Nezařazené

Polopatě: Zápasíme s korekcí expozice

Posledně jsme v této rubrice probírali vztah clony a času, tedy přesněji, vztah clony a délce osvitu. Nastala chvíle si povědět o korekci expozice. Často se této funkci říká i kompenzace expozice, ale šťastné to není – jde skutečně o korekci, tedy úpravu… čehopak?
Je to úprava hodnot naměřených automatikou.

Posledně jsme v této rubrice probírali vztah clony a času, tedy přesněji, vztah clony a délce osvitu. Nastala chvíle si povědět o korekci expozice. Často se této funkci říká i kompenzace expozice, ale šťastné to není – jde skutečně o korekci, tedy úpravu… čehopak?
Je to úprava hodnot naměřených automatikou.

Automat a manuál
Všechny digitální fotoaparáty jsou vybavené automatikou. Počínaje mobilem a konče Hasselbladem za milión je zde vždy něco, co měří světlo a podle toho, co naměří, dává podklad pro nastavení kombinace clony, doby osvitu a citlivosti.
Je to tedy jakýsi zkoumatel, rozhodčí, posuzovatel, soudce. Měří a rozhoduje.

Někdy má pod palcem absolutně všechno – v plně automatickém režimu.
Někdy ovládá jen něco – v režimu Program je to obvykle kombinace clony a času při stanovené citlivosti, v režimu Priorita clony ovládá čas, v režimu Priorita času ovládá clonu..
Někdy se dovede nacpat i do režimu M – manuál neboli ruční expozice, a to když má přístroj možnost automaticky nastavovat citlivost. Pak rozhoduje automat, zřebaže se to oficiálně nazývá Manuál.

V každém z výše uvedených příkladů automatika naprosto a bezvýhradně ovládá výsledek. Je jedno, jestli má pod palcem všechno nebo něco – vždycky má rozhodující slovo. Proto nerad slyším o poloautomatických režimech. To je zavádějící označení. I takzvaně poloautomatický režim (konkrétně priorita času / clony) je automatický režim.

Ruční režim (plný Manuál) je jen takový, kdy všechno nastavíme ručně, clonu, čas a citlivost. I pak na pozadí automatika funguje – obvykle nám dává najevo, k jakým výsledkům došla ona.

Na co je korekce
Měli bychom tedy být rádi, že takového pomocníka máme. Někdy se ale stane, že automatika měří špatně. Není to ale důsledek nějaké vady, je to důsledek její kalibrace, tedy jejího nastavení.
Všechno co něco měří je nějak kalibrované, i krejčovský metr má vztah k úředně stanovenému metru, právě tak kilogram se váže na krychlový decimetr vody atd. Automatika je nastavena tak, aby správně nastavila expozici, když změří hodnotu světla odraženého od tzv. šedé tabulky, co to je jsem zde vysvětloval už několikrát.
Aniž bych zacházel do podrobností, když – dejme tomu – budeme fotit fasádu činžáku nebo zelenou louku, automatika to změří správně. Když ale budeme fotit louku krytou čerstvým sněhem a bude do toho pálit sluníčko, automatika to změří špatně – bude si myslet, že je to šedá plocha silně nasvícená a utáhne slonu a zkrátí čas, v plném automatu stáhne i citlivost a výsledkem bude šedý sníh.

Problém nastane, i když budeme fotit – dejme tomu – bílý domeček uprostřed polí. On je ten domeček mimořádně světlý a automatika bere průměr z celého záběru – a může se stát, že domeček bude přepálený. Proto máme na fotoaparátu zařízení, kterým lze automatiku korigovat.

Jak se to dělá Výrobci někdy vymýšlejí roztodivné extrabuřty, avšak na korekci expozice se zatím shodují všichni. Ovládací prvek je obvykle označen čtverečkem, označeným znamínkem plus a mínus, něco jako +/-. + Někdy je korekci vyhrazen zvláštní ovládací prvek, jako je korekční kroužek na přístrojích řady Alpha 7:


Na mobilu, samozřejmě, musíme ten prvek najít na displeji (pokud ho daná aplikace má). V každém případě ale budeme korigovat hodnoty naměřené automatikou.
To bude mít za následek, že výsledný obrázek bude tmavší – pokud půjdeme s korekcí do mínusu, nebo světlejší – pokud půjdeme do plusu, než jaký by ten snímek byl, kdybychom nechali automatice volnou ruku.

Jak v praxi
Poslední věta je mimořádně důležitá a je třeba ji pochopit. Pokud nefotíme v plném manuálu a není ručně nastavena clona, čas i citlivost, fotíme v automatickém režimu. Opakuji: vždy je to automatický režim a nenechte se plést řečmi o nějakých poloautomatických režimech. Automatika vždy prosadí to svoje. Některé přístroje jsou více náchylné k chybám automatiky, jiné méně – to musíte vyzkoumat na svém konkrétním aparátu. Obecně platí, že přístroje s menším čipem jsou náchylnější než přístroje s čipem větším, tedy kompakt asi bude mít větší sklony k přepalům než fotoaparát full frame. Zde je ukázka takové přepálené fotky, která by si zasloužila korekci:


Tady je vidět, kde došlo k přepalům, jsou to ty žluté plochy.


Ale může dojít k opaku. Tato fotka byla bez korekce pořízena večer a zobrazované osoby byly oblečené černě. Přemíra černé zmátla automatiku, takže (z laického hlediska) paradoxně došlo k přeexpozici – černá je šedivá a ne černá.


Bylo třeba korigovat expozici a nastavit korekci na -2/ EV.

 


Jak poznám, že to chce korekci
Je dobré se dívat na displej a prohlížet si, co jsme vlastně vyfotili. Podotýkám ale, že pohled na displej je jen orientační! Lepším vodítkem je histogram, tedy jasový diagram. Ten lze při prohlížení zapnout i na velmi levných přístrojích. Vždy se díváme na jeho pravý okraj. Pokud křivka plynule klesá směrem vpravo, je expozice obvykle v pořádku. Naše ukázka je z displeje přístroje Olympus OM-D EM-5.


Když ale graf vpravo vylítne nahoru, je to známka přepálených jasů a chce to korekci. Je to vidět zcela vpravo, ten maličký zoubek.


Digitální fotoaparáty jsou velmi náročné na přesnou expozici. Korekce je typicka škálována po třetinách EV. Připomenu, že 1EV je dvojnásobek, takže kupříkladu máme dobu osvitu 1/125 sec a jeden EV do plusu je dvojnásobně dlouhý čas, tedy 1/60 sec. Po třetinách to je například 1/125 – 1/100 – 1/80 – 1/60. Předem daný recept neexistuje, je nutné se rozhodovat podle okolností. Obvykle stačí 1/3 EV. Ty třetiky bývají označeny tečkami, takže jedna tečka je třetina. Dvě tečky, tedy dvě třetiny je už docela silná korekce a celá 1 EV ať do plusu nebo mínusu se používá zřídka. Ale používá se to, vždycky musí být rozhodčím histogram.

S tou výhradou, že to platí pro focení do JPEG. Fotky zapsané v datovém formátu RAW nejsou tak náročné na přesnost, ale to už je vyšší dívčí a přesahuje to rámec této – polopatě – dané kapitoly o korekci expozice.

Kapitola bude součástí připravovaného vydání knihy Digitální fotografie polopatě, kterou připravuje nakladatelství Computer Press.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: