Letní prázdniny se lomí, červenec skončil, mnozí už mají po dovolené. Dovolte mi dodat pár postřehů a zkušeností s dovolenkovými fotkami. Na dovolené fotíme zpravidla víc než kdy jindy. Vracíme se domů se stovkami a leckdy doslova tisíci fotkami. Situaci si usnadníme, když na ni budeme myslet… ještě dřív než na dovolenou vyrazíme.
Letní prázdniny se lomí, červenec skončil, mnozí už mají po dovolené. Dovolte mi dodat pár postřehů a zkušeností s dovolenkovými fotkami. Na dovolené fotíme zpravidla víc než kdy jindy. Vracíme se domů se stovkami a leckdy doslova tisíci fotkami. Situaci si usnadníme, když na ni budeme myslet… ještě dřív než na dovolenou vyrazíme.
Složky na kartě
Naše úvahy by měly směřovat k bodu návratu. Ceny paměťových karet klesly na směšná minima. Karta s 16 GB nebo 32 GB není žádný luxus, obyčejná dvaatřicítka vás přijde na sedm stovek a to je náklad, který se ve výdajích na dovolenou pro dvě a více osob schová. typická fotka z běžného foťáku má v nejvyšším rozlišení a nízké kompresi dejme tomu 10 MB, na dvaatřicítko se mám tedy vejde 3200 fotek v JPEG. Dost na zamotání hlavy. Hodně nám pomůže, když si zvykneme na vytváření složek na kartě. Prozkoumejte svůj fotoaparát, jestli to umí, bývá to v menu blízko formátování, Nikony vám dokonce umožní složku pojmenovat podle vašeho, Canony vám přidělí číslo. Takhle to budete mít na kartě pěkně roztříděné už dopředu, až se vrátíte a budete stahovat fotky na disk vašeho počítače. Zde je řešení Canonu: 
Po návratu Tady naléhavě doporučuji: neodkládejte stažení fotek hned po návratu. Chápu, že máte starostí nad hlavu – musíte je t pro psa, v mailu máte dvacet vzkazů od šéfa. Přes to všechno nezapomínejte na svoje fotky. Stáhněte je z karty, nebo z karet, když jich máte víc (což je dnes běžné). Čím déle to budete odkládat, tím poroste nebezpečí, že o fotky přijdete. Karta se zatoulá, poplete, omylem ji smažete, někomu ji půjčíte a on ji zformátuje. Dokud nebudou fotky na disku vašeho PC, budou v nebezpečí. No a samozřejmě je třeba myslet na zálohování, o tom jsme zde na DN psali docela nedávno. Každopádně ale včasné stažení je krok správným směrem.
Organizace archivu
Složky na kartě se dají pojmenovat omezeně, pokud vůbec, ale složky na disku si můžete pojmenovat jk chcete.
Zde udělám odbočku: Možná, že používáte Lightroom, ten fotky stahuje sám a vytváří knihovny. K tomu se nevyjadřuji, já to nepoužívám, odmítám to a neporadím vám k tomu nic, stejně jako neumím radit, jak se hraje na housle. Existují softwary, které stahují samy – ostatně umí to i Zoner, abych zmínil aspoň ten nejvíce rozšířený. Ani to nepoužívám, neporadím, viz má poznámka o houslích.
Jsem stoupenec politiky plné kontroly nad archivem a plného přístupu k němu, na jakékoli platformě a bez prostředníků. Vytvářím strukturu archivu ručně – s vynaložením prostředků operačního systému, tedy Windows. Takový archiv snadno přenesu na jiné médium, zazálohuju, pošlu na vzdálený server. Toto tedy doporučuji.
Archiv mám tříděný podle roků, píšeme 2017. Ve složce 2017 pak jsou podsložky s datem. Vždycky mám formát RRMMDD, tedy Rok, Měsíc a Den. Fotím v Brně, takže dnes je sedmadvacátého: 170727brno. Nikdy nepoužívám českou diakritiku v žádných názvech, protože Win sice diakritiku dovedou, ale někdy je s tím potíž při přenosu na jinou platformu. Takže – bez hacek a carek. Vrátím se z dovolené a udělám si složky na každý den 170812more, 170813vylet_hory, 170814plachetnice atd. Ta slůvka mi pomohou si vzpomenout, jaký je obsah složky. No a pokud máte na kartě složky, velmi snadno přenesete jejich obsah do připravených složek na disku.
Když nemám složky
Vrátili jste se z dovolené a neudělali jste si složky na kartě. Ano, vím, Lightroom a další softy si dovedou načíst datum a roztřídí ty fotky automaticky. Obracím se ale k těm, kteří chtějí stejně jako já mít svoji kontrolu. Mám všechny fotky na kartě, na kartách v jednom chumlu. Nezbývá než je roztřídit. Každá ta fotka nese s sebou datum. Pokud budeme fotky třídit dejme tomu v Zoneru, a je jich tři tisíce na fotce, doporučuji přejít do režimu zobrazení seznam s daty. Takto to vypadá v mé oblíbené verzi ZPS 14:
Současný ZPS X to zobrazuje takto, vidíte, že je to principiálně totéž.
Dostanete se k tomu opakovaným poklepem na ikonu Režim zobrazení, zde je ZPS 14:
Takhle je to v ZPS X:
Tady najdete, kde určité datum začíná a u které končí. Pak velmi snadno si vysvítíte fotky jednoho data tím, že na první klepnete myší, najdete si poslední a se stisknutou klávesou Shift na ni kliknete. Pak dvojhmatem Ctrl+C uložíte volbu do schránky, přejdete do zvolené složky s tímto datem a dvojhmatem Ctrl+V tam fotky nasypete. Takhle se to dělá v Průzkumníku Zoneru, lze to dělat v Průzkumníku Windows. Osobně dávám přednost klasickým organizátorům se dvěma okny, používám český Salamander, je jich ale spousta jiných. Kdo si na dvouoknové řešení zvykne, nezbaví se ho a já si na něj zvykl někdy v roce 1986, kdy Peter Norton přišel se svým Norton Commanderem.
Co s tou záplavou
Máme tři tisíce fotek. Roztřídili jsme je, chvála bohu. Nastává to nejtěžší – probrat je, nepovedené zahodit a s těmi dobrými si pohrát.
Tady bych se musel rozepsat na tři knihy, ne na jeden článek. Proto stručně: používejte systém známkování, jak je zavedl Zoner, teď, protože má zálibu vždy za pár let všechno změnit, to už njsou známky, ale hvězdičky, principiálně jde o totéž. To hodně pomůže při třídění. Ty nepovedené pak nemilosrdně mažte. Když z 3 tisíc zbude stovka fotek, pořád to bude až moc. Ale ze stovky fotek uděláte pěknou prezentaci anebo ještě líp pěknou fotoknihu.
Čímž končím: výborný bič si na sebe upletete, když se zavážete, že své fotky někomu ukážete. Já mám takový bič každoročně v zámku Štiřín, kde prezentuju fotky ze své poslední fotovýpravy, letos to byl Izrael. Těch fotek musí být do stovky a musím je vybrat z pár tisíc, i kdyby čert na koze jezdil.
Pod knutou se nepracuje dobře, zato se pracuje výkonně a efektivně.
Přeji už ne dobré světlo, to jste doufám měli při focení, ale pevnou a nemilosrdnou ruku vedenou přísným okem při výběru.
