Velmi často si přejeme mít fotku ostrou od popředí až na obzor. Příručka nás nabádá, abychom hodně clonili. Jenže při vysokých clonách objektiv už nekreslí dobře. Nezbývá než fotit nadvakrát. Samo focení není obtížné, musíme ale zvládnout techniku propojit v editoru dva obrázky do jednoho.
Krok první – focení
Ten je snadný. Zde jsou ukázky, fotil jsem to Olympusem OM-D EM-5, to proto, že na dotykovém displeji se snadno určí oblast, na niž má být posazena ostrost. Zde je ostré popředí:
Velmi často si přejeme mít fotku ostrou od popředí až na obzor. Příručka nás nabádá, abychom hodně clonili. Jenže při vysokých clonách objektiv už nekreslí dobře. Nezbývá než fotit nadvakrát. Samo focení není obtížné, musíme ale zvládnout techniku propojit v editoru dva obrázky do jednoho.
Krok první – focení
Ten je snadný. Zde jsou ukázky, fotil jsem to Olympusem OM-D EM-5, to proto, že na dotykovém displeji se snadno určí oblast, na niž má být posazena ostrost. Zde je ostré popředí:
Poté jsem klepl na displej do oblasti pozadí a zaostřil na lampu a křoviny vzadu:
Fotil jsem to v manuálním režimu, abych neměl problémy s expozicí. Pro názornost jsem to fotil delším ohniskem, aby rozdíly v ostrosti byly větší.
Nejlépe je fotit takové věci ze stativu, nicméně i z ruky to lze pořídit. Přirozeně že je dobře držet fotoaparát ve stálé poloze, protože ty dvě fotky budeme na sebe pasovat.
Krok druhý – pasování
V Zoneru je třeba si oba obrázky otevřít v samostatném okně a jeden pak dáme celý do výběru (Ctrl+A ), poté ho zkopírujeme do schránky Ctrl + C a přejdeme do prvního obrázku a vložíme ho jako pracovní vrstvu Ctrl + V. Je jedno, který bude nahoře a který dole – tu neostrou část pak odstraníme nástrojem Výběrový štětec , nastaveným na Ubrat z výběru:
V Photoshopu je postup obdobný, až na to, že přenesený obrázek se ocitne ve vrstvě a tu pak opatříme maskou. Neostré části zakryjeme štětcem černou barvou.
V obou případech je třeba oba obrázky na sebe napasovat – horní obrázek nastavíme na 50% průhlednost, abychom viděli hrany obou snímků a pak jho posouváme, dokud na sebe hrany nesednou.
Větší problém je s drobnými detaily – v našem případě je to červené listí na pozadí trávy. Zde je nutno se obrnit trpělivostí, hodně obrázek zvětšit a maskovat malým štětcem s ostřejším okrajem. Ono to nebude sedět zcela přesně, protože ta neostrá partie je větší než ostrá – o tu neostrost. Pak je třeba dodatečné retuše klonovacím razítkem, pokud chceme dosáhnout ideálního efektu.
Ale i při zběžném promaskování je výsledek vcelku uspokojivý a jen pozorné oko si všimne, že je „nějaký divný“ – například to napůl ostré křovisko vpravo od javoru.:
Ano, chhtělo by to ostření na tři roviny, už kvůli tomu delšímu ohnisku. Můžete si to zkusit!
