Pentax K-S2

Díky zastoupení Pentaxu jsem měl k disposici vskutku žhavou novinku, model APS-C zrcadlovky K-S. Nomenklatura fotoaparátů je někdy záhadná, i zde: tato es dvojka je hodně nepodobná es jedničce, kterou jsem tu nedávno recenzoval. Už proto, že svými parametry je postavena o třídu výš než S1. Zato navazuje na K30.

Jaký je a komu je určen

Model K-S2 se může směle měřit s Canony dvouciferné řady, dnes je tu EOS 70D a pětitisícovkovými Nikony. Jde o přístroj utěsněný proti vodě s výklopným displejem, navrhovaná cena je 21.500. Uvnitř je 20 Mpx CMOS bez AA filtru s funkcí proti moaré a procesor Engine Prime MII. Citlivost má do 51200 ISO a video je HD s 30 fps, kodek H 264. Ostření SAFOX X má 11 bodů (9 křížových) a někde uvádějí, že ostří do -3EV. Střízlivější údaj je 0 EV, to jsou 4 vteřiny na 100 ISO při cloně 2.0. Přístroj má vestavěný wi-fi modul s NFC (párování přes přiložení). Zapisuje na karty rodiny SD, přičemž přístup ke kartě je z boku, opět další charakteristický rys zrcadlovky vyšší třídy. Rozměry má 120 x 92,5 x 70, tělo bez baterky a (samozřejmě SD) váží 618 g. V kitu je vybaven novým objektivem Pentax-DA 18-50mm F4-5.6 DC WR RE, který je zaklapávací a v transportní poloze jen minimálně vyčnívá.

Tělo je z polykarbonátu na kovovém šasi, kdežto třeba zrovna Canon 70D je kovový, a jeho baterka vydrží jen cca 400 fotek, kdežto jak u Canonu, tak Nikonu dvakrát tolik. Ovšem za cenu deset tisíc vyšší u Canonu a Nikonu. Zde je tedy za dvacet tisíc k disposici přístroj s výtečným prizmatickým hledáčkem, ovládáním přes dva rollery a frekvencí snímání v sérii 5 fps. Posuzovaný přístroj byl vyvedený co se vzhledu týče poněkud extravagantně, černý se svítivě oranžovou spodní stěnou. V nabídce budou i jiné barevné varianty, Pentax sází na barvu. Ale abych jen nevychvaloval, vzhledově je přístroj podivně bachratý, nedrží se v ruce moc dobře a působí poněkud laciným dojmem. To mu ovšem nebere skvělý poměr cena – výkon.

Ovládání a menu
Zapíná se páčkou u spouště, neopomenu pochválit tento způsob zapínání. Má polohu OFF (vypnuto), zapnuto a video, občas se podaří přejet omylem na video. Přední roller je předsunut před páčku a spoušť, je umístěn šikmo, nikoli vodorovně a je třeba si na to zvyknout. Kousek dál je tlačítko pro korekci expozice. Vedle něho je zelené tlačítko pro reset nastavení. Obě tlačítka mají své tradiční místo Pentaxů na horní stěně. Ještě blíže zadní stěně je tlačítko pro připojení wi-fi a kruhový volič režimů.

Oproti modelu S1 má tento volič naprosto tradiční řešení a na jazyk se dere povzdech „zaplať pánbu“ (je to vtip pro vtip, já proti řešení S1 nic nemám). Nabízí automatický režim Auto, dále scénické předvolby (les, pláž, světlo svíčky, ale též noční scenerie HDR). Stačí přepnout na SCN a pomocí rolleru volíme to, co chceme. Druhou zajímavou položkou je A-HDR, zde rollerem nastavujeme rozsah dílčích expozic: opět, je to velmi jednoduché, operativní. Položku Effects zde nenajdeme. Efekty neboli filtry se nastavují v kontrolním panelu (něco jako funkční menu s nejčastěji používanými položkami) po stisknutí INFO tlačítka na zadní stěně.
Další oblasti voleb se říkává „kreativní“. Obsahuje režim P, tedy programovatelnou automatiku. Dále je tu Tv a Av, to je klasická priorita času a clony. Následují pentaxí speciality, jako je tu Sv – priorita citlivosti. Volíme citlivost a jí se přizpůsobí expozice, fakticky je to přímý přístup k ISO. Režim Tav je v podstatě režim M, tedy manuální nastavení expozice, hodnoty se nastavují rollerem vpředu a vzadu, avšak je zapnuta automatika citlivosti. Je třeba si nastavit její rozsah, i to se dělá rollerem. No a pak je tu čas B, tedy Bulb, dlouhá expozice. Velkou pochvalu zaslouží dvě pozice pro uživatelská nastavení U1 a U2.

Na zadní stěně je vlevo od hledáčku LV tlačítko pro režim přímého náhledu – focení na displej. Ten je, jak jsem upozornil, výklopný a přetáčecí, byť nikoli dotykový (nikdo nejsme dokonalý). Na těchto dvou fotkách je vidět oranžový spodek přístroje.

Na druhé straně od hledáčku je zadní roller. Toto dvourollerové uspořádání je vždycky známka vyšší třídy fotoaparátu (stejně jako pětiboký hranol v hledáčku) a značně zlepšuje ovladatelnost a tudíž i použitelnost přístroje. Vpravo od rolleru najdeme AF tlačítko pro aktivaci autofokusu.

O něco níž je opora pro palec a vybrání ve stěně, aby bylo možno vyloupnout vyklápěcí displej z jeho lůžka. Je opravdu hodně hluboko zapuštěný, skoro nevyčnívá. Pod vybráním je tlačítko pro přehrávání a čtyřcestný volič. Ve směru nahoru se jím dostaneme k nastavení ISO, vpravo režim pohonu (jednotlivé snímky, série, samospoušť), dolů je nastavení vyvážení bílé a vlevo ovládání vestavěného blesku. Vše se potvrzuje středovým OK tlačítkem. Úplně dole je tlačítko INFO a Menu. Jak vidno, je to uspořádání hodně podobné jiným modelům Pentax, naposledy jsem tu recenzoval model K-30. Pentaxisté už tuší, co bude následovat, vysvětlení dvourollerového uspořádání.

Začnu režimem Tav. Víme, že je to prakticky manuální režim, tedy nastavujeme ručně clonu i čas, avšak přístroj nastavuje automaticky ISO. V menu foto – číslo 4 je položka Program pro E-kolečko. Zde lze nastavit funkci předního a zadního rolleru plus zeleného tlačítko pro každý z kreativních režimů, tedy P, Sv, Tv. Av. Tav, M, B a video. Alokace funkce pro roller je vcelku snadno pochopitelná, předním volíme buď clonu nebo čas a naopak. Složitější je to se zeleným kolečkem. Tam lze nastavit P LINE, Tv Shift, Av Shift anebo zelené kolečko deaktivovat.

Aby to všechno dobře fungovalo, musí nejdřív být automatické nastavování ISO nastavené od limitu nejnižšího ISO (tedy 100) do našeho maxima. Když zelenému tlačítku přidělíme P LINE, po stisku se nastaví všechno tak, jako kdybychom byli v automatickém programu P. Když nastavíme Tv SHIFT, zelené tlačítko nastaví čas tak, aby při daném ISO odpovídal ručně nastavené cloně. Když nastavíme Av SHIFT, zelené tlačítko nastaví clonu tak, aby odpovídala námi ručně nastavenému času a automatikou nastavenému ISO. Tohle můžeme nastavit i u ostatních režimů.

Redukce šumu je tu nastavitelná na obrazovce 2 fotomenu v režimu auto a ve třech úrovních plus jedné uživatelské, a vypnutelná (doporučuje se to při focení v RAW). Ale je zde i uživatelské nastavení, kdy je možno přiřadit k různým stupňům ISO individuální redukci šumu. Zde je na rozhodnutí uživatele. Na ukázce je nahoře s vypnutou redukcí šumu při 6400 ISO, dole s velkou redukcí.

Po redukci je vidět značnou obrazovou degradaci. Zajímavé to ale rozhodně je a stojí za vyzkoušení. Pro milovníky menu – je zde zlepšení, defaultně je krok nastavení EV po 1/3 EV, bývalo to po 1 a to bylo docela drsné. Každé malé, leč skutečné zlepšení je vítané.

Obrazová kvalita
Hodně záleží na objektivu a ten, který jsem měl k disposici, byl Pentax 18-50/4-5.6 WR RE. To je velmi dobře použitelný objektiv – když ho kupujeme v sadě, vychází na 2200 korun a to je určitě velmi vysoký poměr cena / výkon. Dobrou zkušenost jsem udělal i s objektivem 18-135 WR, ale pak cena kitu dosahuje třicetitisícové hranice. Pro univerzální focení je to ale bezpochyby dobrá volba. Výsledky mě velmi potěšily. I se základním setovým objektivem jsou obrázky barevně velmi příjemně syté, ostré a brilantní.

Shrnutí
Pentax K-S2 navazuje svou koncepcí spíš na model K-30 než na extravagantní S1. Je to přístroj vybavením náležející spíše střední třídě zrcadlovek. Setový objektiv 18.50 WR je v relaci na své cenové zařazení velmi kvalitní. Výhodnost poměru cena – výkon je tu mimořádná. Pentax je pevně usazený tradiční výrobce a drží vysoko kvalitativní laťku i poté, kdy zakotvil v náruči koncernu Ricoh. Ten ostatně též produkuje skvělé fotoaparáty, takže kotví v bezpečném přístravu. Souhrnně se dá konstatovat, že Pentax je volba znalců, které táhne kvalita za vydané peníze a netíhnou nasednout do vagónu s muzikou.

Ukázky:

1 a 2 rozsah zoomu setového objektivu, 8 a 10 protisvětlo, 14 a 15 při 6400 ISO