Filtry VF FOTO českého výrobce Vladimíra Fučíka budí pozornost už delší dobu svou kvalitou a velmi příznivým poměrem ceny a výkonu. Zajímalo mě, jak by obstály vedle filtru Hoya a Tiffen. Nemusíte číst dál, hned to řeknu: velmi dobře!
Filtry VF FOTO českého výrobce Vladimíra Fučíka budí pozornost už delší dobu svou kvalitou a velmi příznivým poměrem ceny a výkonu. Zajímalo mě, jak by obstály vedle filtru Hoya a Tiffen. Nemusíte číst dál, hned to řeknu: velmi dobře!
Polarizační filtr ořezává světelné vlny v jednom směru kmitání. Projevuje se to na barevném obrázku jednak barevným posunem – ztmavuje to blankyt oblohy a zvýrazňuje teplé tóny, jednak to zmírňuje odlesky na nekovových předmětech, zejména na skle a na vodě. Proto se používají především v krajinářské fotografii, kde využíváme jejich schopnosti zvýraznit mraky na modré obloze, ale také do určité míry vyjasnit zamlžené pozadí.
Výrobní problémy
Mezi polarizačními filtry různých výrobců jsou velké rozdíly cenové i kvalitativní a hned je třeba říci, že VF filtry patří k těm kvalitním. Na polarizační filtry jsou kladeny různorodé požadavky. Musí filtrovat světlo, to jistě. Zároveň ale nesmí degradovat kresbu a tudíž záleží na kvalitě použitého transparentního materiálu. Dále musí být odolný proti mechanickému poškození a musí omezovat nežádoucí odlesky. Zároveň ale musí být utěsněný proti vlhkosti v místech usazení do obroučky. I tato obroučka je výrobně náročná – nesmí příliš přesahovat obrubu objektivu, protože by působila vinětaci, zvláště u širokoúhlých objektivů.
Filtr VF FOTO
Zkoumaný filtr je typ VF FOTO PS CPL II, v provedení pro objektivy se závitem 77 mm. Filtr jsem zkoušel na objektivech Canon 17-40/4.0 a 24-70/4.0. Tento filtr je vyroben z optického skla Schott B270 o tloušťce 1,2 mm. Rámeček je silný 5,3 mm a patří do kategorie slim, tedy do kategorie tenkých rámečků, použitelných na širokoúhlých objektivech.. Rámeček filtru je usazen v rámečku spojeném s objektivem otočně (u polarizačního filtru záleží na otočení vůči optické ose). Oba díly jsou vroubkované, otočný jemněji, šroubovací silněji – to velmi usnadňuje manipulaci. Filtr se v rámečku otáčí plynule. Do rámečku lze vsadit krytku. Na každé straně skla je naneseno 6 antireflexních vrstev a je dbáno na pečlivé utěsnění. Výrobce si troufá poskytnout 10 let záruky.
Jak to funguje
V první fázi zkoumání jsem se podíval na vinětaci a barevné podání. Na plnoformátové zrcadlovce Canon 5D Mk III jsem měl objektiv 17-40/4.0 a zkoušel jsem vinětaci při ohniscích 17, 28 a 40 mm. Bylo nastaveno ruční nastavení bílé. V horní řadě na naší ukázce je série bez filtru, ve spodní řadě s VF filtrem. Mírná vinětace se projevila na ohnisku 17 mm, ale je shodná bez filtrem jako s filtrem – znamená to, že se obroučka neprojevuje. Barevný tón je mírně teplejší s polarizačním filtrem, ale řečeno s klasikem, to není chyba, to je vlastnost.
Kresba je další zkušební kámen – některé polarizační filtry ji ďábelsky destruují. Zde je vlevo bez filtru, vpravo s filtrem, nastavena expozice bez korekce. Na clonu F8.0 přístroj exponoval bez filtru 1/100 sec, s filtrem 1/60. Očividně je obrázek s filtrem o tón tmavší. To je důsledek komunikace měřáku v přístroji – skrz polarizační filtr měří trochu jinak. Když jsem přidal 1/3 EV, byl obrázek naopak světlejší než ten nefiltrovaný – expozice pak byla 1/40. Správná expozice v tom smyslu, aby výsledek byl stejně tmavý, by tedy měla být 1/50 sec – a jsme u prvního závěru, že tento filtr vyžaduje prodloužení expozice 1EV.
Při porovnání a zvětšení na 100% nepostřehneme rozdíl mezi filtrovaným a nefiltrovaným obrázkem. Pouze při dalším zvětšení na 200% rozeznáme mírný úbytek kresby na filtrovaném obrázku.
Srovnání s jinými filtry
Měl jsem k disposici i filtr Tiffen a Hoya. Zajímavý je rozdíl jejich propustnosti. VF filtr má už na první pohled propustnost větší, tudíž úbytek světla je menší:
Když jsem pak dělal 100% výřezy a VF vyšel z této konfrontace velmi dobře – úbytek kresby je u něho výrazně menší, než na filtru Hoya a Tiffen.
Jistě nás bude zajímat, jak se projevuje efekt polarizačního filtru. Ten je největší, pokud optická osa objektivu je v pravém úhlu na směr slunečních paprsků, tedy, pokud máme slunce po levé nebo po pravé ruce. Takto jsem zkoušel tři filtry doma na zahrádce. Nahoře bez filtru a VF FOTO, dole Tiffen a Hoya.
 |
 |
 |
 |
Hoya má efekt nejvýraznější, ale i na použitém ohnisku 24 mm se projevuje onen nepříjemný efekt polarizačního filtru – neztmaví nebe rovnoměrně. Ono ale i prostým okem vidíme, že blíže slunci (to bylo vlevo) je nebe světlejší.
Při pořizování srovnávacích obrázků jsem musel korigovat do mínusu, aby nedošlo k přepalům – tedy zpravidla jen o 1/3 EV. Obecně vzato, zpravidla byly zvýrazněny stíny. K maximálnímu efektu dochází, když je nebe opravdu ukázkové:
Když je zamlžené, už to není ono.
Pěkně to vychází v konfrontaci – jako zde – s červenou střechou a béžovou fasádou. Ale i zde se projevuje nerovnoměrnost krytí oblohy. Jak vidíte, je to přírodní jev, i obloha na snímku vpravo – bez filtru – je rozdílná, nicméně filtr to zvýrazní.
Kde ovšem je užití polarizačního filtru bez diskuse, to je při odstraňování odlesků. Zde je naše jezírko s filtrem:
Takto vypadá vyfocené bez filtru:
Jak řečeno, efekt ztmavení oblohy je největší, když míříme kolmo na směr slunečních paprsků. Není to ale neprůstřelné pravidlo, záleží na konkrétních atmosférických podmínkách. Toto jsem fotil se sluncem v zádech fotoaparátem Canon 750D, objektivem 10-22, a efekt byl výrazný. Ovšem ty mraky byly samy o sobě pěkně vykreslené.
Zde dole jsem fotil v protisvětle, tedy opět v ose slunce – reflexy. Toto je bez filtru, všimněte si lesku terasy v pozadí.
Filtr tomu výrazně pomohl.
Shrnutí
VF FOTO filtry si získaly v uplynulých létech zcela oprávněně výbornou pověst. Jsou výkonově srovnatelné s produkty renomovaných značek a cenově jsou velice přístupné. Firma nabízí i neutrální ND filtry a ochranné UV filtry, jakož i filtry přechodové. Rozhodně stojí za to se podívat na stránku VF FOTO a prostudovat nabídku. Moje zkušenost s polarizačním filtrem VF FOTO PS CPL II je velmi dobrá a poměr ceny a výkonu je ve srovnání s konkurencí skvělý, v provedení 77 mm stojí 2200 Kč, obdobná Hoya HD stojí 3200.
