Nezařazené

Počasí neporučíme


Postupně zde budu čtenáře Digineffu seznamovat s určitými tématy a probléy, se kterými se setkávám na výpravě IDIFu v Kalifornii. Snad budou naše zážitky čtenářům užitečné. Včera jsme se byli podívat na mořské pobřeží – následující dny budeme trávit ve vnitrozemí. Bylo ale mizerné počasí. Co s tím?
Moře my vnitrozemci milujeme a rádi ho fotografujeme. K fotografování moře a vody patří slunce: sluneční paprsky vodu rozzáří, je plná odlesků, a když jde o moře, pěna diamantově jiskří, nad tím vším je modré nebe… Tak na to jsme mohli včera zapomenout.
Krajina se má vychodit, to znamená, máme ji poznat a fotografovat za ideálních světelných podmínek. V cizině to nejde – jste v určitý čas na určitém mstě a nerozhodujete ani o jednom, ani o druhém. Například – jako my včera – jsme byli na mořském pobřeží 15. srpna a basta a nezměníme nic na tom, že ve vnitrozemí je hezké počasí a na pobřeží sedí mlžná čepice. Nezbývá, než si poradit s počasím, jaké je.
Obloha byla šedivá, světlo zcela rozptýlené, takže s obvyklými světelnými efekty ve vodě se naprosto nedalo počítat. Na břehu ale byla pláž, písečná, ten písek je v těchto místech hodně tmavý. Na písku naplavené dřevo. To byla první myšlenka – budu fotit naplaené dřevo. Pláž se svažovala do moře hodně pozvolně, takže vlny zanechávaly rozsáhlý koberec pěny. To byl druhý motiv – struktura vodní pěny. Naplavené dřevo a tato struktura mohly dát za určitých okolností zajímavý efekt.

Ale jaký? A za jakých okolností? Je třeba zobrazit jak moře se všemi jeho náležitostmi, tak i strukturu pěny. Z toho vyplývá volba objektivu: musí mít široké ohnisko. Zkoušel jsem dvě ohniska – jedno s ekvivalentem 28 mm, druhé bylo rybí oko s ekv. 10,5 mm. To rybí oko ale přece jen bortí horizont (pokud není přesně ve vodorovné ose obrazu), takže jsem se spíš spolehl na starou dobrou osmadvacítku. Nicméně i dlouhé ohnisko došlo k uplatnění – jeden záběr jsem dělal shora, ze skály, a zabíral jsem příboj, výrazný kámen a naplavenou kládu tak, aby daly dohromady graficky výraznou kompozici. Šlo tedy o to, aych mohl obraz rozčlenit na grafcky zajímavé plochy a linie, když už slunce zklamalo a neslibovalo žádný světelný efekt. A jak to dopadlo?

Pojďme se podívat na příklady:

Kombinace vodní pěny, balvanu a naplavené klády – kompoziční triangl. Pořídil jsem ho z ptačí perspektivy ohniskem s ekv. 200 mm. Možná, že až budu doma u počítače převedu obrázek do černobílé škál – což se ostatně týká všech těchto „mořských“ snímků: mají ponurou atmosféru a černobílé ladění by ji podtrhlo.

Rybí oko bortí perspektivu, ale snímek má něco do sebe. Lituji uříznutého dolního doběhu pěny, to je zřejmá chyba. Do těch míst se už nikdy nepodívám… To je právě ten problém turistického fotografování: máte jen jednu šanci, právě teď.

Takhle je to v pořádku, vlna doběhla, kam měla. Horizont je potlačen přechodovým filtrem – horizont i se skálami je tmavý, aby nerušil a byl jenom tušený.

Dívčna tam opravdu jen tak pobíhala, v tomhle záběru mi pěkně vběhla do kompozice. Škoda, že jí nevlají vlasy – na jiných obrázcích ano. Pokusím se je sestavit – ale až doma, na počítači, ne na notebooku!

Postupně zde budu čtenáře Digineffu seznamovat s určitými tématy a probléy, se kterými se setkávám na výpravě IDIFu v Kalifornii. Snad budou naše zážitky čtenářům užitečné. Včera jsme se byli podívat na mořské pobřeží – následující dny budeme trávit ve vnitrozemí. Bylo ale mizerné počasí. Co s tím?
Moře my vnitrozemci milujeme a rádi ho fotografujeme. K fotografování moře a vody patří slunce: sluneční paprsky vodu rozzáří, je plná odlesků, a když jde o moře, pěna diamantově jiskří, nad tím vším je modré nebe… Tak na to jsme mohli včera zapomenout.
Krajina se má vychodit, to znamená, máme ji poznat a fotografovat za ideálních světelných podmínek. V cizině to nejde – jste v určitý čas na určitém mstě a nerozhodujete ani o jednom, ani o druhém. Například – jako my včera – jsme byli na mořském pobřeží 15. srpna a basta a nezměníme nic na tom, že ve vnitrozemí je hezké počasí a na pobřeží sedí mlžná čepice. Nezbývá, než si poradit s počasím, jaké je.
Obloha byla šedivá, světlo zcela rozptýlené, takže s obvyklými světelnými efekty ve vodě se naprosto nedalo počítat. Na břehu ale byla pláž, písečná, ten písek je v těchto místech hodně tmavý. Na písku naplavené dřevo. To byla první myšlenka – budu fotit naplaené dřevo. Pláž se svažovala do moře hodně pozvolně, takže vlny zanechávaly rozsáhlý koberec pěny. To byl druhý motiv – struktura vodní pěny. Naplavené dřevo a tato struktura mohly dát za určitých okolností zajímavý efekt.

Ale jaký? A za jakých okolností? Je třeba zobrazit jak moře se všemi jeho náležitostmi, tak i strukturu pěny. Z toho vyplývá volba objektivu: musí mít široké ohnisko. Zkoušel jsem dvě ohniska – jedno s ekvivalentem 28 mm, druhé bylo rybí oko s ekv. 10,5 mm. To rybí oko ale přece jen bortí horizont (pokud není přesně ve vodorovné ose obrazu), takže jsem se spíš spolehl na starou dobrou osmadvacítku. Nicméně i dlouhé ohnisko došlo k uplatnění – jeden záběr jsem dělal shora, ze skály, a zabíral jsem příboj, výrazný kámen a naplavenou kládu tak, aby daly dohromady graficky výraznou kompozici. Šlo tedy o to, aych mohl obraz rozčlenit na grafcky zajímavé plochy a linie, když už slunce zklamalo a neslibovalo žádný světelný efekt. A jak to dopadlo?

Pojďme se podívat na příklady:

Kombinace vodní pěny, balvanu a naplavené klády – kompoziční triangl. Pořídil jsem ho z ptačí perspektivy ohniskem s ekv. 200 mm. Možná, že až budu doma u počítače převedu obrázek do černobílé škál – což se ostatně týká všech těchto „mořských“ snímků: mají ponurou atmosféru a černobílé ladění by ji podtrhlo.

Rybí oko bortí perspektivu, ale snímek má něco do sebe. Lituji uříznutého dolního doběhu pěny, to je zřejmá chyba. Do těch míst se už nikdy nepodívám… To je právě ten problém turistického fotografování: máte jen jednu šanci, právě teď.

Takhle je to v pořádku, vlna doběhla, kam měla. Horizont je potlačen přechodovým filtrem – horizont i se skálami je tmavý, aby nerušil a byl jenom tušený.

Dívčna tam opravdu jen tak pobíhala, v tomhle záběru mi pěkně vběhla do kompozice. Škoda, že jí nevlají vlasy – na jiných obrázcích ano. Pokusím se je sestavit – ale až doma, na počítači, ne na notebooku!