Nezařazené

Pokračujeme s vrstvami – jednoduché prolínání

V říjnu jsem tu zveřejnil jednoduchý návod na malování světlem ve vrstvách. Mluvil jsem tam o brutálním ztmavením. Dnes to budeme ztmavovat citlivěji. Připomenu, oč šlo, abyste se nemuseli proklikávat dozadu ale můžete, chcete -li si článek přečíst.

V říjnu jsem tu zveřejnil jednoduchý návod na malování světlem ve vrstvách. Mluvil jsem tam o brutálním ztmavením. Dnes to budeme ztmavovat citlivěji. Připomenu, oč šlo, abyste se nemuseli proklikávat dozadu ale můžete, chcete -li si článek přečíst.
Máme dvě vrstvy, jednu světlou, tu zduplikujeme a tu duplikovanou, která tedy leží nad tou světlou, ztmavíme. Naznačil jsem, že to uděláme „brutálně“, třeba v úrovních. To je ale opravdu humpolácké, čtenáře Digineffu nedůstojné počínání. Dejme tomu, že máme tuto fotku a chceme jí dodat nějakou potemnělou náladu. Na proklik ji máte v plném rozlišení, abyste mohli zkoušet to, co je tu popsáno.


Takže otevřeme fotku v Photoshopu, v Elements anebo kdo to umí s vrstvami v Zoneru, třeba i tam. Příkazem CTRL + J (pamatujte, J jako Jiná) pozadí zduplikujeme, takže vznikne vrstva. V Zoneru ovšem musíme tu druhou vrstvu otevírat přes schránku (ctrl+a › ctrl + C › ctrl + V).
Zdánlivě se nic nestalo, to proto, že nová vrstva je po všech stránkách totožná s výchozím obrázkem, který tvoří v Photoshopu „pozadí“.
V dalším kroku si otevřeme roletové menu na kartě Vrstvy. Je úplně nahoře a implicitně je v něm napsáno Normální. Normální, to znamená žádné prolínání (normální je neprolínat, jako je normální nekouřit, až na to, že prolínání nemá devastační a smrdlavý efekt). Když roletu otevřeme, je tam spousta režimů prolnutí. My zvolíme Násobit (viz šipku).


Ty druhé dvě šipky ukazují na další dvě prolnutí, které v praxi často užíváme. Závoj znamená zesvětlení a Měkké světlo paradoxně zvýšení kontrastu, vyzkoušejte si to, nezanechává to na obrázku nic škodlivého. Teď se ale budeme zabývat prolnutím Násobit.
Obrázek okamžitě ztmavne, na můj vkus ale málo, takže si klepnu Ctrl+J ještě jednou a obrázek ztmavne víc.


Ty dvě vrstvy, Photoshop je nazval Vrstva 1 a Vrstva 1 kopie (lze je přejmenovat, ale tohle má smysl, když je vrstev víc a hrozí chaos, to není náš dnešní případ), ty dvě vrstvy sloučím tak, že aktivuji tu horní (zmodrá, jak je vidět na obrázku) a sloučím ji s tou pod ní Ctrl + E. No a teď si tam dám masku klepnutím na ikonku „šedý obdélník s bílým kolečkem“ dole na kartě vrstev – objeví se bílá miniatura masky, a na paletě nástrojů se dosud navolené barvy změní na černou a bílou. Připomenu, že bílá odkrývá, černá zakrývá. Teď je maska bílá, takže nic nedělá. Jakmile po ní začnu štětcem v režimu Normální malovat černou barvou, zakryje mi to, co je na horní vrstvě, takže je vidět skrz, tedy to co je na spodní vrstvě. Jako kdybychom gumovali. Pojďme do toho:


Kolečko naznačuje stopu štětce. Má velké rozpití (tvrdost 0 %), aby nezanechával stopu. No a mohu jím pracovat do aleluja. Černá zakrývá tmavou vrstvu, čili fakticky zesvětluje, protože zakrytými plochami horní ztmavené vrstvy vidíme dolů na spodní vrstvu, která je světlá. Jakmile ale mám pocit, že jsem to přehnal, klávesou X přehodím černou a bílou barvu a bílou barvou (která je teď v popředí) vše napravím. Lze jít i do velkých detailů – např. zvýraznění očí. Štětec (klávesa B = brush, anebo ho volíme na paletě nástrojů) může mít ostrost na úrovni jednotlivých pixelů!
No a takto můžeme trávit dlouhý podzimní večer, až do fáze, kdy jsme spokojeni nebo omdlíme:


Závěrem jsem vyretušoval bebí na bradě a přece jen trochu štětcem Ztmavení sáhnul do rohu, hlavně vpravo nahoře.

Shrnutí:
Zase jde o klasické malování světlem, jak bylo popsáno dříve, jenomže jsme ztmavení vyvolali prolnutím vrstev Násobit. Další postup je prakticky stejný – maska a malování štětcem, černá zakrývá ztmavení, což v podivné logice vrstev odkrývá to světlé vespod. No a kde nám ruka s myší ujede, přepneme se z černé do bílé a opravujeme. S obrázkem samotným se nic neděje, ten spokojeně hajá ve formě Pozadí a nestará se o naše řádění o vrstvu výš. Proto se tomu říká nedestruktivní úprava fotografie.

A teď otázka pro koumavé hlavy, a profesionálové mezi vámi, neprskejte:
Co s tím pekelně bílým tričkem? Já ho jaksi zapral, ve vrstvách a prolínáním. A taky malým trikem. Přijdete na něj? Zkuste to taky vykoumat, jak ho takhle zaprat, ale čistě ve vrstvách. Zdrojový obrázek – až na to přijdete – si zmenšete a pošlete mi ty vrstvy v PSD formátu. Berte to jako historicky první soutěž Digineffu! Je to maličkost, takže uzávěrku dejme do tohoto pátku 25. listopadu. Kdo pošle první smysluplné řešení, vyhrává moji knížku Digitální fotografie polopatě. Ale pozor: pošlete prosím PSD formát se všemi vrstvami, abych viděl, že jste to opravdu dělali pomocí prolínání, masek eventuálně výběrem. Posunutím pravého jezdce doleva na výstupu v úrovních se nedám ošálit! 🙂 A NENÍ to ve vrstvě úprav, prosím, to jsme ještě nebrali…

Toto je třetí začátečnický článek o vrstvách, ten první najdete zde.

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: