Nezařazené

Podruhé o cloně a kvalitě


Před týdnem jsme se zde zabývali kvalitativním srovnáním objektivů. Zjistili jsme, jaké jsou rozdíly v kvalitě u různých objektivů, a jak ty rozdíly jsou závislé na použité cloně. Existuje ale ještě jiná závislost…

Co když použijeme stejný objektiv na dvou různých fotoaparátech? Konkrétně jsem si vzal do parády můj oblíbený objektiv Canon EF 16-35/2.8 L II. Ten jsme zkoumali už v předchozím článku. Je to skutečně objektiv špičkové třídy, samozřejmě z vyšší cenové kategorie. Zkusme si, jak se jeho kresba projeví při použití v přístroji s malým čipem APS-C (22.2 x 14.8 mm ) a full frame, tedy 24×36 mm velkým. Konkrétně jde o přístroje EOS 450D a 5D (klasický, tedy nikoli Mark II).

Srovnání je přesvědčivé. V obou případech bylo použito clony F5.6. Měření bylo bez kompenzace, 5D zvolil 1/500 sec, 450D 1/400 sec. Počítal jsem s crop faktorem, takže v jednom případě bylo ohnisko 35 mm, v druhém 21 mm. Tento rozdíl poněkud omezuje průkaznost testu, protože kresba nebývá stejná v celém rozsahu zoomu – obvykle bývá horší při delším ohnisku. Nicméně lze předpokládat, že u takto kvalitního objektivu bude rozdíl minimální.

Full framový aparát udělal snímky rozměru 4368×2912 pixelů, malý přístroj 427×2848 pixelů. Je to rozdíl tak malý, že nemůže hrát roli. Obrovský je ale rozdíl v hustotě, tedy ve velikosti fotodiod. Pět déčko má poměr 1,5 megapixelů na cm2, kdežto čtyřistapadina 3,7 cm2. Zde musíme hledat příčinu, proč stejný objektiv nastavený na stejný úhel záběru dává nestejné výsledky. Prostě, ten full frame bude kreslit lépe.

Dvojice výše uvedená – jde o fotky pořízené na vzdálenost cca 25 metrů. Volil jsem ji proto, abych omezil vliv hloubky ostrosti. Nicméně ke stejnému výsledku jsem došel srovnáním fotografií pořízených při kratší vzdálenosti, cca 3 m:

Je to pokus jistě zajímavý, nicméně mám k němu jednu zásadní výhradu.

Tohle srovnání přes monitor je vždycky ošemetné. Zde to srovnání je možné hlavně proto, že oba čipy, bez ohledu na fyzický rozměr čipu, mají více méně stejný počet pixelů (pět déčko 12,7 a 450D 12,2 megapixelů). Co by se ale stalo, kdybych nasadil jako „malého koně“ sedm déčko s jeho čipem APS-C s 18 megapixely? Ten má hustotu ještě nepříznivější, tedy 5,4 Mpx/ cm2. Jenže na obrazovce bychom snímky těžko srovnávali metodou „zobrazit 1:1“. Kdybychom ale zobrazili snímky na monitoru metodou „na plné okno“, velmi pravděpodobně by byly buď stejné, nebo by ten snímek z 18 Mpx přístroje vypadal lépe (= můj odhad, nevím, nemám ho v ruce).

A jsme u základní otázky, co vlastně je digitální fotografie. Pokud počítáme pixely a bádáme nad monitorem, bereme ji jako nějaký matematický problém. jenže, proboha, je to obrázek, je to fotka a zde se musím vrátit k zásadě, že fotka je na papíře. Opravdu hodnotné soupeření s hodnotným výsledkem y bylo takové, kdybychom pořídili snímky za shodných podmínek a vyrobili fotku daného rozměru. Na formátu 50×75 by se rozdíly musely projevit, pokud by byly, a věru si teď netroufnu odhadnout, v čí prospěch by byly, kdyby se utkal 12megový full frame s 18megovým APS-C.

A ještě výhrada úplně nakonec: když je dobrá a výrazově výmluvná fotka, na nějaké čárce sem a čárce tam opravdu nesejde. No a tady máte originály ke stažení, abyste mohli bádat sami:

Vlevo EOS 5D (čip 24×36 mm), vpravo EOS 450D (čip 22.2 x 14.8 mm )

Před týdnem jsme se zde zabývali kvalitativním srovnáním objektivů. Zjistili jsme, jaké jsou rozdíly v kvalitě u různých objektivů, a jak ty rozdíly jsou závislé na použité cloně. Existuje ale ještě jiná závislost…

Co když použijeme stejný objektiv na dvou různých fotoaparátech? Konkrétně jsem si vzal do parády můj oblíbený objektiv Canon EF 16-35/2.8 L II. Ten jsme zkoumali už v předchozím článku. Je to skutečně objektiv špičkové třídy, samozřejmě z vyšší cenové kategorie. Zkusme si, jak se jeho kresba projeví při použití v přístroji s malým čipem APS-C (22.2 x 14.8 mm ) a full frame, tedy 24×36 mm velkým. Konkrétně jde o přístroje EOS 450D a 5D (klasický, tedy nikoli Mark II).

Srovnání je přesvědčivé. V obou případech bylo použito clony F5.6. Měření bylo bez kompenzace, 5D zvolil 1/500 sec, 450D 1/400 sec. Počítal jsem s crop faktorem, takže v jednom případě bylo ohnisko 35 mm, v druhém 21 mm. Tento rozdíl poněkud omezuje průkaznost testu, protože kresba nebývá stejná v celém rozsahu zoomu – obvykle bývá horší při delším ohnisku. Nicméně lze předpokládat, že u takto kvalitního objektivu bude rozdíl minimální.

Full framový aparát udělal snímky rozměru 4368×2912 pixelů, malý přístroj 427×2848 pixelů. Je to rozdíl tak malý, že nemůže hrát roli. Obrovský je ale rozdíl v hustotě, tedy ve velikosti fotodiod. Pět déčko má poměr 1,5 megapixelů na cm2, kdežto čtyřistapadina 3,7 cm2. Zde musíme hledat příčinu, proč stejný objektiv nastavený na stejný úhel záběru dává nestejné výsledky. Prostě, ten full frame bude kreslit lépe.

Dvojice výše uvedená – jde o fotky pořízené na vzdálenost cca 25 metrů. Volil jsem ji proto, abych omezil vliv hloubky ostrosti. Nicméně ke stejnému výsledku jsem došel srovnáním fotografií pořízených při kratší vzdálenosti, cca 3 m:

Je to pokus jistě zajímavý, nicméně mám k němu jednu zásadní výhradu.

Tohle srovnání přes monitor je vždycky ošemetné. Zde to srovnání je možné hlavně proto, že oba čipy, bez ohledu na fyzický rozměr čipu, mají více méně stejný počet pixelů (pět déčko 12,7 a 450D 12,2 megapixelů). Co by se ale stalo, kdybych nasadil jako „malého koně“ sedm déčko s jeho čipem APS-C s 18 megapixely? Ten má hustotu ještě nepříznivější, tedy 5,4 Mpx/ cm2. Jenže na obrazovce bychom snímky těžko srovnávali metodou „zobrazit 1:1“. Kdybychom ale zobrazili snímky na monitoru metodou „na plné okno“, velmi pravděpodobně by byly buď stejné, nebo by ten snímek z 18 Mpx přístroje vypadal lépe (= můj odhad, nevím, nemám ho v ruce).

A jsme u základní otázky, co vlastně je digitální fotografie. Pokud počítáme pixely a bádáme nad monitorem, bereme ji jako nějaký matematický problém. jenže, proboha, je to obrázek, je to fotka a zde se musím vrátit k zásadě, že fotka je na papíře. Opravdu hodnotné soupeření s hodnotným výsledkem y bylo takové, kdybychom pořídili snímky za shodných podmínek a vyrobili fotku daného rozměru. Na formátu 50×75 by se rozdíly musely projevit, pokud by byly, a věru si teď netroufnu odhadnout, v čí prospěch by byly, kdyby se utkal 12megový full frame s 18megovým APS-C.

A ještě výhrada úplně nakonec: když je dobrá a výrazově výmluvná fotka, na nějaké čárce sem a čárce tam opravdu nesejde. No a tady máte originály ke stažení, abyste mohli bádat sami:

Vlevo EOS 5D (čip 24×36 mm), vpravo EOS 450D (čip 22.2 x 14.8 mm )