Vývojáři Technologického institutu v Massachusetts oznámili ukončení vývoje fraktálové fotografie. V konečném důsledku bude napříště možné v podstatě libovolně měnit rozlišení čipu – a to tak, že plynule – podle potřeb fotografa. Využívá se základní princip, podle něhož pokud daný útvar pozorujeme v jakémkoliv měřítku či rozlišení, pozorujeme stále opakující se určitý charakteristický tvar. Vedoucí výzkumného týmu dr. Joseph Hoax k tomu řekl:
„Fraktál je nejpřirozenější přírodní útvar a vzhledem k tomu, že fraktálem je každá sněhová vločka, je kupodivu, že na princip fraktální fotografie už dávno nepřišel nikdo jiný. Ostatně, třeba přišel, ale důležitá je patentní přihláška a ta je naše.“
Fraktál je složitý útvar, který vznikl aplikací jednoho jednoduchého pravidla. Fraktální fotografie vychází z všeobecně používané Bayerovy masky, jejíž pomocí generujeme barevný obraz z informace získané snímačem. Bayerova maska RGB vypadá takto:
Fraktálová fotografie získává informaci z oblasti průniku sousedních fotodiod, z tzv. intersekcí, proto se nabízí i pojem intersekční grafika.
Intersekce je základní informační jednotka nového systému a může být v podstatě libovolně multiplikována. Zde je jeden takový příklad:
Čip zamontovaný do testovacího přístroje Toshiba prošel náročnými zkouškami v Tibetu. Tým vedený dr. Hoaxem předvedl některé snímky na tiskové konferenci v San Diegu. Je udivující, do jakých rozměrů je možno původní fotografii rozšířit. „A to je teprve začátek,“ slibuje dr. Hoax revoluci ve fotografii. Je těžké soudit podle snímků pořízených bez kontroly nezainteresovanou stranou, nicméně dlužno přiznat, že výsledek je velkolepý.