Nezařazené

Přístroj pro leváky

Téma čtenáře zaujalo a dostali jsme mnoho mailů jako ohlas na článek Existuje přístroj pro leváky?. Jeden pisatel psal, že leváci jsou podvodníci a že se snadno naučí obsluhovat přístroj pravou rukou. Jenže problém nastolil pán, který má pravou ruku ochrnutou. Zde je zajímavý ohlas.

Někomu moje rada bude připadat jako rada idiota, ale myslím, že stačí přístroj pouze obrátit „vzhůru nohama“ (na některých to, ani na prvý pohled stejně nepoznáte). Pro Vás jako uživatele se nic nezmění. Obraz displeje ani obraz hledáčku nebude převrácený – zůstane vzpřímený (kromě hlášek clon a časů – to však snad ani není problém). Foťák je pouze stroj a nemělo by mu takové převrácené dlouhodobé používání (včetně nošení) vadit – „hlava“ se mu nepřekrví. Samozřejmě neznám míru mobility čtenářovy zdravé levé ruky, a zejména pak postižené pravé ruky, může-li s ní např. přístroj přidržovat nebo podpírat. Pořád mi však výše vedené řešení připadá jednodušší než mačkání spouště ukazováčkem levé ruky doprava přes objektiv. „Pokus“ jsem dělal po nedělním obědě na svém FZ 10 Panasonic, a jinak zatracované umístění spouště závěrky na horní straně přístroje (viz.recenze ze stránek DIGINEFF) je pro mačkání palcem levé ruky téměř ideální (rozhodně však nelze uvedený přístroj čtenáři doporučit – je příliš velký) . Problém by mohl být s modelem fotoaparátu, jež má výklopný blesk. Blesk se pak otvírá dolů a mohl by zavazet (jen odbočka – normální člověk blesk stejně nepoužívá).
Čtenář měl v úvaze pořídit stroj pro amatérské použití. Tomuto požadavku pak vyhoví většina kompaktních přístrojů a většina jich má také blesk instalován v čelní stěně. Předpokládám-li, že člověk, který je celoživotně odkázán pouze na levou ruku, má ji poté výrazně šikovnější než většina běžné populace (včetně té „levoruké“). Ovládání zoomu, zpravidla řešené jako kroužek spouště, je pak výzvou pro „vytížený“ palec nebo malíček.

Dovolím si jen malý dodatek – snad i povzdech. Patřím k těm lidem, kteří dosud zásadně používají při kompozici záběru hledáček a oporu hlavy. Vzhledem k tomu, že každý člověk pozoruje okolí jen jedním okem (má jej silnější a druhé používá pouze pro dotvoření prostoru), pak já jako „levooký“ jsem hendikepován „opěvovaným“ umístěním hledáčku v levém horním rohu nových fotoaparátů. Tisknu nos na obrazovku displeje. Při pokusu s obrácenou polohou fotoaparátu jsem si rovněž vyzkoušel výhody „pravookých“. Nemají to špatné.
S pozdravem Novák.



Téma čtenáře zaujalo a dostali jsme mnoho mailů jako ohlas na článek Existuje přístroj pro leváky?. Jeden pisatel psal, že leváci jsou podvodníci a že se snadno naučí obsluhovat přístroj pravou rukou. Jenže problém nastolil pán, který má pravou ruku ochrnutou. Zde je zajímavý ohlas.

Někomu moje rada bude připadat jako rada idiota, ale myslím, že stačí přístroj pouze obrátit „vzhůru nohama“ (na některých to, ani na prvý pohled stejně nepoznáte). Pro Vás jako uživatele se nic nezmění. Obraz displeje ani obraz hledáčku nebude převrácený – zůstane vzpřímený (kromě hlášek clon a časů – to však snad ani není problém). Foťák je pouze stroj a nemělo by mu takové převrácené dlouhodobé používání (včetně nošení) vadit – „hlava“ se mu nepřekrví. Samozřejmě neznám míru mobility čtenářovy zdravé levé ruky, a zejména pak postižené pravé ruky, může-li s ní např. přístroj přidržovat nebo podpírat. Pořád mi však výše vedené řešení připadá jednodušší než mačkání spouště ukazováčkem levé ruky doprava přes objektiv. „Pokus“ jsem dělal po nedělním obědě na svém FZ 10 Panasonic, a jinak zatracované umístění spouště závěrky na horní straně přístroje (viz.recenze ze stránek DIGINEFF) je pro mačkání palcem levé ruky téměř ideální (rozhodně však nelze uvedený přístroj čtenáři doporučit – je příliš velký) . Problém by mohl být s modelem fotoaparátu, jež má výklopný blesk. Blesk se pak otvírá dolů a mohl by zavazet (jen odbočka – normální člověk blesk stejně nepoužívá).
Čtenář měl v úvaze pořídit stroj pro amatérské použití. Tomuto požadavku pak vyhoví většina kompaktních přístrojů a většina jich má také blesk instalován v čelní stěně. Předpokládám-li, že člověk, který je celoživotně odkázán pouze na levou ruku, má ji poté výrazně šikovnější než většina běžné populace (včetně té „levoruké“). Ovládání zoomu, zpravidla řešené jako kroužek spouště, je pak výzvou pro „vytížený“ palec nebo malíček.

Dovolím si jen malý dodatek – snad i povzdech. Patřím k těm lidem, kteří dosud zásadně používají při kompozici záběru hledáček a oporu hlavy. Vzhledem k tomu, že každý člověk pozoruje okolí jen jedním okem (má jej silnější a druhé používá pouze pro dotvoření prostoru), pak já jako „levooký“ jsem hendikepován „opěvovaným“ umístěním hledáčku v levém horním rohu nových fotoaparátů. Tisknu nos na obrazovku displeje. Při pokusu s obrácenou polohou fotoaparátu jsem si rovněž vyzkoušel výhody „pravookých“. Nemají to špatné.
S pozdravem Novák.