Nezařazené

Pentax K-m (recenze)

Za velmi slušný peníz získáte jednoduchou zrcadlovku s českým menu a několika zábavnými funkcemi. Přístroj je to tak jednoduchý, že jednodušší už být nemůže. Pojďme se podívat, co se od něho dá čekat.

Jaký je a komu je určen

 

Jde o desetimegovou zrcadlovku s čipem 23.5 x 15.7 velkým, tedy APS-C, která vytáří obrázky 3872 x 2592, respektive v nižších rozlišeních 3008 x 2000 a 1824 x 1216 pixelů. Citlivost je nastavitelná mezi 100 a 3200 ISO. Snímač je stabilizovaná, autofokus má pět bodů. Závěrka je od 30 sec do 1/4000 sec. Tělo je plastové,, hledáček zrcadlový. Napájení je čtyřmi tužkovkami a zápis na SD / SDHC vysokokapacitní karty. Tělo je lehoučké, 525 g, rozměry jsou též skromné 123 x 92 x 68 mm.

Je to tedy levná zrcadlovka od prestižní firmy, která udělala všechno proto, aby zpřístupnila svůj výrobek obci zájemců o vyšší třídu fotografování. Nabízí slušné tělo a v základním setu i objektiv 18-55mm F3.5-5.6 označený DAL, přičemž ono písmeno L znamená “light”, tedy nižší váhu. To vše ho odlišuje od přístroje K200D, který je o 20% dražší. Na rozdíl od něho má méně prachu a vodovzdorné plastové tělo, naproti tomu má o něco rychlejší sériové focení (3,5 fps), a disponuje digitálními filtry a možností zesvětlování stínů. Leckoho zaujme napájení tužkovými akumulátory, i to může pokládat za výhodu.

Ovládání a menu Přístroj se zapíná páčkou u spouště, v blízkosti spouště pak najdeme tlačítko pro kompenzaci expozice a tlačítko pro nápovědu: komunikaci je možno nastavit v češtině a dlužno podotknout, že je tu rozsáhlá nápověda, která tápajícímu začátečníkovi vede ruku. Zároveň je možné tento “otazníček” přiřadit k jiným funkcím, dělá se to v menu fotografování v obrazovce 3 pod položkou “tlačítko nápovědy”.

Kruhový volič obsahuje obvyklá pásma, tedy naprostý automat (zelené pole AUTO PICT), scénické režimy a kreativní pásmo s programovou automatikou, prioritou času Sv anebo clony Av a plný manuál, Je zde ještě Sv, “S jako sensitivity – v tomto režimu rollerem rovnou nastavujeme citlivost. Přístroj se pak chová podobně jako v režimu program, upravuje s ohledem na ISO kombinaci času a clony. Snaží se opustit co nejdřív plnou světelnost, protože při této cloně není kresba ideální a chce se rychle dostat do pásma kolem F8.0.

Na hraně je tlačítko pro autofokus, při namáčknutí ostříme. V uživatelském menu je ho ale možno pod položkou 9 definovat, zde je zajímavá položka 2: pak totiž přístroj ostří jen při stisknutí AF tlačítka a spoušť je od autofokusu osvobozena. Jsou lidé, kteří si na tento způsob ostření navykli (například já), ostří “na tlačítko” v režimu kontinuálního ostření – a přístroj přestane ostřit v okamžiku uvolnění tlačítka. Je to velmi praktické a dobře,, že to i tento lidový Pentax umožňuje.

Pod horní hranou je vpravo jediný roller (ovládací kolečko), vlevo od hledáčku je tlačítko pro aktivaci blesku.
Vpravo od LCD displeje je tlačítko pro prohlížení obrázků, info (režim displeje – lze nastavit i aktivní stavový displej), menu a koš.
Čtyřcestný volič nabízí kromě pohybu v menu i funkce volby režimu snímání (jednotlivé snímky, série, samospoušť, dálkový ovladač a bracketing) dále ISO a nastavení bílé a nastavení blesku (bohužel blesk funguje jen v režimu synchronizačního času 1/60 sec, což je politováníhodné; pokud chceme “aslow synchro”, tedy blesk do pomalého času, musíme na kruhovém voliči nastavit “noční portrét”).
Středové tlačítko čtyřcestného voliče nám otevře stavový displej na LCD a opětovníé tlačítko ho “zaktivní”, takže rovnou tady můžeme nastavovat rozmanité parametry. Je to velmi přehledné a praktické.

Při nastavování různých parametrů, filtrů, nastavování bílé a pod. lze pořídit zkušební snímek bez zápisu stisknutím tlačítka expoziční kompenzace. Má to ten smysl, že pořídíme jakýsi kontrolní obrázek, aniž bychom vyskočili z nastavování oné funkce. Maličkost, které bychom si měli vážit…

Menu má čtyři oddíly. Jeden je pro focení s 3 obrazovkami, zde je kupodivu na první pozici “vlastní snímek” v terminologii českého enu, což je nastavení parametrů jako je nastavení základního jasu, sytosti barev, posunu barevnosti, kontrast a doostření: zde je příležitost si skvěle rozhasit snímání, jelikož vše sice kontrolujeme, leč na LCD displeji, což bývá značně problematické. Další položka je též piškuntální – jsou to digitální filtry, jako je změkčení, vytváření “hvězdiček” z jasných bodů a “výtažková barva”, tedy vytvoří se černobílý snímek z určité barvy duhy. Hezké, ale tohle doporučuji vyrábět na velkém monitoru doma v teple u počítače. Zajímavostí je možnost nastavit RAW buď na nativní formát Pentaxu, anebo na univerzální Adobe DNG. V oddíle 3 této sekce lze zvolit, co si bude fotoaparát pamatovat a na co po vypnutí zapomene, i to je užitečná věcička. Tlačítko nápovědy může fungovat i jako volitelné funkční tlačítko – funkce se mu nastavují právě zde.

V oddíle prohlížení je dnes už samozřejmé promítání (slide show), jsou zde i rozmanité aplikovatelné filtry a je tu cosi jako HDR – výsledky jsou ovšem dosti ukrutné. Lze tu i dosti rozsáhle celoplošně editovat obrázky, ale opět na to platí moje výhrada. V obrazovce 2 pak je možné “vyvolat ” RAW obrázek

Jak se s ním fotí
Je to levná zrcadlovka, takže v ruce se chová tak trochu jako chrastítko. Krátký test nemůže postihnout jednu důležitou vlastnost, totiž výdrž, odolnost proti opotřebení. Je třeba mít na paměti, že jde o plastové tělo a že přístroj není stavený na “heavy duty” zacházení někde v poušti nebo v horách. Startuje velmi svižně a i se setovým objektivem ostří rozumně rychle i při zhoršených světelných podmínkách. Kresba je dobrá, setový objektiv ovšem při plné (velmi nízké) světelnosti není ostrý, i při 18 mm zaříná být opravdu dobře použitelný až při cloně F8.0.

Nastavení bílé je v umělém světle v automatickém režimu velmi špatné, zato při předvolbě žárovka si přístroj zlepší reputaci.

Bez překvapení je šum – do ISO 400 bezproblémový, při 800 ISO snesitelný, 1600 jakž takž a 3200 jako nouzové řešení.

Shrnutí
Pentax K-m je levný, lehký a velmi dobře ovladatelný přístroj. I se setovou optikou udělá dobrou službu, je však třeba počítat s tím, že není stvaěný na velkou zátěž. Hodně vychází vstříc nepoučeným amatérům, nicméně i zkušenější najde mnoho zajímavých možností v menu v oddíle “C” – uživatelská nastavení.

Pro a proti:

Pro:
Láce
Stabilizace snímače
Snadná ovladatelnost
Proti:
plastové tělo
vcelku “plechový” pocit

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10


Za velmi slušný peníz získáte jednoduchou zrcadlovku s českým menu a několika zábavnými funkcemi. Přístroj je to tak jednoduchý, že jednodušší už být nemůže. Pojďme se podívat, co se od něho dá čekat.

Jaký je a komu je určen

 

Jde o desetimegovou zrcadlovku s čipem 23.5 x 15.7 velkým, tedy APS-C, která vytáří obrázky 3872 x 2592, respektive v nižších rozlišeních 3008 x 2000 a 1824 x 1216 pixelů. Citlivost je nastavitelná mezi 100 a 3200 ISO. Snímač je stabilizovaná, autofokus má pět bodů. Závěrka je od 30 sec do 1/4000 sec. Tělo je plastové,, hledáček zrcadlový. Napájení je čtyřmi tužkovkami a zápis na SD / SDHC vysokokapacitní karty. Tělo je lehoučké, 525 g, rozměry jsou též skromné 123 x 92 x 68 mm.

Je to tedy levná zrcadlovka od prestižní firmy, která udělala všechno proto, aby zpřístupnila svůj výrobek obci zájemců o vyšší třídu fotografování. Nabízí slušné tělo a v základním setu i objektiv 18-55mm F3.5-5.6 označený DAL, přičemž ono písmeno L znamená “light”, tedy nižší váhu. To vše ho odlišuje od přístroje K200D, který je o 20% dražší. Na rozdíl od něho má méně prachu a vodovzdorné plastové tělo, naproti tomu má o něco rychlejší sériové focení (3,5 fps), a disponuje digitálními filtry a možností zesvětlování stínů. Leckoho zaujme napájení tužkovými akumulátory, i to může pokládat za výhodu.

Ovládání a menu Přístroj se zapíná páčkou u spouště, v blízkosti spouště pak najdeme tlačítko pro kompenzaci expozice a tlačítko pro nápovědu: komunikaci je možno nastavit v češtině a dlužno podotknout, že je tu rozsáhlá nápověda, která tápajícímu začátečníkovi vede ruku. Zároveň je možné tento “otazníček” přiřadit k jiným funkcím, dělá se to v menu fotografování v obrazovce 3 pod položkou “tlačítko nápovědy”.

Kruhový volič obsahuje obvyklá pásma, tedy naprostý automat (zelené pole AUTO PICT), scénické režimy a kreativní pásmo s programovou automatikou, prioritou času Sv anebo clony Av a plný manuál, Je zde ještě Sv, “S jako sensitivity – v tomto režimu rollerem rovnou nastavujeme citlivost. Přístroj se pak chová podobně jako v režimu program, upravuje s ohledem na ISO kombinaci času a clony. Snaží se opustit co nejdřív plnou světelnost, protože při této cloně není kresba ideální a chce se rychle dostat do pásma kolem F8.0.

Na hraně je tlačítko pro autofokus, při namáčknutí ostříme. V uživatelském menu je ho ale možno pod položkou 9 definovat, zde je zajímavá položka 2: pak totiž přístroj ostří jen při stisknutí AF tlačítka a spoušť je od autofokusu osvobozena. Jsou lidé, kteří si na tento způsob ostření navykli (například já), ostří “na tlačítko” v režimu kontinuálního ostření – a přístroj přestane ostřit v okamžiku uvolnění tlačítka. Je to velmi praktické a dobře,, že to i tento lidový Pentax umožňuje.

Pod horní hranou je vpravo jediný roller (ovládací kolečko), vlevo od hledáčku je tlačítko pro aktivaci blesku.
Vpravo od LCD displeje je tlačítko pro prohlížení obrázků, info (režim displeje – lze nastavit i aktivní stavový displej), menu a koš.
Čtyřcestný volič nabízí kromě pohybu v menu i funkce volby režimu snímání (jednotlivé snímky, série, samospoušť, dálkový ovladač a bracketing) dále ISO a nastavení bílé a nastavení blesku (bohužel blesk funguje jen v režimu synchronizačního času 1/60 sec, což je politováníhodné; pokud chceme “aslow synchro”, tedy blesk do pomalého času, musíme na kruhovém voliči nastavit “noční portrét”).
Středové tlačítko čtyřcestného voliče nám otevře stavový displej na LCD a opětovníé tlačítko ho “zaktivní”, takže rovnou tady můžeme nastavovat rozmanité parametry. Je to velmi přehledné a praktické.

Při nastavování různých parametrů, filtrů, nastavování bílé a pod. lze pořídit zkušební snímek bez zápisu stisknutím tlačítka expoziční kompenzace. Má to ten smysl, že pořídíme jakýsi kontrolní obrázek, aniž bychom vyskočili z nastavování oné funkce. Maličkost, které bychom si měli vážit…

Menu má čtyři oddíly. Jeden je pro focení s 3 obrazovkami, zde je kupodivu na první pozici “vlastní snímek” v terminologii českého enu, což je nastavení parametrů jako je nastavení základního jasu, sytosti barev, posunu barevnosti, kontrast a doostření: zde je příležitost si skvěle rozhasit snímání, jelikož vše sice kontrolujeme, leč na LCD displeji, což bývá značně problematické. Další položka je též piškuntální – jsou to digitální filtry, jako je změkčení, vytváření “hvězdiček” z jasných bodů a “výtažková barva”, tedy vytvoří se černobílý snímek z určité barvy duhy. Hezké, ale tohle doporučuji vyrábět na velkém monitoru doma v teple u počítače. Zajímavostí je možnost nastavit RAW buď na nativní formát Pentaxu, anebo na univerzální Adobe DNG. V oddíle 3 této sekce lze zvolit, co si bude fotoaparát pamatovat a na co po vypnutí zapomene, i to je užitečná věcička. Tlačítko nápovědy může fungovat i jako volitelné funkční tlačítko – funkce se mu nastavují právě zde.

V oddíle prohlížení je dnes už samozřejmé promítání (slide show), jsou zde i rozmanité aplikovatelné filtry a je tu cosi jako HDR – výsledky jsou ovšem dosti ukrutné. Lze tu i dosti rozsáhle celoplošně editovat obrázky, ale opět na to platí moje výhrada. V obrazovce 2 pak je možné “vyvolat ” RAW obrázek

Jak se s ním fotí
Je to levná zrcadlovka, takže v ruce se chová tak trochu jako chrastítko. Krátký test nemůže postihnout jednu důležitou vlastnost, totiž výdrž, odolnost proti opotřebení. Je třeba mít na paměti, že jde o plastové tělo a že přístroj není stavený na “heavy duty” zacházení někde v poušti nebo v horách. Startuje velmi svižně a i se setovým objektivem ostří rozumně rychle i při zhoršených světelných podmínkách. Kresba je dobrá, setový objektiv ovšem při plné (velmi nízké) světelnosti není ostrý, i při 18 mm zaříná být opravdu dobře použitelný až při cloně F8.0.

Nastavení bílé je v umělém světle v automatickém režimu velmi špatné, zato při předvolbě žárovka si přístroj zlepší reputaci.

Bez překvapení je šum – do ISO 400 bezproblémový, při 800 ISO snesitelný, 1600 jakž takž a 3200 jako nouzové řešení.

Shrnutí
Pentax K-m je levný, lehký a velmi dobře ovladatelný přístroj. I se setovou optikou udělá dobrou službu, je však třeba počítat s tím, že není stvaěný na velkou zátěž. Hodně vychází vstříc nepoučeným amatérům, nicméně i zkušenější najde mnoho zajímavých možností v menu v oddíle “C” – uživatelská nastavení.

Pro a proti:

Pro:
Láce
Stabilizace snímače
Snadná ovladatelnost
Proti:
plastové tělo
vcelku “plechový” pocit

Ukázky:

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10