Panasonic Lumix G 14mm f/2,5 ASPH

Osmadvacítka (po přepočtu) s vysokou světelností pro přístroje typu Micro Four Thirds Panasonic řady G a Olympusy OM-D / PEN mi padla pod ruku loni na podzim. A musím hned dodat, že mi i padla do oka. Ke své letité GF1 mám už řadu let koncepčně podobnou dvacítku (po přepočtu crop factorem 2x je to ekv. 40 mm kinofilmového přístroje) se světelností F1.7, což je ovšem absolutní legenda mezi MFT objektivy a patří k jejich obrazové špičce. Pojetím i výkonem ji tento objektiv hodně připomíná.

Především je maličký a lehký, váží 55 g a dlouhý je 20,5 mm. Má 6 členů v 5 skupinách, tři jsou asférické, a ostří od 18 cm – samozřejmě od roviny čipu. Úhel záběru má 75 stupňů. Průměr filtru je 46 mm. Mimochodem, i to je výhoda třídy MFT, objektivy jsou malé a jsou k nim potřeba malé a tudíž mnohem levnější filtry, než jaké potřebují uživatelé velkých objektivů k APS-C, neřkuli rovnou FF.

Ostří vnitřně, takže se na něm nic neotáčí a neposunuje. Bajonet je kovový, clona má 7 lamel. V dodávce jsou jen krytky a pytlíček, nikoli sluneční clona. Ta je typu Panasonic LH-46GF a musí se dokoupit za 290 Kč. Sám objektiv stojí 9 tisíc bez desetikoruny (únor 2015). Co jsem četl komentáře na BH Photovideo, stěžují si na chromatickou vadu při použití na Olympusu, což je dáno tím, že holt je to Panasonic a chromatickou vadu mu korigují G přístroje Panasonic a nikoli Olíci.

Jak se s ním fotí
Takový objektiv má smysl hlavně na malých přístrojích, jako je G M1 a G M5, strkat ho na G H4 sice lze, ale trochu se ztrácí ten fór, že jde o takového mrňouse. Na G M5 jsem ho nosil v kapse. Osmadvacítky jsou tradičně výborné pro živou fotku, zvláště pak street. V kombinaci s – dejme tomu – G M5 vás nikdo nebude brát vážně a to usnadňuje street fotografovi práci a právě s G5 jsem ho zkoušel.

Kreslí velmi dobře už od plné světelnosti. To je důležité hlavně pro živou fotografii, kdy často fotíme s prioritou času a automatika nastavuje malou clonu.

Důležitý parametr je kresba v rohu a středu. Kresba devalvuje vždycky, zde je to minimální. Ukázka kresby ve středu:

Takto kreslí čtrnáctka v rohu:

Objektivy s širokým úhlem záběru mívají problémy se soudkovou vadou. Ta se zde projevuje také, avšak v minimální míře.

Ani vinětace, tedy tmavnutí v rozích, vás nebude budit ze sna:

Takto to vypadá s aberací v rohu:

Ostří přesně a rychle a to je další vlastnost, jakou od objektivu pro živou fotku chceme. Shrnutí
Panasonic Lumix G 14mm f/2,5 je širokoúhlý objektiv s jednoduchou stavbou, je lehký a malý, svižně pracuje a má vysokou světelnost. Nejbližší jemu jsou dva 17 mm objektivy od Olympusu, jeden levnější a horší pancak,e a druhý možná snad trochu lepší, avšak o 50 % dražší Zuiko. Cenou 9 tisíc je posazen velmi rozumně a může posloužit i jako základní objektiv pro každého, kdo je zvyklý fotit širokoúhle. Což je, podle mého názoru, to správné focení. Ukázky: