Nezařazené

Photomatix a Aurora

Posledně jsem zde informoval o programu Aurora, o kterém se v poslední době hodně mluví. Čtenáři se mě ptali na srovnání s klasickým programem na skládání HDR obrazů Photomatix. Srovnání je nesnadné, nicméně připomenout ho je jistě užitečné. Psal jsem zde o něm před devíti lety a to už si asi nepamatují ani čtenáři se sloní pamětí.

Posledně jsem zde informoval o programu Aurora, o kterém se v poslední době hodně mluví. Čtenáři se mě ptali na srovnání s klasickým programem na skládání HDR obrazů Photomatix. Srovnání je nesnadné, nicméně připomenout ho je jistě užitečné. Psal jsem zde o něm před devíti lety a to už si asi nepamatují ani čtenáři se sloní pamětí.

Připomenu, že HDR obrazy vznikají softwarovým prolnutím snímků s různou expoziční hodnotou, minimálně dvou, někdy se používá i devíti dílčích snímků. Photomatix je velmi rychlý, jistě rychlejší než Aurora. Uživatelsky je ale hodně strohý. To jsem konstatoval už v roce 2008 a za devět let moc nepokročil. Když jsem na internetu zkoumal, co se s ním za tu dobu dělo, zjistil jsem, že prošel i fázemi celkem rozumného ovládání, ale momentálně je jeho verze 6.0 zase hodně spartánská.

Pro názornost spojím dva obrázky s rozdílnou expozicí.



Po natažení fotek musíme nastavit parametry. Na této ukázce je zatrženo zpasování (alignement) – vpravo je předvolba pro snímky snímané z ruky (hand-held). Nezatrženo je spodní okénko „remove ghosts“, odstranění duchů. Ty vzniknou, když se obrázky nekryjí, což se z ruky nekryjí skoro nikdy. Je dobře zaškrtnout tuto volbu, jak si ukážeme. Třetí zatržítko se týká chromatické vady.



Photomatix celkem svižně obrázky zpracuje (i když jsou v RAW formátu). Nejdéle kupodivu trvá odstranění chromatické vady. Automatický deghosting moc nefunguje, ale je možné dát vadnou část obrazu do výběru a selektivně ji opravit. Takto vypadá duch:



Dialog pro odstranění duchů je zde:



Postižené místo dáme do výběru a s ním si už Photomatix poradí. Otevře se nám pracovní plocha. Ve sloupci vlevo jsou táhla s parametry, vpravo jsou náhledy předvoleb.



V tomto ohledu je to podobný přístup, jako má Aurora, ono to jinak moc nejde. Předvolby jsou rozděleny do čtyř kapitol, umělecká, realistická, architektura a černobílá. V každé kapitole nalezneme předvolby, tedy kombinace parametrů úpravy, které vedou k nějakému výsledku. To je podobný přístup, jaký má Aurora.



Pro proniknutí do útrob programu vidím potíž v tom, že každá předvolba preferuje jiný typ nastavení HDR (HDR setting):



Jednotlivé parametry mají sice průběžnou nápovědu, nicméně přehledné a intuitivní to rozhodně není. Čímž se dostávám k tomu srovnání.
Photomatix je dnes už klasický a tudíž osvědčený nástroj k vytváření HDR obrazů a kdo se tímto odvětvím zabývá, nezaskočí ho, že v nabídce nenajde prostomyslné příkazy jako jsou Světla a Stíny. Taky mu nebude divné, že ke každé předvolbě (presetu) je nabídnutá jiná sada parametrů. Nováček by se tím musel prokousat, naštěstí jsou k disposici výuková videa. Těmi jsem se probíral též a všechna čest, i tato softwarová firma jde metodou od jednoduchého a efektivního ke složitému. Zkušenému uživateli rozhodně nebudu Photomatix vymlouvat, to bych byl blázen. Ale nelituji, že jsem si koupil Auroru a zkouším jejího bratříčka Luminar, velmi efektivní a intuitivní obrazový editor, čerstvě převedený z exkluzivní sféry Apple do sféry Windows.