (je to sice v podstatě jedno, ale přijde mi to logičtější).

Do této karty se dostanete poklepáním na vrstvu. Zde se pro vrstvu dá nastavit všechno možné, pro nás je teď podstatná dvojice škál od černé do bílé dole. Pracujeme s tou vrchní z nich. Pod škálou jsou dva jezdci, černý a bílý (podobně jako ve funkci úrovně. Tímto jezdcem se nastavuje úroveň, od které má být vrstva průhledná. Když tedy začneme vlevo tím černým jezdcem a potáhneme doprava, nejdříve zprůhledníme velmi temné části obrazu. Jenže záhy vznikne obtíž – prolnutí má tvrdý okraj. Toho se zbavíme rozdělením jezdce. On má dvě části. Když stiskneme klávesu ALT, lze samostatně ovládat jeho levou a pravou část – s výsledkem viditelným na ukázce karty. No a po prolnutí dvou vrstev, z nichž horní je do modra a spodní do červena, vypadá snímek takto:

OK, co ale když nefotíme v happy hour? Pak je to, nezastírám, horší. Ale o tom v dalším pokračování.