Nezařazené

Polopatě: Když je tma

Nejde o noční fotku. Někdy je prostě bídné světlo, odborněji se tomu říká nízká světelná hladina. Nejlíp je se na focení vykašlat. Ale když se kolem vás motají lvi, tak vám to nedá a fotit prostě musíte. Kdo sleduje náš Digineffí Facebook už asi tuší, že jsem byl v Africe (JAR – Botswana – Zimbabwe) a tuší to správně – během léta připravím pár článků o různých fotografických problémech, jak se vyskytují při cestovní fotografii. Tenhle je první.

Nejde o noční fotku. Někdy je prostě bídné světlo, odborněji se tomu říká nízká světelná hladina. Nejlíp je se na focení vykašlat. Ale když se kolem vás motají lvi, tak vám to nedá a fotit prostě musíte. Kdo sleduje náš Digineffí Facebook už asi tuší, že jsem byl v Africe (JAR – Botswana – Zimbabwe) a tuší to správně – během léta připravím pár článků o různých fotografických problémech, jak se vyskytují při cestovní fotografii. Tenhle je první.

V Národním parku Chobe není tolik lvů, jak se říká. Na jedenáct tisíc kilometrů jich je padesát (někdo tvrdil, já je nepočítal) a tak jsem byl rád, že jich časně ráno vidím pár, konkrétně dvě lvice a dvě lvíčata. Fotí se to samozřejmě z auta, v národních parcích se nesmíte jen tak špacírovat s foťákem.
To světlo má dvě fotograficky zásadní vlastnosti. Je ho málo, to je ta první mrzutá vlastnost, a je měkké, nejsou žádné kontrasty, nevidíte stín, objekty splývají.
Především chci zdůraznit, že jsou to zásadní vlastnosti negativní. Holt, když se pořádné světlo, tak máte fotku jako je tahle:


Fotil jsem to před deseti lety, když jsem byl v Africe poprvé, foťákem který byste dnes nevzali do ruky, Canon 350D… a ovšem skvělým objektivem, pevným pětikilem. Jo, takhle má vypadat lev a za to, že má na sobě klíšťata a mouchy v očích, za to fakt nemůžu.

Zanechme nářku a pojďme do toho. Svítá, je tma, před vámi se metelí lvice s lvíčetem, lvíče zlobí, takže zaslouží výchovný pohlavek. Nastaveno 12800 ISO, není to maximum, co Canon 5D Mk III nabízí, ale je to maximum jakž takž použitelé citlivosti. Čas volím krátký, 1/640 na F5.6, to je maximum objektivu 100-400 mm na delší straně. Výsledek je černý jako bota, ona taky byla tma. Kdybych nastavil delší čas, bylo by to rozmazané. Co je větší zlo, rozmazanost, nebo podexpozice a vysoký šum? To je zatrachtilá otázka.


Naštěstí je to v RAW. To je alfa a omega, fotit do RA. Pravda, RAW není univerzální záchrana a ochrana, ale je neporovnatelně vstřícnější než JPEG. Když tedy RAW vyvolám, získám – skoro – přijatelnou fotku.


Od ideálu ukázky č. 1, tedy lva s klíšťaty, je to hodně daleko. Nebude tedy jináče než z toho udělat UMEŇÍ! Naštěstí máme všelijaké filtry a zprasítka a ty nám podají pomocnou ruku:


Že je to pořád jenom zašuměný podexponovaný obrázek? Když při tom vydržíte dostatečně dlouhou dobu a zachováte klid a tvrdošíjnost, můžete s tím prorazit. Já na to nervy nemám. Budu jenom doufat, abych příště potkal lvici s lvíčetem za sluníčka.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: