|
Zdravím vás z ostrova Fuenteventura, kde s Ljubou trávíme mírně fotografickou dovolenou. Rozhodl jsem se, že tu nebudu fotit a budu si jen užívat. Proto mám s sebou jen Panasonic GC1 s pevným ohniskem ekv. 40 mm. Dá se s tím fotit? Jistě. Zkusme to – a vydržte to se mnou týden. Začnu mlejnem. Bydlíme ve vesnici Cotillo a mají tu za vsí mlejn. Samozřejmě větrný. Takže sem jsme se vypravili, vpodvečer – takové věci jako je mlejn se nemají fotit v poledne, ale v příjemném nízkém nazlátlém slunci. Fotky posílám neupravené, až se vrátím, vyretušuju je… kousek odtud je Sahara a ona se sem částečně stěhuje a našla zalíbení i na mém čipu – přestože jsem ani jednou objektiv nevyndal, nebylo proč. Mlejn vyhlíží takto:  Stojí nedaleko Cotilla, jaksi v širé pláni. Chtěl by k sobě nějakého kamaráda… Což takhle dát si palmu?  Motivu často prospívá, když ho orámujeme něčím výrazným. Tady je fajn, že palma není prokreslená, že je to silueta. Kousek dál rostly kaktusy. Zkusím tedy, jak to dopadne s kaktusem… Fotil jsme to na dvě ostrosti, ostrost na kaktus a ostrost na mlejn. Doma s tím budu laborovat, tady se mi do toho nechce, na notebooku s joystickem. Navíc mám prázdniny… 🙂  Slunce už šlo rychle dolů. Udělal jsem siluetu palmy, proč neudělat siluetu mlejna? Zde ji máte:  Co dál s mlejnem, když slunce skoro zapadlo? Poradím se s oslíkem, ten se pase kousek odtud. Třeba bude mít nějakou radu. Měl: jdi domů, kamaráde, v lednici na tebe čeká růžové víno. Poslechl jsme ho a mlejn zůstal za jeho i za ými zády. Zítra na shledanou!  |
|
Zdravím vás z ostrova Fuenteventura, kde s Ljubou trávíme mírně fotografickou dovolenou. Rozhodl jsem se, že tu nebudu fotit a budu si jen užívat. Proto mám s sebou jen Panasonic GC1 s pevným ohniskem ekv. 40 mm. Dá se s tím fotit? Jistě. Zkusme to – a vydržte to se mnou týden. Začnu mlejnem. Bydlíme ve vesnici Cotillo a mají tu za vsí mlejn. Samozřejmě větrný. Takže sem jsme se vypravili, vpodvečer – takové věci jako je mlejn se nemají fotit v poledne, ale v příjemném nízkém nazlátlém slunci. Fotky posílám neupravené, až se vrátím, vyretušuju je… kousek odtud je Sahara a ona se sem částečně stěhuje a našla zalíbení i na mém čipu – přestože jsem ani jednou objektiv nevyndal, nebylo proč. Mlejn vyhlíží takto: Stojí nedaleko Cotilla, jaksi v širé pláni. Chtěl by k sobě nějakého kamaráda… Což takhle dát si palmu? Motivu často prospívá, když ho orámujeme něčím výrazným. Tady je fajn, že palma není prokreslená, že je to silueta. Kousek dál rostly kaktusy. Zkusím tedy, jak to dopadne s kaktusem… Fotil jsme to na dvě ostrosti, ostrost na kaktus a ostrost na mlejn. Doma s tím budu laborovat, tady se mi do toho nechce, na notebooku s joystickem. Navíc mám prázdniny… 🙂 Slunce už šlo rychle dolů. Udělal jsem siluetu palmy, proč neudělat siluetu mlejna? Zde ji máte: Co dál s mlejnem, když slunce skoro zapadlo? Poradím se s oslíkem, ten se pase kousek odtud. Třeba bude mít nějakou radu. Měl: jdi domů, kamaráde, v lednici na tebe čeká růžové víno. Poslechl jsme ho a mlejn zůstal za jeho i za ými zády. Zítra na shledanou! |
