Nezařazené

Panasonic Lumix DMC-TZ70

Přístroj jsem tu představil krátce v lednu, kdy ho Panasonic poprvé představil. Naposledy jsem tu představitele řady TZ zkoumal skoro přesně před dvěma lety. On je ten rytmus v podstatě roční, šedesátka byla loni v lednu. Zdá se, že se vášně zklidnily a stabilizujeme se na jakémsi normálu.

Jaký je a komu je určen

Přístroj jsem tu představil krátce v lednu, kdy ho Panasonic poprvé představil. Naposledy jsem tu představitele řady TZ zkoumal skoro přesně před dvěma lety. On je ten rytmus v podstatě roční, šedesátka byla loni v lednu. Zdá se, že se vášně zklidnily a stabilizujeme se na jakémsi normálu.

Jaký je a komu je určen

Jde o kompakt určený k rodinnému univerzálnímu použití. Je osazen 12megovým čipem – toto mám hlavně na mysli když hovořím o zklidněných vášních, předchůdce měl 18 mega na stejně velkém čipu CMOS 1 / 2,3 palce (6.17 x 4.55 mm). Tenhle hon za megapixely je v kompaktech naprosto nesmyslný po všech stránkách a je dobře, že se Panasonic k tomuto kroku odvážil. Zoom je třicetinásobný s ekvivalentem 24 – 270, do těchto sfér ještě rozum váhá vstoupit. Světelnost je F3,3 – F6,4, objektiv Leica DC VARIO ELMAR tedy zůstává stejný. Trvám na tom, že 10x zoom je snad možná trochu rozumný rozsah, více uvidíte na ukázkových fotkách. Ostření je na principu analýzy kontrastu, ostřicích bodů je 23 (překvapivě málo na to, že jde o ostření na čipu). Systém je inovovaný, nazývá se Light Speed AF a má frekvenci 240 kroků za vteřinu. Objektiv ostří od 50 cm, v makru od 3 cm. Stabilizace je vylepšená, pětiosá. Pevný displej má milion pixelů a je pevný nedotykový. Stejně jako předchůdce má přístroj elektronický hledáček, nyní mnohem blíže k použitelnosti, protože má 1,2 milionů pixelů.


Rozsah časů je od 4 sec do 1/2000. Jako vstřícný krok k pokročilejším uživatelům je zde rozsah manuálního ovládání expozice, ovšem je tu i nabídka scénických předvoleb. Vestavěný fleš má dosah 6,4 metrů, umí to fleš do pomalého času a sílu záblesku lze regulovat. Sáňky na externí blesk nemá. Sériové focení má pěknou frekvenci 10 fps.

Video je Full HD 1920 ve formátech MPEG-4 a AVCHD. Mikrofon je stereo, přehrávka mono, vstup pro externí mikrofon zde není. Zapisuje na karty rodiny SD ve formátu JPEG i RAW a je tu i poněkud směšná vnitřní paměť s kapacitou 86 MB. Přístroj je vybaven wi-fi a přes chytrý telefon ho lze ovládat.

Napájí ho lithium-iontová baterka, nabíjí se přes USB. Baterka by měla uživit 300 fotek. Přístroj měří 111 x 65 x 34 mm a váží 243.

Rozměrově i váhou splňuje parametry kladené na kompakt, který je dost malý na to, aby se vešel do kapsy a neobtěžoval, ale ne zas tak moc malý, aby byl titěrný a tudíž těžko ovladatelný. Také jeho uživatelské funkce jsou rozumné. Na kompaktu možná bude někdo chtít zkoušet prioritu času nebo clony, ale ještě nikdy jsem neviděl někoho, kdo by měl klasický kompakt a na něm externí blesk. Je bezpochyby určen náročnějším uživatelům, kteří se chtějí potěšit výkonným teleobjektivem a ručními zásahy do fotografického procesu.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná tlačítkem vpravo na horní stěně. Vedle něho je spoušť spojená s ovládáním zoomu, kousek dál spoušť pro video, dále zde najdeme kruhový volič s volbou režimů. Začneme inteligentní automatikou, následuje (otáčíme ve směru hodinových ručiček) volba kreativních filtrů, scénické režimy a panorama. Dále tu jsou dvě polohy pro uživatelské nastavení. Následuje PASM, tedy čtveřice voleb „pro znalé“, tedy programovatelná automatika, priorita času a clony a manuál.


Na zadní stěně je nahoře v rohu tlačítko pro aktivaci wi-fi, doleji pak je tlačítko pro přehrávání a vlevo od něho tlačítko Fn1. To je volitelné, defaultně je na něm průvodce kompozicí, lze ale na něj nadefinovat i – což doporučuji – oblast ostření. Vzhledem k tomu, že tu není dotykový displej, je s volbou zaostřovacího bodu spojená určitá otrava a touto definicí ji budeme minimalizovat. Čtyřcestný volič má předvolené funkce nahoře korekce expozice, dole režimy pohonu a samospoušť, vlevo makro a vpravo blesk, čili klasické řešení. Stiskem středového tlačítka se dostaneme do menu. Kolem něho je prstenec – roller, druhý prstenec je vpředu kolem objektivu. Lze na něj v menu Nastavení dát na příklad korekci expozice, což mi připadá jako dobrá volba.

Pod tím je tlačítko pro režim displeje (ovlivňujeme, co na něm chceme vidět) a vpravo je koš, respektive rychlé menu.

Fn tlačítko je nad displejem a výchozím nastavením je na něm přepínání displeje a elektronického hledáčku, což mi připadá rozumné, třebaže oční senzor tu funguje celkem dobře.

Menu má čtyři oddíly, Záznam, video, nastavení a wi-fi. Na první ze šesti obrazovek menu záznamu je položka ISO, zde vidíme, že automatické ISO nefunguje při manuálním režimu, což ovšem je bohužel pořád ještě běžné. Limit ISO lze nastavit na obrazovce 2.

Na třetí obrazovce se zapne inteligentní expozice, to je v podstatě projasnění stínů:


Další položka je „i.R. rozlišení“, zvýšení kresby. Je zde i „quick AF“, vypínatelná pomůcka. Jde o předostření, přístroj doostřuje průběžně i bez stisknutí spouště. Přirozeně to zvyšuje spotřebu akumulátoru. Je to výhodné v situacích, kdy záleží na rychlé ostření, např. živá fotografie, sport a podobně. V návodu doporučují to vypnout, když používáme scénické režimy.

Inteligentní automatika má také svoje menu, tam je možno zapnout iA plus, která optimalizuje jasy. Z menu vyplývá, že je aktivována funkce nočních záběrů z ruky = vícenásobná exposice a následné složení obrázku, jakož i HDR, tedy opět vícenásobná expozice s různými vstupními hodnotami a následné složení obrázku. Režim iA+ má stejné menu. Ani na tomto přístroji jsem nedokázal vydolovat vícenásobnou expozici – a i při nízké světelné hladině mi cpal 1 / 4. Ovšem vícenásobnou expozici lze navolit ve scénickém režimu.

V menu Nastavení volíme na obrazovce 2 obě Fn menu Na téže obrazovce lze způsobit, aby zoom zoomoval skokově, po celých položkách – 135 – 160 – 200 atd.

Jak se s ním fotí
Nabíhá vcelku rychle, o něco přes vteřinu. Odezva spouště je velmi uspokojivá a lze tím fotit i živé scény. Kresba na kratší straně rozsahu zoomu je výborná. Toto je ukázka ze středu:


Ukázka z rohu se od ní moc neliší.


Fialové kontury jsou udrženy ve velmi rozumné míře.


Na přímé sluneční světlo reaguje poněkud nervózně, ovšem je třeba vzít v úvahu, že jde o třicetinásobný zoom.


Pokud jde o šum, je to kompakt, takže 800 ISO je jakž takž rozumná hranice a co dále jest, zašuměno bude.


Nějaké převratné řešení nepřináší ani scénický režim Noční scéna z ruky, protože pracuje v řádu 800 ISO a navíc mu podstatně hůře funguje automatika nastavení bílé (= prakticky nefunguje).

Shrnutí
Panasonic Lumix DMC-TZ70 je nejnovější představitel oblíbené vyzrálé řady, obohacením je výkonný stabilizátor (přiekv. 24 mm jsem udržel 1/10 z ruky) a nastavení rozumného rozlišení 12 megapixelů. Absence výklopného displeje je možná diskutabilní, na jeho užitečnost nejsou jednotné názory, nicméně dotykový displej je očividná výhoda a je tedy co litovati, že zde není. Má výbornou optiku a příjemné barevné podání. Od nejdelšího ohniska nelze čekat zázraky, spíš jen ne moc ostré fotky informativního charakteru. Jeho vážnými konkurenty jsou jiné modely Panasonic, třeba TZ57 o čtyři tisíce levnější, sice bez elektronického hledáčku (který je málo použitelný), ale s výklopným displejem, anebo LF1, o dva tisíce levnější s lepším čipem. Tato TZ70 stojí 11 tisíc (březen 2015).

Ukázky:

1 a 2 a 3 rozsah zoomu setového objektivu

1 2
3 4
5 6
7 8
9 10
11 12
13 14
15 16
17 18


Zjistěte aktuální cenu, dostupnost a také podrobné parametry digitálního fotoaparátu Panasonic TZ70.

 

Inzerce

Techniku a služby nejlépe nakoupíte ve: