Nezařazené

Polopatě: Na výšku nebo na šířku

Fotografie může být pojata buď na výšku nebo na šířku… nebo čtvercová. Je to problém provázející fotografii od plenek. Recept na to není žádný, nicméně za úvahu to stojí.

Tak především – dnešní doba dává jasně přednost fotografiím pojatým na šířku, tedy takovým, které jsou širší než vyšší. Monitory i televizory jsou takto stavěné, stejně jako plátna v kině. Zvykli jsme si realitu pojímat v šíři. Většina fotek v novinách a časopisech jsou na šířku – mohl bych vysypat z rukávu i pojednání o tom, proč to je, pracoval jsem řadu let jako grafik v novinách.

Fotografie může být pojata buď na výšku nebo na šířku… nebo čtvercová. Je to problém provázející fotografii od plenek. Recept na to není žádný, nicméně za úvahu to stojí.

Tak především – dnešní doba dává jasně přednost fotografiím pojatým na šířku, tedy takovým, které jsou širší než vyšší. Monitory i televizory jsou takto stavěné, stejně jako plátna v kině. Zvykli jsme si realitu pojímat v šíři. Většina fotek v novinách a časopisech jsou na šířku – mohl bych vysypat z rukávu i pojednání o tom, proč to je, pracoval jsem řadu let jako grafik v novinách.

V digitální fotografii jsme si na fotky na šířku zcela zvykli. A mnozí z nás si neuvědomují problémy s tím spojené.

Poměr stran
Nejde totiž jen o to, zda je fotka na šířku nebo na výšku, ale jaký má poměr stran.
Všechny zrcadlovky, ať už jsou APS-C (DX) nebo full frame 24×36 mm, mají poměr stran 3:2
Všechny kompakty a formát Micro Four Thirds mají formát 4:3 – formát snímače.
Formát 3:2 má poměr stran kinofilmu – a ten historicky vznikl prostě tím, že vynálezce Leicy Oskar Barnac spojil dohromady dvě políčka filmového pásu (promítaného v kině) – a políčko filmového pásu pro kino jednou pro vždy definoval Tomáš Alva Edison.

Historicky se ale stalo, že se při výrobě fotografických papírů ujala norma označená písmenem A. Máme A4 jako „list papíru“, A3 jako dva listy dohromady. Aby to nebylo moc jednoduché, vnikl takzvaný pohlednicový formát 10 x 15 cm. když to vydělíte zjistíte že je 2:3. Takže nezbývá než se podřizovat formátu… pokud chceme fotky tisknout na papíru.

Fotky na šířku
Zvykneme si na ten poměr, jaký nabízí náš fotoaparát. Pozor: i kompakty, pokud jsou aspoň trochu vychytané, nabízejí jiné poměry stran, například 9 x 16 širokoúhlý anebo 3:2, jako mají zrcadlovky. To lze nastavit v menu – ale v každém případě pak půjde o ořez fotky, nevyužije se celá plocha snímače. Ten je pevně vyrobený, poměr stran je daný. Ideální je formát na šířku pro snímání děje. Dává iluzi prostoru. I tato ukázka si vysloveně o šířku říká:


Fotky na výšku
Na stejném stanovišti, tedy na parkurovém závodišti v Hořovicích, jsem fotil fotky na výšku. Mají portrétní charakter, jsou jaksi sevřenější, intimnější.


Fotíme takto málo a je to asi chyba. Je to dáno i konstrukcí fotoaparátů – při focení na výšku se špatně drží, pokud nejde o profi zrcadlovky s dvěma spouštěmi anebo o zrcadlovky a SCC přístroje s bateriovým gripem, ten je taky vybaven druhou spouští pro focení na výšku. Doplatíme na to, pokud chceme vytvářet fotoknihy. Pro grafika (a vím o čem mluvím) jeto neštěstí, když jsou všechny fotky v jednom formátu a všechny na šířku. Grafické řešení se nesmírně oživí, když jsou fotky na šířku a na výšku prostřídané. Takže první závěr – pokud máte v úmyslu vytvořit, třeba z výletu, fotoknihu, foťte na šířku i na výšku.

Není to nahodilé – vycházejte z tématu. Když děj, obvykle na šířku. když jednotlivá postava nebo dvě figury, asi snesou výšku.

Fotka na čtverec
Dnes se už nevyrábějí ani Flexarety, ani Pentaconsixy, ale ani Rolleiflexy na svitkový film s formátem 6×6 cm. To je čtvercový formát. Lze ho nastavit v menu lepších digitálů. Některé motivy snesou oříznout na čtverec , ale zkuste si někdy nastavit váš kompakt na čtvercový formát a zkuste už při focení komponovat na čtverec. Vede to ke klidným intimním kompozicím.

Dnes se ale často fotí mobilem, pomocí applikací “umělcem snadno a rychle”, jako je kupříkladu Hipstamatic. Vždycky to dopadne dobře:


3:2 versus 4:3
Nelze říci, co je lepší. Kinofilmovému formátu se mnozí posmívali, že je nudlový a před lety se zkoušely i jiné varianty. Zde je ukázka 3:2 ze zrcadlovky:


Takto fotí MFT kompakt s formátem 4:3:


V jednom i druhém případě jsme komponoval na plný formát, od kraje ke kraji. O to je dobře se snažit. Nerad slýchám mantru „to se ořízne“. Ořez má být součást záměru a má se s ním počítat už při focení a ne aby to byl prostředek záchrany.

Extrémní šířky
Lze si představit i extrémně vysoké fotky, ale je pro ně horší použití. Toto je fotka extrémně široká, vzniklá ořezem , a fakt jsem při té chumelenici na ořez myslel:


No a toto je panoramatický záběr, složený ze třech fotek braných na výšku. To je systém, který se mi dobře osvědčuje – fotoaparát je na výšku, tudíž má výškově poměrně široký úhel záběru a výsledek není nijak nepříjemně úzký. Vyfocena zahrada svatyní v Kaku, stát Šan v Myanmaru.


Shrnutí
Důležitější než mudrování o přednostech výška versus šířka je zásada komponovat na celou plochu obrazu. To předpokládá si hlídat hlavně kraje záběru, aby něco nežádoucího neproniklo dovnitř a naopak, aby nic důležitého z fotky nevypadlo. Formát zrcadlovky je jaksi volnější, širší, formát kompaktu sevřenější, bachratější. Na foťáku MFT nastavuji 3:2 a oželím část prostoru čipu.

A někdy si rád zafotím 1:1, tedy čtvercový formát. Vnucují ho některé appky na mobilu, nejslavnější je Hipstamatic. Tam zjistíte, že nevyhnutelně děláte umění s Velkým U…

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: