Nezařazené

Panorama ve stylu Tough

Odolné kompakty Tough tvoří léty prověřeno modelovou řadu Olympusu. Momentálně je nejvyšší v této řadě model TG 820, s pětinásobným zoomem, ponorem do 5 metrů a 12 megy na čipu. Zaujal mě mimo jiné i jeho styl panorama. Připomenu jeho základní data – 12 mega, rozsah pětinásobný od ekvivalentu 28 mm do 140, světelnost F3,9-5.9, ISO do 6400. Video 1920 pixelů. Panorama je souputník digitální fotografie takřka od začátku. Nejdříve to bylo panorama s asistencí, to znamená, že bylo možno kontrolovat překrytí sousedních obrázků, nezbytné k tomu, aby se sousedící snímky daly beze švů spojit. Na téhle ukázce jsou vidět oblasti překryvu.


Olympus patřil k průkopníkům technologie automatického spojení, nejdříve ve svém softwaru Camedia.Pak přišlo spojování rovnou ve fotoaparátu. Sony tomu říká sweep panorama, Olympus smart panorama, umí to Fujifilm (motion panorama), Nikon (easy panorama), Casio i Samsung, co si vzpomínám. Jde o spojení sekvenčně pořízených snímků. Principiálně se to dělá vždy stejně – panoramujeme, jako bychom panoramovali videokamerou. Je hlavně třeba zachovat směr a rychlost panoramování, jakmile plynulost přerušíme, přístroj obvykle proces zastaví a musíme znovu. Takto lze imitovat i superširokoúhlé objektivy (Casio). V modelu TG 820 jsem se setkal s neobvyklým způsobem. Není to „!asistence“ na principu zobrazení překryvu – a není třeba plynule panoramovat jako při sweep panorama. Pořídíme snímek a pak hneme aparát libovolným směrem. Po tomto pohybu se na novém obrázku objevil terčík a bod. Nezáleží na rychlosti posunu. Je jenom třeba bod umístit do terčíku, přístroj sám exponuje a pak je třeba přesunout záběr o další krok. V podstatě přístroj jen definuje referenční bod pro následné spojení. Pak dvanáct vteřin pracuje a výsledkem je panoramatický obrázek. Líp se to ukáže než slovy vysvětlí. Fotil jsem na výšku (to je při panoramování lepší než na šířku, protože vzniknou přirozené obrázky, žádní jezevčíci). Panoramoval jsem doleva, tudíž referenční terčík je vpravo a vidíte blížící se bod. Je to jako hra s jamkami a kuličkou: jakmile bílý bod nastavíte tak, aby lícoval s terčíkem, přístroj exponuje a můžete táhnout dál.


Skvělá věc! Můžete snadno zachytit i živé objekty – zde například naše Nora, momentálně ve stavu ležícím, lze nastavit WB, ISO a kompenzaci expozice, což nebývá při sweep panorama obvyklé. To velmi usnadňuje práci, protože obvykle musíme táhnout z nejsvětlejšího místa do tmavého, abychom se vyvarovali přepalů.


A co je mimořádně skvělé, jde jít do makra i supermakra, takže můžete dělat makro – panoramatické obrázky. To je řekl bych, mimořádně skvělá novinka. Vzhledem k nerozbitnosti foťáků tough je to zajímavý námět k přemýšlení pro fotografy, kteří na toulkách rádi fotí kytičky a hmyzí havěť.

Má to samozřejmě háček. Výsledné obrázky jsou jenom čtyřapůlmegové – záleží samozřejmě na typu panorama, jaký zvolíte, tyto jsou 3168 x 1440 pixelů. Pokud byste tedy chtěli tisknout na větší formát, uděláte líp, když budete fotit separátně, snímek po snímku, s překryvem, a v editoru to spojíte.