Nezařazené

Pentax Optio S7 (info)

Sedmimegový kompakt je nejnovější přírůstek do zdařilé „eskové“ řady Pentaxu. S touto řadou přišel před třemi lety v květnu (viz naši recenzi), s pouhými třema megy. Jak ten čas letí! Co nám tedy nový model přináší?
Je to střízlivě elegantní, velmi neokázale a technicky řešený přístroj s příjemně malými rozměry 86 x 54 x 20 mm a váhou 120 g včetně karty a akumulátoru lithium-ion D-Li8, přičemž podporované karty jsou SD a vysokorychlostní SDHC. LCD displej má úhlopříčku 2,5´´, je kryt antireflexní vrstvou a má 232 tisíc pixelů. Uvnitř je snímač 1/2.5″ CCD se 7,4 miliony fyzicky a 7 efektivně. Objektiv má rozsah odpovídající 37.5 – 112.5 mm kinofilmového přístroje se světelností F2.7- F5.2. Optika se tedy vůči předchozímu modelu S6 nemění, od prvního modelu z roku 2003 jde o Sliding Lens System, což znamená, že objektiv je uvnitř „rozkládací“ aby po vypnutí čočky zabíraly co nejméně místa. Co se změnilo, je rozsah citlivosti, tedy fakticky výkon procesoru (neboť zvýšení citlivosti je fakticky jen softwarová záležitost). Citlivost dosahuje až 800 ISO a v režimu „blur reduction“ čili „omezení neostrosti“ 1600 ISO, ovšem pak se rozměry snímku sníží na 4 Mpx. Tento „Blur Reduction“ režim je bohužel někde prezentován jako stabilizace obrazu, což je nepříjemné zmatení.
Video se zde snímá – dnes už je to obvyklé – v rozměru 640×480 a ukládá se buď jako MPEG-4 (DivX). Video lze snímat v režimu „anti shake“, tedy ve stabilizovaném režimu, ovšem zase jde o softwarovou stabilizaci a přístroj poněkud ukrajuje pixely z formátu.
Další oblíbenou funkcí se stává „face recognition“, čili rozpoznávání tváře. V tomto režimu přístroj rozpozná pleťovou barvu a na toto místo ostří a nastavuje expozici. Tím se vyvaruje nepříjemnému „proostření“, kdy přístroj nastaví rovinu ostrosti na pozadí, místo aby ostřil – dejme tomu – na dvě osoby stojící vedle sebe.
Průběžné ostření je další funkce – jakmile zaostříme na pohybující se objekt, nemusíme hned exponovat a přesto aparát ostří dál a drží objekt v rovině ostrosti. Toto není žádná novinka, tohoto systému se používá už dlouho, nicméně stoupá funkčnost tohoto opatření, to znamená, že přístroj je schopen udržet v ostrosti i rychle se pohybující objekty.

Shrnutí je jednoduché – Pentax pečlivě inovuje svůj úspěšný model a drží ho úrovni technického vývoje. Nicméně je jasné, že dříve či později bude muset skočit do studené vody – a vybavit ho optickým stabilizátorem. Všelijaké ty „anti blur“ kejkle neobstojí a lidé, kteří chtějí opravdu špičkovou kvalitu, budou žádat stabilizaci i v kompaktech.

Sedmimegový kompakt je nejnovější přírůstek do zdařilé „eskové“ řady Pentaxu. S touto řadou přišel před třemi lety v květnu (viz naši recenzi), s pouhými třema megy. Jak ten čas letí! Co nám tedy nový model přináší?
Je to střízlivě elegantní, velmi neokázale a technicky řešený přístroj s příjemně malými rozměry 86 x 54 x 20 mm a váhou 120 g včetně karty a akumulátoru lithium-ion D-Li8, přičemž podporované karty jsou SD a vysokorychlostní SDHC. LCD displej má úhlopříčku 2,5´´, je kryt antireflexní vrstvou a má 232 tisíc pixelů. Uvnitř je snímač 1/2.5″ CCD se 7,4 miliony fyzicky a 7 efektivně. Objektiv má rozsah odpovídající 37.5 – 112.5 mm kinofilmového přístroje se světelností F2.7- F5.2. Optika se tedy vůči předchozímu modelu S6 nemění, od prvního modelu z roku 2003 jde o Sliding Lens System, což znamená, že objektiv je uvnitř „rozkládací“ aby po vypnutí čočky zabíraly co nejméně místa. Co se změnilo, je rozsah citlivosti, tedy fakticky výkon procesoru (neboť zvýšení citlivosti je fakticky jen softwarová záležitost). Citlivost dosahuje až 800 ISO a v režimu „blur reduction“ čili „omezení neostrosti“ 1600 ISO, ovšem pak se rozměry snímku sníží na 4 Mpx. Tento „Blur Reduction“ režim je bohužel někde prezentován jako stabilizace obrazu, což je nepříjemné zmatení.
Video se zde snímá – dnes už je to obvyklé – v rozměru 640×480 a ukládá se buď jako MPEG-4 (DivX). Video lze snímat v režimu „anti shake“, tedy ve stabilizovaném režimu, ovšem zase jde o softwarovou stabilizaci a přístroj poněkud ukrajuje pixely z formátu.
Další oblíbenou funkcí se stává „face recognition“, čili rozpoznávání tváře. V tomto režimu přístroj rozpozná pleťovou barvu a na toto místo ostří a nastavuje expozici. Tím se vyvaruje nepříjemnému „proostření“, kdy přístroj nastaví rovinu ostrosti na pozadí, místo aby ostřil – dejme tomu – na dvě osoby stojící vedle sebe.
Průběžné ostření je další funkce – jakmile zaostříme na pohybující se objekt, nemusíme hned exponovat a přesto aparát ostří dál a drží objekt v rovině ostrosti. Toto není žádná novinka, tohoto systému se používá už dlouho, nicméně stoupá funkčnost tohoto opatření, to znamená, že přístroj je schopen udržet v ostrosti i rychle se pohybující objekty.

Shrnutí je jednoduché – Pentax pečlivě inovuje svůj úspěšný model a drží ho úrovni technického vývoje. Nicméně je jasné, že dříve či později bude muset skočit do studené vody – a vybavit ho optickým stabilizátorem. Všelijaké ty „anti blur“ kejkle neobstojí a lidé, kteří chtějí opravdu špičkovou kvalitu, budou žádat stabilizaci i v kompaktech.