Nezařazené

Panasonic LX100 a vysoké ISO

V pátek jsem ho poprvé provětral v cirkusu Humberto. Byl jsem zvědavý na schopnost ostřit a zvládat vysoké ISO. Připomenu, že Panasonic LX 100 byl poprvé předveden letos na Photokině. Jde o přístroj vybavený čipem typu 4/3, pevným objektivem ekv. 24-75 s vysokou světelností F1.7-2.8 a rozsahem ISO od 100 do 25600. Dpreview vysoce tento přístroj minulý týden ocenila, dala mu Gold Award. Takže při návštěvě cirkusu s vnučkou po boku jsem si ho vzal s sebou. Používal jsem automatické ISO s preferencí času, takže ISO kolísalo podle aktuálních světelných podmínek.

V pátek jsem ho poprvé provětral v cirkusu Humberto. Byl jsem zvědavý na schopnost ostřit a zvládat vysoké ISO. Připomenu, že Panasonic LX 100 byl poprvé předveden letos na Photokině. Jde o přístroj vybavený čipem typu 4/3, pevným objektivem ekv. 24-75 s vysokou světelností F1.7-2.8 a rozsahem ISO od 100 do 25600. Dpreview vysoce tento přístroj minulý týden ocenila, dala mu Gold Award. Takže při návštěvě cirkusu s vnučkou po boku jsem si ho vzal s sebou. Používal jsem automatické ISO s preferencí času, takže ISO kolísalo podle aktuálních světelných podmínek.

Přístroj ostřil velmi rychle, to je první příjemné konstatování. Pokud jde o ISO a šum, výsledky posoudíte sami. Všechny snímky jsou neupravené, bez ořezu a jakéhokoli zásahu. Fotil jsem souběžně JPEG a RAW spoléhaje na CD se Silkypixem. Ten jsem po menších útrapách nainstaloval, načež se ukázalo, že RAW pro LX100 tato verze neumí, bylo nutno ho okamžitě upgradovat na verzi 4,2 SE a tu – opět klopotně – instalovat, v počítači se usadily obě. Při celkovém hodnocení to je pro mě taky jeden palec dolů (a hlavně – přístroj nejenže nemá výklopný displej, ale jeho displej není dotykový a změna polohy zaostřovacího bodu vyžaduje vstup do menu. Takže jsem si v tomu Humbertu připadal trochu jako taky cirkusák.

Začínám na 400 ISO, tak tady je to bez připomínek. Ostřil jsem skrz ochrannou mříž, AF přístroje neměl snahu chytat se mříže a zajímal se jen o dění uvnitř.

800 ISO, taky žádný problém, aby ne! Košile krotitele mírně přepálená, byl bych zvědav, co by mi dovolil Silkypix. Vždyť hlavně kvůli rozšíření dynamického rozsahu se trápíme s RAWem.


1600 ISO, také žádné problémy. Na světlých místech srsti žádný přepal, ale zde mám nastavenou korekci -1EV. Any mi někdo nevyčetl, že se zpronevěřuji vůči tomu, co obvykle hlásám – že při scénickém osvětlení je dobře fotit v manuálním režimu expozice. On ten cirkus je přece jen zvláštní druh scény a to osvětlení se tu mění straně rychle, takže jsem se spolehl na automatiku.


Při 2500 ISO už je hodně patrné odšumění, obrázek začíná být poněkud rozmydlený. Je to ovšem patrné při pohledu na 100% zvětšení.


Tato scénka byla lépe osvětlená a to se příznivě projevilo na míře šumu – výsledek mi připadá lepší než ten předchozí, jde o 3200 ISO.


5000 ISO už nese stopy silného odšumění, nicméně obraz pořád ještě drží pohromadě. To už je hodně vysoká citlivost.


Obrázek při 6400 ISO vypadá v podstatě stejně – nese stopy odšumění, nicméně detaily drží.


10000ISO bývá limit použitelnosti i full frame přístrojů.


O citlivosti 12800 jsem nedávno konstatoval, že je to limit full frame zrcadlovky Nikon D750. Také zde je to použitelný obrázek.


Držme si čepici, jdeme na 20000 ISO. Odšumovací funkce dělá co může.


Slon se s námi rozloučí na limitní hodnotě 25600. V tmavém pozadí jsou vidět skvrny, ale obrázek drží.


Je jasné, že brilantní obraz získáme jen při nižších hodnotách ISO a že pořád ještě platí, že vysoké hodnoty jsou únosné při fotografování reportážního typu. Navíc připomínám, že jsou různé pohledy na šum a brilanci obrazu, že je to hodně i věc individuálního posouzení a taky účelu, pro jaký je snímek určen. Přijde mi komické, když se někdo prsí kolem šumu a pak své fotky ukazuje kamarádům na displeji mobilu. Když to shrnu, LX100 si vedl velmi dobře, jak co se týče autofokusu,tak zpracování šumu i při extrémně vysokých hodnotách ISO.