Minulý týden bylo hezky. Vypravili jsme se s Ljubou do Kutné Hory podívat se na chrám svaté Barbory. Podívat se a taky si zafotit. Projděme se pár snímky, které jsem tam udělal.
Ona tahle krásná místa svádějí k bezmyšlenkovitému focení. Matěj Rejsek odvedl v 16. století hodně dobrou práci a když se připojí počasí, odpolední slunce a modré nebe s bílými mraky, nemusíte ani moc dělat.
Minulý týden bylo hezky. Vypravili jsme se s Ljubou do Kutné Hory podívat se na chrám svaté Barbory. Podívat se a taky si zafotit. Projděme se pár snímky, které jsem tam udělal.
Ona tahle krásná místa svádějí k bezmyšlenkovitému focení. Matěj Rejsek odvedl v 16. století hodně dobrou práci a když se připojí počasí, odpolední slunce a modré nebe s bílými mraky, nemusíte ani moc dělat.
Debatovat můžeme o tom, že „to padá“. Fotil jsem to 17mm objektivem na full frame, tedy na APS-C zrcadlovce tomu odpovídá 11 mm ohnisko. Celkem snadno se to padání srovná, nicméně mně to teď připadá trochu nepřirozené, jako by to perspektivní sbíhání k chrámu patřilo.
Vstupme dovnitř. Výzdoba je úžasná a když na hlavní oltář dopadne to večerní světlo, byli jsme tam po páté hodině, je to zážitek. Fotograficky: opět 17 mm objektiv a při zpracování z RAW jsem snímek vyvolával nadvakrát, při druhém vyvolání jsem ztmavil okna, aby nerušila sluncem nasvícený oltář.
Tím naznačuji, že rozdíly v nasvícení jsou v kostele už tradiční fotografický problém. Proto doporučuji fotit do RAW, protože tento datový formát vám umožní mnohem lépe vystihnout vysoké jasy i hluboké stíny. Toto je ale ukázka, kdy jsme nespolehl ani na RAW a použil jsem bracketing, tedy tři expozice s různou hodnotou. Zdrojové tři obrázky jsem nejdřív spojil v programu Nik HDR, je to volně stažitelný plugin do Photoshopu, ale pak jsem to vyzkoušel v Zoneru a výsledek byl lepší. Toto je verze ze Zoneru.
Zde jsou ty tři dílčí obrázky. Vidíte výraznou světelnou skvrnu na dlažbě a průhledem jsou za oknem vidět gotická žebra chrámu.
Řezby zpodobňují knížete Václava a jeho matku Ludmilu. Je možné se dostat až k nim, to je opravdu vzácná příležitost v kostele. Snažil jsem se o neobvyklé kompozice a opět – fotil jsem to na tři expozice a spojil do HDR obrazu v Zoneru. Funkci bracketing najdete v každém lepším fotoaparátu, obvykle tam lze navolit, jaký odstup od sebe mají expozice mít – nejčastěji je to soubor 3 obrázků, ale někdy je možno navolit i 5 a více variant.
Dostávám se k tomu, co mě doslova nadchlo. Ony ty dvě sochy jsou vystavené v patře, tedy na mohutném ochozu nad chrámovou lodí. Uvidíte i varhany shora a zezadu. Je to naprosto bizarní pohled, ta skrumáž vypadá takto:
Už když jsem tam stál jsem věděl, že tomu bude slušet černobílé podání. A tahle fotka je ta první, kterou jsem v sérii „andělé zezadu“ pořídil. Líbí se mi nejvíc – to velmi často bývá…
Sérii uzavřu ukázkou fotky na dvě ostrosti. Téhle technice jsem nedávno věnoval samostatný článek. Obrázek je složen ze dvou snímků, na jednom je pozadí ostré, na druhém jsou ostré nohy. Pravda ovšem je taková, že jsem nemohl spojení obou fotek zcela svěřit Photoshopu. Noha sochy byla tak blízko, že v té neostré verzi hodně nabyla a při automatickém spojení to dělalo neplechu. Musel jsem tedy obě dílčí fotky spojit ručně. Potlačil jsem světlost a kontrast pozadí, aby noha vynikla. I to je drobný trik, který si můžete vyzkoušet.
Shrnutí:
Především musím doporučit návštěvu Kutné Hory. Je to nádherné město a jeho četné památky jsou ve skvělém stavu – připomenu, že s přispěním unijních peněz. V chrámu by to bývalo chtělo stativ, jenže to vyžaduje zvláštní povolení a bez něj se musíme smířit – jako já zde – s vysokým ISO. Oltář je na 1250 ISO, nožičky na 2500… Naštěstí je u lepších fotoaparátů dnes limit dobré použitelnosti nad hranicí 3600 ISO, u plnoformátů nad 6400 ISO. Použijeme jak širokoúhlý objektiv, tak delší ohnisko, jeden druh vidění zdůrazňuje prostor, druhý způsob ho stlačuje, omezuje, vzdálené objekty k sobě přitahuje. Je dobré si vyzkoušet techniku bracketingu a na ni navazující HDR technologii, eventuálně ostření na dvě a více rovin ostrosti.
