|
Je to pověra a není. Každý foťák který si zaslouží ten název má režim sériového focení. Má se tím fotit sport. Je to pravda nebo není? Jak to s tou sérií je? S naší Dílnou jsem si to v sobotu vyzkoušel na turnaji v plážovém volejbalu v hale Beach Klubu v Praze 4 s přístrojem Sony A55, který umí 10 oken za vteřinu. To je fakt hodně, 10 oken za vteřinu, v plné kvalitě. Takové rychlosti byly donedávna výsada superdrahých profesionálních přístrojů. Průlom udělalo před dvěma lety Casio přístrojem Pro EX-F1 (viz moji recenzi) a Casio v tom pokračuje, například aktuálním modelem FH100. Daleko je i Sony, samozřejmě i modelem NEX 3, který jsem recenzoval zde a v modelech A33 a A55 (/viz můj článek zde. Tahle „áčka“ dovedou těch deset oken za vteřinu. Abyste měli představu, jak vypadá taková sekvence, podívejte se na následující ukázku.  Je to rychlé nebo pomalé? Záleží na kritériích. Dejme tomu, že chcete zachytit servis, tedy okamžik, kdy se ruka dotkne míče. Zpoždění nervového vzruchu je typicky 1/5 sec. Znamená to, že musíte tisknout spoušť dřív než se ruka dotkne míče.. O kolik dřív? No to je právě ten kumšt, tohle odhadnout. Chce to tréning, a sportovní fotografové to dovedou zcela bezpečně. Zkusme to tedy touhle suerrychlou sérií:  Všimněte si, že na posledním obrázku první řadě ruka se ještě nedotýká míče a hned v následujícím obrázku míč letí pryč. Záleží na síle úderu, tady je to ještě výraznější:  Tady se to vcelku povedlo, ovšem je to náhoda. Opravdu záleží na náhodě, jak to vyjde – a to zdůrazňuji, že jde o neobvykle rychlou sekvenci dosažitelnou jen na některých přístrojích. Rychlosti v řádu pět a méně oken za vteřinu nás vrhají o to víc do náruče náhody.  Nicméně, neberte to tak, že sériové focení zatracuji. Opak pravdou. Tvrdím jen to, že při zachycení přesného okamžiku – míč na ruce, tenisový míček na raketě atd., není rychlost 10fps dostatečná záruka. Tady je třeba zkušenosti, postřehu, zkrátka, klasického foťáckého umění. Ovšem když jde o pomalejší děje, série pomůže.  I tahle fotka je vybraná ze série, což bez mučení poctivě přiznávám:  Ono… chytit toho pejska s nožičkami u sebe v průhledu běžících lidských nohou je taky do značné míry věc náhody… |
|
Je to pověra a není. Každý foťák který si zaslouží ten název má režim sériového focení. Má se tím fotit sport. Je to pravda nebo není? Jak to s tou sérií je? S naší Dílnou jsem si to v sobotu vyzkoušel na turnaji v plážovém volejbalu v hale Beach Klubu v Praze 4 s přístrojem Sony A55, který umí 10 oken za vteřinu. To je fakt hodně, 10 oken za vteřinu, v plné kvalitě. Takové rychlosti byly donedávna výsada superdrahých profesionálních přístrojů. Průlom udělalo před dvěma lety Casio přístrojem Pro EX-F1 (viz moji recenzi) a Casio v tom pokračuje, například aktuálním modelem FH100. Daleko je i Sony, samozřejmě i modelem NEX 3, který jsem recenzoval zde a v modelech A33 a A55 (/viz můj článek zde. Tahle „áčka“ dovedou těch deset oken za vteřinu. Abyste měli představu, jak vypadá taková sekvence, podívejte se na následující ukázku. Je to rychlé nebo pomalé? Záleží na kritériích. Dejme tomu, že chcete zachytit servis, tedy okamžik, kdy se ruka dotkne míče. Zpoždění nervového vzruchu je typicky 1/5 sec. Znamená to, že musíte tisknout spoušť dřív než se ruka dotkne míče.. O kolik dřív? No to je právě ten kumšt, tohle odhadnout. Chce to tréning, a sportovní fotografové to dovedou zcela bezpečně. Zkusme to tedy touhle suerrychlou sérií: Všimněte si, že na posledním obrázku první řadě ruka se ještě nedotýká míče a hned v následujícím obrázku míč letí pryč. Záleží na síle úderu, tady je to ještě výraznější: Tady se to vcelku povedlo, ovšem je to náhoda. Opravdu záleží na náhodě, jak to vyjde – a to zdůrazňuji, že jde o neobvykle rychlou sekvenci dosažitelnou jen na některých přístrojích. Rychlosti v řádu pět a méně oken za vteřinu nás vrhají o to víc do náruče náhody. Nicméně, neberte to tak, že sériové focení zatracuji. Opak pravdou. Tvrdím jen to, že při zachycení přesného okamžiku – míč na ruce, tenisový míček na raketě atd., není rychlost 10fps dostatečná záruka. Tady je třeba zkušenosti, postřehu, zkrátka, klasického foťáckého umění. Ovšem když jde o pomalejší děje, série pomůže. I tahle fotka je vybraná ze série, což bez mučení poctivě přiznávám: Ono… chytit toho pejska s nožičkami u sebe v průhledu běžících lidských nohou je taky do značné míry věc náhody… |
