Nezařazené

Pozdrav z Jadranu

Účastník naší Dílny Ladislav Vejtruba begin_of_the_skype_highlighting     end_of_the_skype_highlighting begin_of_the_skype_highlighting     end_of_the_skype_highlighting poslal z dovolené zajímavé výsledky svého experimentu. Myslím, že mohou zaujmout i naše čtenáře. Ladislav péše.

Dovolená neslouží pouze k odpočinku, ale také k fotografickému experimentování. Využil jsem vlahé noci po teplém dni, pohledu do mořské zátoky z verandy apartmánu a probíhajícího měsíčního úplňku – k nočnímu fotografování. Focení měsíce popisuje každá foto-příručka, přesto jsem si zkusil s tématem trochu pohrát.

Technické podmínky. Stativ, kabelová spoušť, režim manuální (expozice i ostření), předsklopení zrcátka, zapnuta funkce redukce šumu při expozici delší jak 1 sec.
Předsklopení zrcátka u Nikonu pracuje podobně jako je popsáno v článku Digineffu – „Kamarádova rada“ z 12.5.2010. Po zvednutí zrcátka aparát čeká 30 sec. na spuštění expozice. Když se nedočká exponuje sám – funguje to jako samospoušť s časem 30 sec.
Při focení jsem různě kombinoval nastavení času, clony, ISO a kompenzace expozice. Z množství snímků jsem vybral tři.
Úplněk 3 – asi nejméně povedený, použito ISO 1000 aby vyšel co nejkratší čas 2.5 sec k eliminování pohybu měsíce po obloze(máznutí), začíná se silně projevovat šum i přes zapnutou redukci
Úplněk 2 – nejmenší možné ISO 100, čas 25 sec při cloně 11, kompenzace -0,7
Úplněk 1 – z uvedené trojice asi nejzdařilejší (podle mne), nastavení podobné jako Ú2 bez kompenzace expozice

Shrnutí mých poznatků.
Nastavení clony nehrálo podstatnou roli – vzhledem k vzdálenosti zátoky a měsíce, clona nastavena na optimum kresby objektivu (F8-F11). ISO nastavit co nejmenší (100), už při ISO 1000 se projevuje výrazně šum. Obecně fotím s nějakou menší nebo větší kompenzací expozice do mínusu, tady se mi osvědčila nulová kompenzace. Čas nepřekročil 30 sec (bulb nepoužit). Původně jsem se obával dlouhých časů kvůli máznutí pohybem měsíce po obloze. Tato obava se ukázala jako lichá. Při kratších časech mi připadaly snímky neprokreslené, příliš kontrastní a zašuměné(díky vyššímu ISO).

Tolik tedy Ladislav Vejtruba. Zmíněný nejméně povedený snímek je tento:

Potvrzuje tezi, kterou tu často opakuji, že při pořizování statických nočních snímků ze stativu naprosto nemá smysl navyšovat ISO. Také souhlasím s výrokem o cloně: ano, při střední cloně – obvykle na polovině clonového rozsahu, vycházívá to kolem F8.0 – 9.0, objektiv nejlépe kreslí, takže toto zaclonění dává smysl.

Snímek č. 2 byl pořízen s expoziční kompenzací -2/3.

Snímek je zřetelně tmavý. Nicméně, noční fotky velmi často děláme s kompenzací do mínusu. Co je tedy správně? Odpověď nezníí „nastavte takovou a takovou kompenzaci“, nýbrž „řiďte se histogramem“. Ten – náleží druhé ukázce – vypadá takto:

Rozhodující část grafu leží hodně vlevo od poloviny. To je znamení podexpozice. Podívejme se tedy na konečný snímek, který se Ladislavovi – i mně – líbí nejvíc:

Všimněte si barevnosti – některé světelné zdroje jsou načervenalé, jiné nazelenalé, čeho se chytit? Nejlépe je, nastavit v noci automatickou WB… a fotit v RAW formátu. Zde je histogram:

Posunul se výrazně blíže střední šedé, nicméně jeho hlavní část pořád leží v oblasti tmavých tónů. Přibylo středních tónů a na konci je vidět malinkatý přepal. Toto je zřejmě ideální expozice tohoto nočního snímku. A to je i poučení z krásné pohlednice, kterou nám Ladislav Vejtruba poslal od moře.

Účastník naší Dílny Ladislav Vejtruba begin_of_the_skype_highlighting     end_of_the_skype_highlighting begin_of_the_skype_highlighting     end_of_the_skype_highlighting poslal z dovolené zajímavé výsledky svého experimentu. Myslím, že mohou zaujmout i naše čtenáře. Ladislav péše.

Dovolená neslouží pouze k odpočinku, ale také k fotografickému experimentování. Využil jsem vlahé noci po teplém dni, pohledu do mořské zátoky z verandy apartmánu a probíhajícího měsíčního úplňku – k nočnímu fotografování. Focení měsíce popisuje každá foto-příručka, přesto jsem si zkusil s tématem trochu pohrát.

Technické podmínky. Stativ, kabelová spoušť, režim manuální (expozice i ostření), předsklopení zrcátka, zapnuta funkce redukce šumu při expozici delší jak 1 sec.
Předsklopení zrcátka u Nikonu pracuje podobně jako je popsáno v článku Digineffu – „Kamarádova rada“ z 12.5.2010. Po zvednutí zrcátka aparát čeká 30 sec. na spuštění expozice. Když se nedočká exponuje sám – funguje to jako samospoušť s časem 30 sec.
Při focení jsem různě kombinoval nastavení času, clony, ISO a kompenzace expozice. Z množství snímků jsem vybral tři.
Úplněk 3 – asi nejméně povedený, použito ISO 1000 aby vyšel co nejkratší čas 2.5 sec k eliminování pohybu měsíce po obloze(máznutí), začíná se silně projevovat šum i přes zapnutou redukci
Úplněk 2 – nejmenší možné ISO 100, čas 25 sec při cloně 11, kompenzace -0,7
Úplněk 1 – z uvedené trojice asi nejzdařilejší (podle mne), nastavení podobné jako Ú2 bez kompenzace expozice

Shrnutí mých poznatků.
Nastavení clony nehrálo podstatnou roli – vzhledem k vzdálenosti zátoky a měsíce, clona nastavena na optimum kresby objektivu (F8-F11). ISO nastavit co nejmenší (100), už při ISO 1000 se projevuje výrazně šum. Obecně fotím s nějakou menší nebo větší kompenzací expozice do mínusu, tady se mi osvědčila nulová kompenzace. Čas nepřekročil 30 sec (bulb nepoužit). Původně jsem se obával dlouhých časů kvůli máznutí pohybem měsíce po obloze. Tato obava se ukázala jako lichá. Při kratších časech mi připadaly snímky neprokreslené, příliš kontrastní a zašuměné(díky vyššímu ISO).

Tolik tedy Ladislav Vejtruba. Zmíněný nejméně povedený snímek je tento:

Potvrzuje tezi, kterou tu často opakuji, že při pořizování statických nočních snímků ze stativu naprosto nemá smysl navyšovat ISO. Také souhlasím s výrokem o cloně: ano, při střední cloně – obvykle na polovině clonového rozsahu, vycházívá to kolem F8.0 – 9.0, objektiv nejlépe kreslí, takže toto zaclonění dává smysl.

Snímek č. 2 byl pořízen s expoziční kompenzací -2/3.

Snímek je zřetelně tmavý. Nicméně, noční fotky velmi často děláme s kompenzací do mínusu. Co je tedy správně? Odpověď nezníí „nastavte takovou a takovou kompenzaci“, nýbrž „řiďte se histogramem“. Ten – náleží druhé ukázce – vypadá takto:

Rozhodující část grafu leží hodně vlevo od poloviny. To je znamení podexpozice. Podívejme se tedy na konečný snímek, který se Ladislavovi – i mně – líbí nejvíc:

Všimněte si barevnosti – některé světelné zdroje jsou načervenalé, jiné nazelenalé, čeho se chytit? Nejlépe je, nastavit v noci automatickou WB… a fotit v RAW formátu. Zde je histogram:

Posunul se výrazně blíže střední šedé, nicméně jeho hlavní část pořád leží v oblasti tmavých tónů. Přibylo středních tónů a na konci je vidět malinkatý přepal. Toto je zřejmě ideální expozice tohoto nočního snímku. A to je i poučení z krásné pohlednice, kterou nám Ladislav Vejtruba poslal od moře.