Pentax KP krátce v ruce

Novinka mezi zrcadlovkami Pentaxu byla předvedena v pátek a měl jsem to potěšení se s ní přes víkend potěšit. K důkladné recenzi bych se rád vrátil, zde alespoň letem světem, jaký dojem na mě novinka udělala. Nejdřív ale stručně zopakuji základní data, abyste nemuseli překlikávat.

Jaký je
Jde o fotoaparát se 24megovým stabilizovaným čipem – důkladně stabilizovaným v pěti osách, umí i rozšířené snímání s posunem čipu o jeden pixel a také automatické vyrovnání vodorovné polohy. Zařízení je využito i pro ultrasonické setřásání prachu z čipu. Není zde AA filtr, ale je tu pro případ potřeby digitální odstranění moaré. Přístroj je to důkladný, šasi má z nerezové oceli a tělo z hořčíkové slitiny. Tělo je utěsněné na 67 místech. Na přední stěně vpravo je výměnný úchop, lze volit ze tří variant. Expozici měří modul s 86 tisíci pixely. Zařízení je vybaveno analýzou světelné situace, té se pak přizpůsobí v automatickém režimu nastavení přístroje. Citlivost je od 100 do 819 200, video je HD 1920 s 60 fps (a méně) ve formátech MPEG-4, AVC/H.264/MOV/H.264 – a při videu umí kontinuálně ostřit.

AF modul Safox 11 má 27 zaostřovacích bodů, 25 je křížových. Sériové focení rychlostí 8,3 utáhne až 60 snímků JPEG a 23 RAW -zkoušel jsem, opravdu to 50 JPEG obrázků nasypalo do vyrovnávací paměti, pak to začalo kulhat. Závěrka je buď mechanická nebo elektronická, mechanická umí až 1/6000 sec, elektronická až 1/24000 sec. Přístroj má hranolový hledáček se 100% pokrytí a třípalcový vyklápěcí, leč nikoli dotykový displej. Je zde wi-fi a přes mobilní telefon a příslušnou appku lze přístroj ovládat na dálku. Výstup je USB, přes adaptér SlimPort i HDMI. A co je vítané je slot pro externí mikrofon. Je to fotoaparát střední třídy, výchozí cena na českém trhu je 32 tisíc za tělo.

Komu je určen Tohle je zřejmě zásadní otázka. Na trhu je celkem sedm zrcadlovek Pentax včetně této KP, ovšem jedna je plnoformátová K1 a jedna středoformátová 645Z. Cenově je jí nejblíž model K-3 II za 25500. Výrobce upozorňoval už v tiskové zprávě, že KP nenahrazuje K3 II, je to tedy nějaký model takříkajíc úkrokem stranou. Kam?
Obě to jsou solidně postavené zrcadlovky střední třídy, hořčíková slitina, hranolový hledáček, stabilizovaný čip. Novinka má výklopný stabilizovaný displej a důraz je kladen na důkladnou ochranu proti prachu a vlhkosti. Já tedy nešel ve šlépějích španělských kolegů, tak se aspoň podívejte na video, ale je to pokoukání pro otrlé:

Velkou pozornost vyvolala maximální hodnota ISO, stanovená na 819200. Už první den se někdo na Dpreview v diskusích ptal, jak asi vypadají obrázky v takové citlivosti a někdo odpovídá, ať že se podívá na televizi s vypnutým kanálem. Vtípek není daleko od pravdy, zato je hodně přehnaný titulek, že jde o fotoaparát, který vidí potmě, jak jsem někde na webu zahlédl. Nicméně zkoušky ukazují, že si v oblasti vysokých citlivostí vede velmi dobře. Tady máte přehled, dole jsou ukázky v plném rozlišení:

Jistě záleží na osobní otrlosti vůči šumu. Podle mého názoru vysoké ISO má smysl při živé fotografii, fotit statickou fotku z ruky na rekordní ISO je nesmysl. Pro živou fotografii je výkon tohoto přístroje naprosto uspokojivý kolem 5000 ISO a troufal bych si jít až do oblasti kolem 10 tisíc, což je dnes doména spíše plnoformátových přístrojů.

Další předností nového modelu je pětiosá stabilizace. Výkonnou stabilizaci má i K3 II. Zkoušku jsem dělal s objektivem 55-300, ekvivalent byl 162 mm a tak si myslím, že patnáctina z ruky udržitelná s tímto ohniskem je slušný výkon – je to obrázek vpravo dole.

Málo sledovaný parametr je dynamický rozsah. Pentax má dlouhou tradici v nastavování dynamického rozsahu. Zde je ukázka scény bez nějakého zásahu:

Nastavení omezení přepalů a projasnění stínů – střední stupeň:

HDR první stupeň je silně barevně posunuté, ale to lze v postprodukci snadno napravit:

Ovladatelnost, to bude zřejmě předmět debat a na pentaxích uživatelských stránkách už to jiskří. On je ten nový Pentax v podstatě stejně velký jako K3 II, nicméně má jinak tvarované tělo. K3 II má výrazný grip se spouští pěkně vpředu usazenou, kdežto KP ji má na horní stěně; gripy má výměnné, v dodávce jsou dva alternativní a uživatel si může vybrat podle libosti. Dále zde na KP chybí stavový displej. Opět – je to diskutabilní, nakolik je nezbytný, tím spíš že po stisku tlačítka INFO máme k disposici krásně přehledné funkční menu přes celý displej. Je ovšem pravda, že jaksi prestižní zrcadlovky ho mají. Ze stavového displeje by mě hlava nebolela, ale spíš je zarážející výdrž baterie: K3 II má D-LI90 s kapacitou 720 fotek, kdežto KP má LI109 s kapacitou 390 a to je fakt hodně málo, s jednou baterkou asi moc slávy nenaděláme.

Místo stavového displeje má Pentax KP kruhový volič známý z modelu K1, oficiálně zvaný kolečko funkcí a jemu náleží kolečko nastavování. Nastavuje se zde režim měření expozice, HDR, sériové focení (říkají mu zde kontinuální expozice) a pak styly (picture styles) simulace filtru a jas displeje – nicméně ve fotomenu na obrazovce 5 lze nastavit všem třem funkčním tlačítkům jakož i pozicím kolečka funkcí cokoli jiného. To je velice praktické a v praxi dobře použitelné.

Jde tedy o fotoaparát s rozsáhlou škálou individuálních nastavení, velmi odolný a tudíž praktický, s vysokým rozlišením a velmi dobrým zvládnutím šumu a dynamického rozsahu. Osobně velmi vítám výklopný displej. Přístroj je ale o šest a půl tisíce dražší než K 3 II s obdobnými vlastnostmi, to je zřejmě skutečnost, o které se bude debatovat nejen na pentaxích webových fórech.

Ukázky:

Snímky 13 až 18 jsou při ISO 800 / 1600 / 3200 / 5000 / 6400 / 10 000 / 40 000 a 640 000.