Nezařazené

Portrét v retro stylu

Ano, poslední zastavení v naší Galerii jsme udělali koncem března! Tentokrát mě zaujal portrét. Loni v prosinci jsme se tu zastavili nad “high key” portrétem krásné dívky, ale tenhle portrét stojí v jistém smyslu na opačném pólu. Pořídil ho Pavel Zatloukal. K dnešnímu dni v galerii vystavil 28 příspěvků, což je dost s ohledem na to, že je registrován teprve od května. Už minulý týden jsem si všiml jeho snímku Tenťák, neboli cirkusový stavěč. Je zajímavý osvětlením, výrazem tváře, i symetrickým umístěním figury, pozoruhodná je i barevnost, redukovaná vlastně jen na dva tóny: na pleťovku a odstíny černé, přičemž černá a pleťovka se prolínají a doplňují. Jenom jsem nedokázal překousnout tu levou ruku schovanou pod nějakým kabátem, nebo co to je. Nebýt té ruky, měli byste Zatloukala na Digineffu už před týdnem a velebil bych tu jeho Tenťáka.

Pavel Zatloukal má svůj rukopis. Když se podíváte na ostatní jeho snímky, zjistíte, že ho symetrická kompozice velmi přitahuje. Ostatně i na snímku nazvaném Ranger je obličej rámován vlnitými vlasy a oko, nejnápadnější prvek obrázku, je umístěn skoro geometricky přesně ve středu. Nicméně osa tváře, tedy nos a ústa, jsou vystředěny, ale je zde záměrně porušen příkaz, že by na portrétu měl být větší prostor ve směru, kam je obličej natočen. Ten je zde natočen doleva a “správně” by tedy mělo být více místa vlevo. Ale právě toto vyosení dodává obrazu jakousi znepokojivost. Zdá se nám, že ten muž někam směřuje, za nějakým určitým cílem a my jsme ho na okamžik vyrušili a on se na nás – zase jen na okamžik – podíval a za další okamžik půjde za svým. Důležitý je i ořez – hlava je říznutá nahoře i po stranách, takže pozornost je soustředěna na obličej.

Měkké a přitom kontrastní světlo, to je další zdroj kouzla tohoto obrázku. Poskytnuté EXIF informace jsou celkem skoupé: fotografováno Fujifilm FinePix S5500, tedy v podstatě amatérským fotoaparátem, objektiv byl vytažen na ekv. 129 mm, ISO 200 na clonu F2.9, expozice 1/220 sec, rozumí se bez blesku. To vypadá na rozptýlené přirozené světlo, ovšem dostatečné na dokonalé prokreslení detailů – a na vložení světýlek do očí. Docela bych věřil, že ta zvláštní tonalita byla dosažena metodou míchání kanálů, jak jsme o tom před týdnem psali. Když se podíváme na histogram, vidíme, že obraz je harmonický, tedy obsahuje všechny jasové stupně, ovšem ve vysokých tónech je jich minimum – však také střední hodnota (tedy průměrná hodnota) je posazena hodně nízko – na 77,25, a medián dokonce ještě níž – 64 (od této jasové hodnoty je 50% pixelů směrem k černé a 50% směrem k bílé). Nejsou tu ale žádné přepálené jasy (ty bychom ostatně ani nečekali), ale ani slité tmavé tóny – to by se mohlo stát u tohoto snímku, když bychom mohli při troše dobré vůle charakterizovat jako low key snímek.

Barevnost je další podstatný prvek: obraz je hnědě tónován. O převodu do hnědého tónu jsme tu psali loni v září, ukazovali jsme si to na příkladu PhotoStudia od Zoneru a pak mícháním a naléváním barvy v Photoshopu. Asi bude dobře se k této metodě ještě vrátit, protože právě tato metoda nám zaručí optimální a kontrolovaný výsledek – nastavíme si přesně takovou hnědou barvu, jakou potřebujeme.

Dokonalá ostrost je třetí důležitý prvek. Je zvláštní, že autor neclonil – raději zvýšil ISO na 200, aby měl vyšší rychlost závěrky, čekal bych jiný postup, zaclonění aspoň na F5.6, to je obvykle režim nejvyšší kresebné kvality objektivů.

No a nakonec malé detaily hrají roli, jako například cíp klopy džínové bundy s kovovým knoflíkem.

Suma sumárum, je to dokonalý fotografický portrét bez jediné sebemenší vady.

Ano, poslední zastavení v naší Galerii jsme udělali koncem března! Tentokrát mě zaujal portrét. Loni v prosinci jsme se tu zastavili nad “high key” portrétem krásné dívky, ale tenhle portrét stojí v jistém smyslu na opačném pólu. Pořídil ho Pavel Zatloukal. K dnešnímu dni v galerii vystavil 28 příspěvků, což je dost s ohledem na to, že je registrován teprve od května. Už minulý týden jsem si všiml jeho snímku Tenťák, neboli cirkusový stavěč. Je zajímavý osvětlením, výrazem tváře, i symetrickým umístěním figury, pozoruhodná je i barevnost, redukovaná vlastně jen na dva tóny: na pleťovku a odstíny černé, přičemž černá a pleťovka se prolínají a doplňují. Jenom jsem nedokázal překousnout tu levou ruku schovanou pod nějakým kabátem, nebo co to je. Nebýt té ruky, měli byste Zatloukala na Digineffu už před týdnem a velebil bych tu jeho Tenťáka.

Pavel Zatloukal má svůj rukopis. Když se podíváte na ostatní jeho snímky, zjistíte, že ho symetrická kompozice velmi přitahuje. Ostatně i na snímku nazvaném Ranger je obličej rámován vlnitými vlasy a oko, nejnápadnější prvek obrázku, je umístěn skoro geometricky přesně ve středu. Nicméně osa tváře, tedy nos a ústa, jsou vystředěny, ale je zde záměrně porušen příkaz, že by na portrétu měl být větší prostor ve směru, kam je obličej natočen. Ten je zde natočen doleva a “správně” by tedy mělo být více místa vlevo. Ale právě toto vyosení dodává obrazu jakousi znepokojivost. Zdá se nám, že ten muž někam směřuje, za nějakým určitým cílem a my jsme ho na okamžik vyrušili a on se na nás – zase jen na okamžik – podíval a za další okamžik půjde za svým. Důležitý je i ořez – hlava je říznutá nahoře i po stranách, takže pozornost je soustředěna na obličej.

Měkké a přitom kontrastní světlo, to je další zdroj kouzla tohoto obrázku. Poskytnuté EXIF informace jsou celkem skoupé: fotografováno Fujifilm FinePix S5500, tedy v podstatě amatérským fotoaparátem, objektiv byl vytažen na ekv. 129 mm, ISO 200 na clonu F2.9, expozice 1/220 sec, rozumí se bez blesku. To vypadá na rozptýlené přirozené světlo, ovšem dostatečné na dokonalé prokreslení detailů – a na vložení světýlek do očí. Docela bych věřil, že ta zvláštní tonalita byla dosažena metodou míchání kanálů, jak jsme o tom před týdnem psali. Když se podíváme na histogram, vidíme, že obraz je harmonický, tedy obsahuje všechny jasové stupně, ovšem ve vysokých tónech je jich minimum – však také střední hodnota (tedy průměrná hodnota) je posazena hodně nízko – na 77,25, a medián dokonce ještě níž – 64 (od této jasové hodnoty je 50% pixelů směrem k černé a 50% směrem k bílé). Nejsou tu ale žádné přepálené jasy (ty bychom ostatně ani nečekali), ale ani slité tmavé tóny – to by se mohlo stát u tohoto snímku, když bychom mohli při troše dobré vůle charakterizovat jako low key snímek.

Barevnost je další podstatný prvek: obraz je hnědě tónován. O převodu do hnědého tónu jsme tu psali loni v září, ukazovali jsme si to na příkladu PhotoStudia od Zoneru a pak mícháním a naléváním barvy v Photoshopu. Asi bude dobře se k této metodě ještě vrátit, protože právě tato metoda nám zaručí optimální a kontrolovaný výsledek – nastavíme si přesně takovou hnědou barvu, jakou potřebujeme.

Dokonalá ostrost je třetí důležitý prvek. Je zvláštní, že autor neclonil – raději zvýšil ISO na 200, aby měl vyšší rychlost závěrky, čekal bych jiný postup, zaclonění aspoň na F5.6, to je obvykle režim nejvyšší kresebné kvality objektivů.

No a nakonec malé detaily hrají roli, jako například cíp klopy džínové bundy s kovovým knoflíkem.

Suma sumárum, je to dokonalý fotografický portrét bez jediné sebemenší vady.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: