|
Na jednoduchém příkladu si ukážeme příčinu jednoho nepříjemného kamenu úrazu.Na jednoduchém příkladu si ukážeme příčinu jednoho nepříjemného kamenu úrazu. Podívejme se na tento obrázek – byl pořízen v automatickém režimu a přesně půl napůl je na něm bíle natřená stěna a tmavočervená fasáda s průhledem do temné místnosti.
 Histogram toho snímku vypadá následovně:  Nepřekvapí nás, že tu jsou „dva hrby“ – ano, jsou tu dvě jasové oblasti, tel levý hrb je dělený za na dva, ten více vlevo patří k temnému oknu a ten vpravo k červenému obkladu. Bílá stěna ovlivnila expozici, její odrazivost byla tak silná, že automatika reagovala až moc ostražitě. Výsledek je poněkud podexponovaný – podotýkám, že všechny dnešní ukázky jsou foceny bez korekcí expozice. Takový je tedy výsledek, kdy jasně bílá a tmavá partie jsou v obrázku půl na půl. Teď poněkud změním záběr – tak, aby ta bílá stěna nebyla na polovině, ale vyplňovala jen čtvrtinu plochy:  Jaký bude histogram tentokrát?  Ta tmavá (levá) část se pěkně roztáhla, ale, oops, pravá nám fatálně uletěla do přepalu! Ukážeme si to i na vykreslení přepalu, jak to dělají v Photo Studiu od Zoneru:  Přepálená bílá plocha – zmizela kresba omítky a co horšího, je to nenahraditelné, ze snímku JPEG už žádnou kresbu v bílé ploše nedostanu. Ale ponořme nůž do rány ještě hlouběji a přenesme záběr ještě trochu doleva:  Ta pravá část je bílá – bělejší být nemůže. Ale hodně zesvětlila i ta červená stěna. Víc poví histogram:  Srovnejte ho s těmi předchozími – křivka se opět hodně posunula doprava, směrem ke světlejším tónům. Má to za důsledkem i přepaly? Ano! Začínáme mít přepaly i v tmavých částech – v červeném kanálu:  Dá se tedy říct, že neštěstí je hotové – a nezbývá než si říci dvě zásadní věci. 1) Proč to tak je V dalších dvou případech ale tmavá část převážila nad bílou a podle toho se upravila expozice.
Vidíte, jak obrovské odstupy expoziční automatika vytvořila za stejného osvětlení při focení stejného motivu! Samozřejmě, volil jsem trochu extrémní příklad, ale i v běžné praxi se snadno vyskytuje: vezměte si bílý kostelíček v tmavozelené krajině a jste přesně v této situaci, ta zelená má podstatně menší odrazivost (lidově: je „tmavší“) a kostelíček se přepálí. 2) Co s tím  |
|
Na jednoduchém příkladu si ukážeme příčinu jednoho nepříjemného kamenu úrazu.Na jednoduchém příkladu si ukážeme příčinu jednoho nepříjemného kamenu úrazu. Podívejme se na tento obrázek – byl pořízen v automatickém režimu a přesně půl napůl je na něm bíle natřená stěna a tmavočervená fasáda s průhledem do temné místnosti.
Histogram toho snímku vypadá následovně: Nepřekvapí nás, že tu jsou „dva hrby“ – ano, jsou tu dvě jasové oblasti, tel levý hrb je dělený za na dva, ten více vlevo patří k temnému oknu a ten vpravo k červenému obkladu. Bílá stěna ovlivnila expozici, její odrazivost byla tak silná, že automatika reagovala až moc ostražitě. Výsledek je poněkud podexponovaný – podotýkám, že všechny dnešní ukázky jsou foceny bez korekcí expozice. Takový je tedy výsledek, kdy jasně bílá a tmavá partie jsou v obrázku půl na půl. Teď poněkud změním záběr – tak, aby ta bílá stěna nebyla na polovině, ale vyplňovala jen čtvrtinu plochy: Jaký bude histogram tentokrát? Ta tmavá (levá) část se pěkně roztáhla, ale, oops, pravá nám fatálně uletěla do přepalu! Ukážeme si to i na vykreslení přepalu, jak to dělají v Photo Studiu od Zoneru: Přepálená bílá plocha – zmizela kresba omítky a co horšího, je to nenahraditelné, ze snímku JPEG už žádnou kresbu v bílé ploše nedostanu. Ale ponořme nůž do rány ještě hlouběji a přenesme záběr ještě trochu doleva: Ta pravá část je bílá – bělejší být nemůže. Ale hodně zesvětlila i ta červená stěna. Víc poví histogram: Srovnejte ho s těmi předchozími – křivka se opět hodně posunula doprava, směrem ke světlejším tónům. Má to za důsledkem i přepaly? Ano! Začínáme mít přepaly i v tmavých částech – v červeném kanálu: Dá se tedy říct, že neštěstí je hotové – a nezbývá než si říci dvě zásadní věci. 1) Proč to tak je V dalších dvou případech ale tmavá část převážila nad bílou a podle toho se upravila expozice.
Vidíte, jak obrovské odstupy expoziční automatika vytvořila za stejného osvětlení při focení stejného motivu! Samozřejmě, volil jsem trochu extrémní příklad, ale i v běžné praxi se snadno vyskytuje: vezměte si bílý kostelíček v tmavozelené krajině a jste přesně v této situaci, ta zelená má podstatně menší odrazivost (lidově: je „tmavší“) a kostelíček se přepálí. 2) Co s tím |
