Nezařazené

Prdlé fotky

Úhrnný název naší průběžné soutěže je Loď bláznů. Vymyslel jsem ho já, protože mám rád blázny a v říši fotografické mám rád prdlé fotky. Neobjeví se jich mnoho, ale i v tomhle kole se nějaké najdou. Vybral jsem jich pár, pro své potěšení. V porotě je patnáct lidí, můj názor nemá rozhodující váhu.

Úhrnný název naší průběžné soutěže je Loď bláznů. Vymyslel jsem ho já, protože mám rád blázny a v říši fotografické mám rád prdlé fotky. Neobjeví se jich mnoho, ale i v tomhle kole se nějaké najdou. Vybral jsem jich pár, pro své potěšení. V porotě je patnáct lidí, můj názor nemá rozhodující váhu.

Anakondu červenou zamotal do křoví Jiří Skovajsa. Je to bláznivina s přesným řádem, všimněte si, jak precizně je ten červený husí krk vedený. S autorem jsem se nekontaktoval a dovedu si představit, že jsem ho rozesmál svou domněnkou, že nad tím přemýšlel, kudy to vést. Ale vyšlo to, všechny poučky o třetinách a markantech a silných obrazových bodech tu jsou obsaženy. Ale hlavně je to totálně prdlá fotka, která patří na Loď bláznů.


jupí padá, tak tohle je prdlost na entou. Středová kompozice až bůh brání, všechna pravidla na hlavu postavená. Ale nějak to jaksi má něco do sebe. je v tom život, nějaký náboj, nějak to ke mně hovoří. Vyfotila Veronika Zákorová.


Ilona Hromádková zachytila Když selfie ovládlo svět. Moc tomu nerozumím, protože to, co je na fotce, není žádné selfie jak ho vnímáme, tedy fotka na dlouhou ruku. Tohle je přes zrcadlo a žádné selfie, ale nějak to na mě taky působí… asi ten šev uprostřed. Je to zřejmě fotka v nějakém zrcadle, ale jakém? Je v tom otázka, záhada, a jakmile je ve výtvarném díle otázka, je vyhráno.


Pršiplášť od Adély Turkové. barevná fotka má smysl, když barva ve fotce má smysl. Zkuste si ji představit v černobílém. Nebylo by na ní dohromady nic vidět. Tady ta žlutá svítí v plískanici, bije do očí, dráždí – a bezděky listujete pejska v pršiplášti. Je to barevný výkřik a čtvercový formát je zde nutný – pes se ocitl v krabici mizerného počasí.


Fotku Libora Hromádky Tři plus dva studené nosy jsem si nechal nakonec, protože se z prdlosti výše uvedených vymyká. Někdy si říkám, že tohle focení figurín za výlohou je něco jako východovky a západovky slunce. Jenže tohle je hodně dobře udělané, má to řád, ale takový ne v prvním plánu. Možná to dělá i ten název. Kde je sakra ten třetí?


Třeba si pomyslíte, že jsem taky cvok, ale je to Loď bláznů, musíte se s tím smířit.