Nezařazené

Případ ztracených mračen

Toto je vskutku začátečnický problém, nic pro zkušené “digimany”. Věřím ale, že někomu může být tento “případ ztracených mračen” k užitku. Obrázek mi poslal čtenář DN a ptal se, copak se asi stalo s mračny, zobrazenými v hladině. Na nebi mračna byla, v odraze jsou taky, a proč nejsou na snímku?

Je to ukázka omezenosti dynamického rozsahu snímače digitálního aparátu. Jednoduše řečeno: on neumí na jednom obrázku vykreslit to, co je hodně tmavé a co je hodně světlé. Večerní obloha je mnohem jasnější, než její odraz v hladině.
Když se podíváme na to, jak je to na tomto obrázku s vypálenými jasy (funkce v Zoner Photo Studiu 7, už brzy 8), pochopíme, kam se mračna ztratila: spadla do oblasti žluté plochy, která znázorňuje oblast, kde hodnoty červené, zelené i modré dosahují maxima, tedy hodnoty 255 = bílá. Taková oblast je vypálená a v žádném editoru ji nelze napravit (jinak, než nějakou montáží).
Jak tomu zabránit?
V tomto případě byla expozice volena tak, že vyhověla odrazu ve vodě (s odřenými zády, protože, jak vidíte, i tam jsou žluté a červené skvrny, svědčící o přepalu celkovém a přepalu v červeném kanálu). Obloha byla přeexponovaná. Nevím, jak náš čtenář postupoval, ale pravděpodobně stiskl spoušť a přístroj byl v té poloze, jak se dá odečíst z obrázku: uprostřed záběru byl černý les. Expoziční automatika vždy dává přednost centru (i když je nastavena na nějaké to “multi”, na zonální měření a pod.). Ten tmavý les způsobil, že se clona otevřela a čas prodloužil – a to spálilo oblohu.
V takových případech je třeba – popišme aktuální situaci – namířit na oblohu, namáčknout spoušť, pak pohnout aparátem a dokončit kompozici záběru, všechno si pěkně srovnat a pořád držet namáčknutou spoušť a teprve až když je vše srovnané a větev se pěkně odráží ve vodě atd., pak domáčknout spoušť. Říkám této metodě “vyhledej nejjasnější místo, namáčkni, komponuj, domáčkni” nabírání expozice. Je to rychlejší a pohodlnější než nastavování korekce expozice (autor mohl nastavit korekci na -3/3 EV nebo možná na -1 EV). Je také užiteční sledovat histogram, pokud ho má aparát v nabídce. Je to graf rozložení jasů , a pokud na tomto grafu vpravo vyletí nápadný sloupec vzhůru, je to znamení přepálených jasů.
Odraz ve vodě pak bude mnohem tmavší, ale to se dá spravit v editoru. Tmavé partie se dají zesvětlit, ale přepálené partie jsou navždy ztracené. Proto je třeba si vysoké jasy pohlídat už při fotografování.


Toto je vskutku začátečnický problém, nic pro zkušené “digimany”. Věřím ale, že někomu může být tento “případ ztracených mračen” k užitku. Obrázek mi poslal čtenář DN a ptal se, copak se asi stalo s mračny, zobrazenými v hladině. Na nebi mračna byla, v odraze jsou taky, a proč nejsou na snímku?

Je to ukázka omezenosti dynamického rozsahu snímače digitálního aparátu. Jednoduše řečeno: on neumí na jednom obrázku vykreslit to, co je hodně tmavé a co je hodně světlé. Večerní obloha je mnohem jasnější, než její odraz v hladině.
Když se podíváme na to, jak je to na tomto obrázku s vypálenými jasy (funkce v Zoner Photo Studiu 7, už brzy 8), pochopíme, kam se mračna ztratila: spadla do oblasti žluté plochy, která znázorňuje oblast, kde hodnoty červené, zelené i modré dosahují maxima, tedy hodnoty 255 = bílá. Taková oblast je vypálená a v žádném editoru ji nelze napravit (jinak, než nějakou montáží).
Jak tomu zabránit?
V tomto případě byla expozice volena tak, že vyhověla odrazu ve vodě (s odřenými zády, protože, jak vidíte, i tam jsou žluté a červené skvrny, svědčící o přepalu celkovém a přepalu v červeném kanálu). Obloha byla přeexponovaná. Nevím, jak náš čtenář postupoval, ale pravděpodobně stiskl spoušť a přístroj byl v té poloze, jak se dá odečíst z obrázku: uprostřed záběru byl černý les. Expoziční automatika vždy dává přednost centru (i když je nastavena na nějaké to “multi”, na zonální měření a pod.). Ten tmavý les způsobil, že se clona otevřela a čas prodloužil – a to spálilo oblohu.
V takových případech je třeba – popišme aktuální situaci – namířit na oblohu, namáčknout spoušť, pak pohnout aparátem a dokončit kompozici záběru, všechno si pěkně srovnat a pořád držet namáčknutou spoušť a teprve až když je vše srovnané a větev se pěkně odráží ve vodě atd., pak domáčknout spoušť. Říkám této metodě “vyhledej nejjasnější místo, namáčkni, komponuj, domáčkni” nabírání expozice. Je to rychlejší a pohodlnější než nastavování korekce expozice (autor mohl nastavit korekci na -3/3 EV nebo možná na -1 EV). Je také užiteční sledovat histogram, pokud ho má aparát v nabídce. Je to graf rozložení jasů , a pokud na tomto grafu vpravo vyletí nápadný sloupec vzhůru, je to znamení přepálených jasů.
Odraz ve vodě pak bude mnohem tmavší, ale to se dá spravit v editoru. Tmavé partie se dají zesvětlit, ale přepálené partie jsou navždy ztracené. Proto je třeba si vysoké jasy pohlídat už při fotografování.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: