Nezařazené

Poznámky o HDR

Snímky s vysokým dynamickým rozsahem vznikají složením dvou a více obrázků s různou expozicí. Když jsou dva, jeden zachytí stíny, druhý jasnější místa a složením vyjde harmonický obrázek. Jak ale je to s ostrostí? Dá se HDR dělat z ruky? Podívejme se na ten problém s fotoaparátem v ruce, konkrétně s přístrojem Sony A55 (recenze je zde). Zde je příklad. Obrázek vlevo jsem pořídil expozicí 0,3 sec / F14 – a dobře je prokreslený parapet okna, snímek vpravo při stejné cloně potřeboval 1/30, aby dobře vyšly domy za oknem.

Výsledný obrázek vznikl spojením v Zoner Photo Studiu 13:

Tak tohle je vcelku stará vesta. Máme fotku se sušným podáním jak venkovní scény, tak partie uvnitř. Rozdíl v expozici je 1,3 – 1/6 – 1/15 – 1/30, tedy 4 EV. Takový dynamický rozsah zvládne i kompakt, ale výrobou HDR můžeme mít pěkný pocit, že jsme udělali něco zvláštního. Teď jde o tu ostrost. Je výsledný obrázek stejně ostrý jako původní? Na další ukázce je vlevo HDR složenina a vpravo původní snímek, exponovaný na stíny. Ostrost je více méně stejná:

Tohle dopadlo dobře. Jenže my konáme pokus s aparátem, který umí HDR sám. Jak vypadá ostrost HDR vyrobeného automaticky? Dopadlo to takhle:

Fotil jsem to ze stativu, ostrost je ucházející. Následující hádéerko bylo pořízeno z ruky. A srovnání? Z výsledku asi nikdo nezůstane paf. Vlevo je ručně vyrobené HDR, uprostřed je automat ze stativu a vpravo automat z ruky. Nejostřejší a nejkvalitnější je samozřejmě snímek vlevo a nejhorší ten z ruky:

Je to samozřejmě zjištění toho typu, jako když rádiu hlásí vědci zjistili, že v rodinách kde se 5x týdně pohádají je výskyt rozvodu 6x větší než v rodinách kde se nehádají. Ale i o věcech samozřejmých je dobře se přesvědčiti, že fungují.

Snímky s vysokým dynamickým rozsahem vznikají složením dvou a více obrázků s různou expozicí. Když jsou dva, jeden zachytí stíny, druhý jasnější místa a složením vyjde harmonický obrázek. Jak ale je to s ostrostí? Dá se HDR dělat z ruky? Podívejme se na ten problém s fotoaparátem v ruce, konkrétně s přístrojem Sony A55 (recenze je zde). Zde je příklad. Obrázek vlevo jsem pořídil expozicí 0,3 sec / F14 – a dobře je prokreslený parapet okna, snímek vpravo při stejné cloně potřeboval 1/30, aby dobře vyšly domy za oknem.

Výsledný obrázek vznikl spojením v Zoner Photo Studiu 13:

Tak tohle je vcelku stará vesta. Máme fotku se sušným podáním jak venkovní scény, tak partie uvnitř. Rozdíl v expozici je 1,3 – 1/6 – 1/15 – 1/30, tedy 4 EV. Takový dynamický rozsah zvládne i kompakt, ale výrobou HDR můžeme mít pěkný pocit, že jsme udělali něco zvláštního. Teď jde o tu ostrost. Je výsledný obrázek stejně ostrý jako původní? Na další ukázce je vlevo HDR složenina a vpravo původní snímek, exponovaný na stíny. Ostrost je více méně stejná:

Tohle dopadlo dobře. Jenže my konáme pokus s aparátem, který umí HDR sám. Jak vypadá ostrost HDR vyrobeného automaticky? Dopadlo to takhle:

Fotil jsem to ze stativu, ostrost je ucházející. Následující hádéerko bylo pořízeno z ruky. A srovnání? Z výsledku asi nikdo nezůstane paf. Vlevo je ručně vyrobené HDR, uprostřed je automat ze stativu a vpravo automat z ruky. Nejostřejší a nejkvalitnější je samozřejmě snímek vlevo a nejhorší ten z ruky:

Je to samozřejmě zjištění toho typu, jako když rádiu hlásí vědci zjistili, že v rodinách kde se 5x týdně pohádají je výskyt rozvodu 6x větší než v rodinách kde se nehádají. Ale i o věcech samozřejmých je dobře se přesvědčiti, že fungují.