Nezařazené

Přechodové filtry LEE (seznámení)


Filtry mají uplatnění ve fotografii i v digitálním věku. Seznamme se s jedním zajímavým systémem univerzálně použitelných filtrů.

Nejdříve si připomeneme, co jsou přechodové filtry. Lépe se to ukáže na příkladu než vysvětlí.

Je to filtr, který je na jedné straně jinak tmavý než na opačné – mezi jednou i druhou stranou je přechod, proto se mu říká přechodový filtr. Existuje spousta druhů přechodových filtrů. Liší se hustotou ztmavnutí, mírou přechodu i zbarvením. Liší se i konstrukcí. Buď to jsou kulaté filtry v obrubě, která se přišroubuje na závist objektivu (nebo na redukci), anebo jsou pravoúhlé a zasouvají se pak do držáků, které se přišroubují na objektiv. Tento druhý typ je univerzální, protože do držáku lze vkládat kroužky se závitem pro různé průměry objektivu. Příklad vidíme na ukázce vpravo.

U nás je známý systém Cokin. Vyzkoušel jsem ho, nicméně zkušenosti vedly ke zklamání – (relativně) levné umělohmotné filtry mají nepříjemné optické vlastnosti, vedou ke snížení kresby. Proto jsem byl zvědavý na profesionální systém od firmy LEE.

Systém LEE
Je to opět systém sestávající s držáku aplikovatelného na různé průměry objektivu a zasouvacích filtrů. Zkoušel jsem základní sadu, sestávající z jednoho neutrálně šedého filtru ND 06 a jednoho přechodového ProGlass ND 0.6 Standard. Jak vypadá držák je patrné z obrázku:

Je to samozřejmě jen základní provedení. Systém je modulární a lze ho do velké míry modifikovat – například o další „zásuvky“, takže je filtry možno kombinovat, lze připojit speciální sluneční clonu, držák na polarizační filtr a pod. Bližší informace získáte na stránce firmy ViewArt, která zařízení prodává.

Mě samozřejmě zajímalo, jak to funguje prakticky.
Nejdříve jsem zkoušel ND 0.6 filtr. Ten je stejnoměrně zbarvený a vede ke snížení propustnosti světla o 2 EV. Zkouška dopadla dobře. Na ukázce vidíte srovnání, vlevo bez filtru, vpravo s filtrem. Obrázky jsou exponované různě, nicméně ve výsledku jsou absolutně stejně kryté a stejně ostré. Jde o výřez 1:1, pořízeno Canonem EOS 450D.

K žádné ztrátě kvality tedy nedochází. Tyto ND filtry se používají tehdy, kdy potřebujeme získat delší dobu osvitu, než odpovídá světelné hladině, na př. při použití zábleskového zařízení, kdy se nemůžeme vejít se synchronizačním časem.

Pak přišel na řadu přechodový filtr. Ten se často používá v krajinářské fotografii, kdy je třeba odfiltrovat oblohu – ta je skoro vždy mnohem jasnější než krajina pod ní.

Pak nastávají problémy s mraky, ty mívají přepálené jasy a když se snažíme expozici korigovat, vyjde krajina moc tmavá. Přechodový filtr zastíní horní polovinu obrazu a spodní nechá volnou.

Věc má ale háček. Je nutno korigovat expozici. Důvod je zřejmý – přechodový filtr ovlivní měření, protože celá jedna polovina obrazu je částečně zastíněná.Ppokud bychom nechali automatice volnou ruku a fotili bez korekce, byl by spodek přepálený. Zde je ukázka snímku bez korekce:

Obloha je v podstatě stejně krytá jako na snímku bez filtru, zato spodek je vypálený. To je ovšem řešení, které si nelze přát! Korekce závisí na okamžitých podmínkách, já jsem nastavil expoziční kompenzaci na -1 EV.

Systém má jedinou nevýhodu, je značně drahý. Zkoušený Starter Kit stojí čtyři tisíce, Digital Starter Kit o tisíc korun víc. K tomu je třeba připočítat adaptační kroužek (ten v kitu není), ve velikostech 49-77 mm stojí 520, 82 a 86 mm průměr 1115 Kč, všechny ceny bez DPH. Širokoúhlé adaptační kroužky (které méně hrozí vinětací) stojí 1026 Kč, respektive 1158 Kč. Těmto cenám odpovídají ceny jednotlivých filtrů, skleněný přechoďák ND 0.6 stojí 2752 Kč.

Jenže on takový kruhový přechodový 25% filtr průměr 67 mm stojí šestnáct set a ve velikosti 77 dva čtyři, velikost 82 mm jsem nenašel na našem webu, v USA stojí 180 dolarů. To máte cca 2900 korun krát nestoudné daňové české zlodějné a jste na nějakých pěti tisících za jediný filtr. Buď jak buď, je to námět k intenzivnímu přemýšlení…

Filtry mají uplatnění ve fotografii i v digitálním věku. Seznamme se s jedním zajímavým systémem univerzálně použitelných filtrů.

Nejdříve si připomeneme, co jsou přechodové filtry. Lépe se to ukáže na příkladu než vysvětlí.

Je to filtr, který je na jedné straně jinak tmavý než na opačné – mezi jednou i druhou stranou je přechod, proto se mu říká přechodový filtr. Existuje spousta druhů přechodových filtrů. Liší se hustotou ztmavnutí, mírou přechodu i zbarvením. Liší se i konstrukcí. Buď to jsou kulaté filtry v obrubě, která se přišroubuje na závist objektivu (nebo na redukci), anebo jsou pravoúhlé a zasouvají se pak do držáků, které se přišroubují na objektiv. Tento druhý typ je univerzální, protože do držáku lze vkládat kroužky se závitem pro různé průměry objektivu. Příklad vidíme na ukázce vpravo.

U nás je známý systém Cokin. Vyzkoušel jsem ho, nicméně zkušenosti vedly ke zklamání – (relativně) levné umělohmotné filtry mají nepříjemné optické vlastnosti, vedou ke snížení kresby. Proto jsem byl zvědavý na profesionální systém od firmy LEE.

Systém LEE
Je to opět systém sestávající s držáku aplikovatelného na různé průměry objektivu a zasouvacích filtrů. Zkoušel jsem základní sadu, sestávající z jednoho neutrálně šedého filtru ND 06 a jednoho přechodového ProGlass ND 0.6 Standard. Jak vypadá držák je patrné z obrázku:

Je to samozřejmě jen základní provedení. Systém je modulární a lze ho do velké míry modifikovat – například o další „zásuvky“, takže je filtry možno kombinovat, lze připojit speciální sluneční clonu, držák na polarizační filtr a pod. Bližší informace získáte na stránce firmy ViewArt, která zařízení prodává.

Mě samozřejmě zajímalo, jak to funguje prakticky.
Nejdříve jsem zkoušel ND 0.6 filtr. Ten je stejnoměrně zbarvený a vede ke snížení propustnosti světla o 2 EV. Zkouška dopadla dobře. Na ukázce vidíte srovnání, vlevo bez filtru, vpravo s filtrem. Obrázky jsou exponované různě, nicméně ve výsledku jsou absolutně stejně kryté a stejně ostré. Jde o výřez 1:1, pořízeno Canonem EOS 450D.

K žádné ztrátě kvality tedy nedochází. Tyto ND filtry se používají tehdy, kdy potřebujeme získat delší dobu osvitu, než odpovídá světelné hladině, na př. při použití zábleskového zařízení, kdy se nemůžeme vejít se synchronizačním časem.

Pak přišel na řadu přechodový filtr. Ten se často používá v krajinářské fotografii, kdy je třeba odfiltrovat oblohu – ta je skoro vždy mnohem jasnější než krajina pod ní.

Pak nastávají problémy s mraky, ty mívají přepálené jasy a když se snažíme expozici korigovat, vyjde krajina moc tmavá. Přechodový filtr zastíní horní polovinu obrazu a spodní nechá volnou.

Věc má ale háček. Je nutno korigovat expozici. Důvod je zřejmý – přechodový filtr ovlivní měření, protože celá jedna polovina obrazu je částečně zastíněná.Ppokud bychom nechali automatice volnou ruku a fotili bez korekce, byl by spodek přepálený. Zde je ukázka snímku bez korekce:

Obloha je v podstatě stejně krytá jako na snímku bez filtru, zato spodek je vypálený. To je ovšem řešení, které si nelze přát! Korekce závisí na okamžitých podmínkách, já jsem nastavil expoziční kompenzaci na -1 EV.

Systém má jedinou nevýhodu, je značně drahý. Zkoušený Starter Kit stojí čtyři tisíce, Digital Starter Kit o tisíc korun víc. K tomu je třeba připočítat adaptační kroužek (ten v kitu není), ve velikostech 49-77 mm stojí 520, 82 a 86 mm průměr 1115 Kč, všechny ceny bez DPH. Širokoúhlé adaptační kroužky (které méně hrozí vinětací) stojí 1026 Kč, respektive 1158 Kč. Těmto cenám odpovídají ceny jednotlivých filtrů, skleněný přechoďák ND 0.6 stojí 2752 Kč.

Jenže on takový kruhový přechodový 25% filtr průměr 67 mm stojí šestnáct set a ve velikosti 77 dva čtyři, velikost 82 mm jsem nenašel na našem webu, v USA stojí 180 dolarů. To máte cca 2900 korun krát nestoudné daňové české zlodějné a jste na nějakých pěti tisících za jediný filtr. Buď jak buď, je to námět k intenzivnímu přemýšlení…