|
Zatím je to projekt, který vchází do – řečeno opatrně – pokusného poloprovozu, ale kdo ví, zdali se nestane do pěti let stejně běžnou samozřejmostí, jako optická stabilizace. Jde o zařízení, které dokáže zaostřit neostrý obraz. Zařízení vzniká na půdě Stanford university a dnes by mělo být předvedeno širší obci uź zájemců. Dostalo název „plenoptický fotoaparát“ anebo také Digitální objektiv. Funkce tohoto přístroje? Dokáže měnit rovinu ostrosti i po expozici. Už v roce 1992 se na Massachusetts Institute of Technology (MIT)konaly první pokusy v laboratoři Johna Wanga a Edwarda Adelsona. a dokonce už v roce 1846 měl přednášku Michael Faraday na téma „Myšlenky o chvění paprsků“. Arun Gershun v roce 1936 přišel s pojmem „světelné pole“, které se stává principem tohoto zařízení. Prototyp, který bude předveden dnes, je založen na 16megovém přístroji Contax 645. Mezi objektiv a snímač je vložen blok sestávající z vrstev mikročoček. Tento blok měří distribuci světla pro každý paprsek zvlášť a to je informace, která se v tradiční optice ztrácí. Díky této informaci lze pomocí speciálního softwaru přepočítat informaci získanou ze snímače, takže lze rekonstruovat rovinu ostrosti v různých rovinách v rámci hloubky ostrosti. Což se lépe ukáže na obrázcích, než vysvětlí, toto jsou tři obrázky, první zleva je uměle proostřený, další dva jsou zaostřeny na první, respektive druhou sochu:
V praxi se můžeme dočkat zásadního rozšíření hloubky ostrosti, takže kupříkladu snímek s malou hloubkou ostrosti pořízený při cloně F4 bude vypadat, jako by byl pořízen při cloně F22. Výzkumníci slibují, že bude stačit malá úprava současných digitálních fotoaparátů, nepůjde tedy o žádné zásadní změny. Z vnějšku se nezmění nic, jen uvnitř bude přidán jeden blok (jako je tam na př. low pass filtr zabraňující moiré nebo filtr odstraňující vliv IR záření). Získané obrázky mají zatím rozlišení 300×300 pixelů – cesta ke skutečné revoluci je daleká, ovšem sama délka nic neznamená – rozhodující je rychlost, jakou se budeme ubírat. |
|
Zatím je to projekt, který vchází do – řečeno opatrně – pokusného poloprovozu, ale kdo ví, zdali se nestane do pěti let stejně běžnou samozřejmostí, jako optická stabilizace. Jde o zařízení, které dokáže zaostřit neostrý obraz. Zařízení vzniká na půdě Stanford university a dnes by mělo být předvedeno širší obci uź zájemců. Dostalo název „plenoptický fotoaparát“ anebo také Digitální objektiv. Funkce tohoto přístroje? Dokáže měnit rovinu ostrosti i po expozici. Už v roce 1992 se na Massachusetts Institute of Technology (MIT)konaly první pokusy v laboratoři Johna Wanga a Edwarda Adelsona. a dokonce už v roce 1846 měl přednášku Michael Faraday na téma „Myšlenky o chvění paprsků“. Arun Gershun v roce 1936 přišel s pojmem „světelné pole“, které se stává principem tohoto zařízení. Prototyp, který bude předveden dnes, je založen na 16megovém přístroji Contax 645. Mezi objektiv a snímač je vložen blok sestávající z vrstev mikročoček. Tento blok měří distribuci světla pro každý paprsek zvlášť a to je informace, která se v tradiční optice ztrácí. Díky této informaci lze pomocí speciálního softwaru přepočítat informaci získanou ze snímače, takže lze rekonstruovat rovinu ostrosti v různých rovinách v rámci hloubky ostrosti. Což se lépe ukáže na obrázcích, než vysvětlí, toto jsou tři obrázky, první zleva je uměle proostřený, další dva jsou zaostřeny na první, respektive druhou sochu:
V praxi se můžeme dočkat zásadního rozšíření hloubky ostrosti, takže kupříkladu snímek s malou hloubkou ostrosti pořízený při cloně F4 bude vypadat, jako by byl pořízen při cloně F22. Výzkumníci slibují, že bude stačit malá úprava současných digitálních fotoaparátů, nepůjde tedy o žádné zásadní změny. Z vnějšku se nezmění nic, jen uvnitř bude přidán jeden blok (jako je tam na př. low pass filtr zabraňující moiré nebo filtr odstraňující vliv IR záření). Získané obrázky mají zatím rozlišení 300×300 pixelů – cesta ke skutečné revoluci je daleká, ovšem sama délka nic neznamená – rozhodující je rychlost, jakou se budeme ubírat. |
