|
Už dlouho ve mně nějaký kompakt nevyvolal takové nadšení, jako tento přístroj. Vysoce přesahuje kategorii „obrazového zápisníku“, dá se s ním opravdu seriózně fotit. A to nejen díky optice, která začíná na spodním konci ohniska na ekvivalentu 24 mm!
Jaký je a komu je určen Jde o kompakt bez optického hledáčku (ale lze ho přikoupit jako příslušenství, viz poslední kapitolu recenze), se snímačem 10,1 Mpx na 1/1,63palce, a s rozlišením fotografií 3968 x 2232, 3776 x 2520, 3648x 2736, 3328 x 1872, 3168 x 2112, 3072 x 2304, 2784 x 1568, 2656 x 1768, 2560 x 1920, 2208 x 1248, 2112 x 1408, 2048 x 1536, 2048 x 1360, 1920 x 1080, 1600 x 1200, 640 x 480. Lze snadno volit mezi formáty 4:3 a 3:2 a 9:16, je to ovšem metoda ořezávání. Procesor je Venus Engine IV. Rozsah citlivosti je 80, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 (6400), rozsah závěrky 60-1/2000 s (těch exotických 60 sec je v režimu „hvězdná obloha“). Objektiv Leica má rozsah odpovídající 24-60 mm se světelností F 2,0-2,8. Oba tyto parametry jsou zcela výjimečné a dodejme už v úvodu, že objektiv je vynikající. Objektiv je stabilizovaný, jinak by to snad ani nebyl Panasonic. .Vzhledově je přístroj velmi střízlivý. Je k mání buď černý nebo stříbrný, myslím, že ta černá mu sluší víc. Je výborně dálensky provedený, dobře padne do ruky a jeho ergonomie je bezchybná. Jen snad bych se pozastavil nad extrémně vyoseným šroubem pro stativový závit, bude to dělat problémy při použití na pidistativu.  Ovládání a menu Přístroj se zapíná šoupátkem nad horní hranou vpravo. Vedle je spoušť s prstencem pro ovládání zoomu, dále pak tlačítko pro ostření: jím se dostanete
do režimu přenastavování ostřicího bodu, který lze umístit téměř až do krajů obrazu pomocí joysticku na zadní straně (ten je dvousměrný, tedy na ose nahoru/dolů a vlevo/vpravo, člověk si rychle zvykne na dobré věci a přál by si i šikmé směry:-) ). Vlevo od spouště je kruhový volič režimů. Zde jsou nezbytné volby PASM (programovaná automatika, tedy plný automat s možností korekce parametrů, dále priorita clony / času a plný manuál, dále pak dvě pozice pro uživatelská nastavení (můžeme si namíchat dle potřeby to, co nejčastěji používáme, například vysokou citlivost a WB pro umělé světlo na jedné pozici a nízké ISO a vysokou sytost barev pro krajinu), a pak je tu iA, což je skutečně inteligentní automat: Scénické režimy neskýtají velkých překvapení. Portrét a Soft skin jsou optimalizované na pleťovku, autoportrét odmítám komentovat 🙂 , krajina je vcelku standardní nastavení. Při sportu je nastaven na automatika ISO do 800, ostří to od 5 metrů nahoru, noční portrét je snímání s dlouhou expozicí do pomalého času, bohužel s s předblesky na snížení efektu červených očí. Noční krajina má trochu sytější barvy, jinak nic nedělá. Režimy Dítě umožní vkopírovat do fotky jméno a věk dítěte, v podstatě totéž dělá Domácí zvíře. Západ slunce podává teplejší barvy a Vysoká citlivost se přepíná do automatického ISO 1600 až 6400 při nižším rozlišení 3 až 2 Mpx. Zajímavé je vysokorychlostní sériové focení, ale pozor, v nabídce je až na druhé obrazovce! Pak lze dosáhnout až 100 snímků v sérii, pořízených frekvencí 6 fps. S bleskem lze nasnímat 5 obrázků. Zajímavá funkce je i Hvězdná obloha, je to až 60sekundová expozice při ISO 80. Ohňostroj snímá 1/4, respektive 2 sec při použití stativu při ISO 80. Zbývá Pláž a Sníh a Letecká fotka. Legrační je Dírková komora a Pískování (na ukázce dole). Fotky jsou efektní, bohužel přístroj snímá v nízkém rozlišení. Nicméně pro lidi, kteří nic netuší o existenci filtrů v editorech to může být příjemné zpestření.  Na objektivu jsou též ovládací prvky. Nahoře je přepínač poměru stran 4:3 – 3:2 a 9:16. Dobrý skluha ale zlý pán, je třeba ho hlídat, snadno si zapnete režim který nechcete. PO levé straně je přepínač autofokus / makro / ruční ostření, platí o tom totéž. Je to šikovné, ale nutno hlídat. Na zadní stěně je tlačítko snímání / prohlížení. Pod ním je přepínač – joystick Q-menu, to je funkční menu, které je velmi příjemné a v podstatě díky jemu nemusíme do „velkého menu“ chodit. Je tam „nastavení kvality filmu“ – to je terminologická zvláštnost, jde samozřejmě o nastavení parametrů digitálního obrazu, od standardu, přes dynamický (větší sytost barev a kontrast), přírodní (posíleny RGB), jemný (nižší kontrast), nostalgie (ještě nižší) a zajímavý je i multifilm, kdy lze pořídit až tři snímky v jednotlivých režimech. Navíc lze každý z nich doladit co do saturace, kontrastu a doostření. Je to pěkné, nicméně bych na to byl velmi opatrný. Přístroj dovede pořizovat obrázky v RAW, takže kdo je na tom technicky tak daleko, že tyhle finesy umí použít, měl by se spíš spolehnout na sebe a na své PC.
Vedle joysticku je AE/AL LOCK, lze navolit, co má „lockovat“, tedy co má uzamknout, zdali expozici, zaostření či obé. V režimu inteligentního autofokusu jím spouštíme režim sledování pohybu. Čtyřcestný volič slouží k pohybu v menu, má přiřazené funkce: jak je u Panasonicu zvykem, nahoře je expoziční kompenzace, dále pak bracketing (říkají tomu expoziční vějíř) a síla záblesku. Vpravo je režim blesku, bohužel pomalý synchronizace je jen s potlačováním červených očí, kdežto nucené synchro nastaví expoziční čas na 1/30 sec. U tak vymazleného aparátu bych čekal i ten „slow režim“ bez protivného zpožďování zbytečnými předblesky. Vlevo je samospoušť a dole je Fn tlačítko, kde si lze navolit v setupu, jakou funkci tam chceme mít (viz níže). Úplně dole je tlačítko pro režim displeje a nastavení sériového focení. Velké menu má v režimu snímání 5 obrazovek, je zde v podstatě totéž co v rychlém menu (drobné kixy s lokalizací, na př. inteligentní expozice má volby anglicky, ale to už asi opravdu každý ví, že high je vysoký a low nízký. Ze specialit chci upozornit na multiexpozici, to je režim, ve kterém lze na sebe nasnímat obrázky na sebe. Je to zase hříčka,která si zaslouží práci na PC, pokkud se někdo chce bavit s fotoaparátem v ruce, je to možné, zvláště pak s manuálem v ruce, pro milovníky hlavolamů. Menu pro prohlížení nabízí několik režimů přehrávání, například přehrávání v kategorii podle toho, jakého scénického režimu se použilo. Jak se s ním fotí Nastavení bílé v automatickém režimu při žárovkovém osvětlení je velmi uspokojivé – obrázek má teplý tón, ale bez problému ho lze srovnat. Předvolba „žárovka“ je výborná a ruční nastavení (uložitelné do 2 pozic) „to jistí“.
Kresba je ze doslova skvělá. Přístroj má ekvivalent ohnisek 24 až 60 mm při světelnosti F 2.0 až F 2.8. Jak na krátké, tak na dlouhé straně objektiv kreslí dobře i při plné světelnosti. Soudková i polštářková řada při krátkém, respektive dlouhém ohnisku jsou nepatrné, jak vidno na příkladu:
Vlevo krátké ohnisko, vpravo dlouhé. Žádný problém není s chromatickou aberací. Obrázky jsou v základním nastavení hodně syté co do barevnosti i při „filmu“ standard, dynamický je už hodně saturovaný. Samozřejmě, vše lze ladit podle vkusu, podle způsobu použití a pod. Příslušenství Předsádka DMW-LW46E vyžaduje adapter DMW-LA4E, je to trubka, která se našroubuje na tělo kolem objektivu, nejdřív se musí sejmout kryt záívitu. Závit je velmi jemný a snadno se stane, že ho nasadíme křivě, takže pozor, je třeba pracovat s extrémní pozorností. Dohromady to vyjde na cca 5400 Kč (říjen 2008), ohnisko pak začíná na 18 mm ekv. Úhel záběru širší samozřejmě je, kvalita obrazu se dramaticky nezhorší, ale je třeba posoudit, zdali to stojí za ty peníze – zde je srovnání, vlevo s předsádkou, vpravo bez, dvůr u nás v Idifu.
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
|
Už dlouho ve mně nějaký kompakt nevyvolal takové nadšení, jako tento přístroj. Vysoce přesahuje kategorii „obrazového zápisníku“, dá se s ním opravdu seriózně fotit. A to nejen díky optice, která začíná na spodním konci ohniska na ekvivalentu 24 mm!
Jaký je a komu je určen Jde o kompakt bez optického hledáčku (ale lze ho přikoupit jako příslušenství, viz poslední kapitolu recenze), se snímačem 10,1 Mpx na 1/1,63palce, a s rozlišením fotografií 3968 x 2232, 3776 x 2520, 3648x 2736, 3328 x 1872, 3168 x 2112, 3072 x 2304, 2784 x 1568, 2656 x 1768, 2560 x 1920, 2208 x 1248, 2112 x 1408, 2048 x 1536, 2048 x 1360, 1920 x 1080, 1600 x 1200, 640 x 480. Lze snadno volit mezi formáty 4:3 a 3:2 a 9:16, je to ovšem metoda ořezávání. Procesor je Venus Engine IV. Rozsah citlivosti je 80, 100, 200, 400, 800, 1600, 3200 (6400), rozsah závěrky 60-1/2000 s (těch exotických 60 sec je v režimu „hvězdná obloha“). Objektiv Leica má rozsah odpovídající 24-60 mm se světelností F 2,0-2,8. Oba tyto parametry jsou zcela výjimečné a dodejme už v úvodu, že objektiv je vynikající. Objektiv je stabilizovaný, jinak by to snad ani nebyl Panasonic. .Vzhledově je přístroj velmi střízlivý. Je k mání buď černý nebo stříbrný, myslím, že ta černá mu sluší víc. Je výborně dálensky provedený, dobře padne do ruky a jeho ergonomie je bezchybná. Jen snad bych se pozastavil nad extrémně vyoseným šroubem pro stativový závit, bude to dělat problémy při použití na pidistativu. Ovládání a menu Přístroj se zapíná šoupátkem nad horní hranou vpravo. Vedle je spoušť s prstencem pro ovládání zoomu, dále pak tlačítko pro ostření: jím se dostanete
do režimu přenastavování ostřicího bodu, který lze umístit téměř až do krajů obrazu pomocí joysticku na zadní straně (ten je dvousměrný, tedy na ose nahoru/dolů a vlevo/vpravo, člověk si rychle zvykne na dobré věci a přál by si i šikmé směry:-) ). Vlevo od spouště je kruhový volič režimů. Zde jsou nezbytné volby PASM (programovaná automatika, tedy plný automat s možností korekce parametrů, dále priorita clony / času a plný manuál, dále pak dvě pozice pro uživatelská nastavení (můžeme si namíchat dle potřeby to, co nejčastěji používáme, například vysokou citlivost a WB pro umělé světlo na jedné pozici a nízké ISO a vysokou sytost barev pro krajinu), a pak je tu iA, což je skutečně inteligentní automat: Scénické režimy neskýtají velkých překvapení. Portrét a Soft skin jsou optimalizované na pleťovku, autoportrét odmítám komentovat 🙂 , krajina je vcelku standardní nastavení. Při sportu je nastaven na automatika ISO do 800, ostří to od 5 metrů nahoru, noční portrét je snímání s dlouhou expozicí do pomalého času, bohužel s s předblesky na snížení efektu červených očí. Noční krajina má trochu sytější barvy, jinak nic nedělá. Režimy Dítě umožní vkopírovat do fotky jméno a věk dítěte, v podstatě totéž dělá Domácí zvíře. Západ slunce podává teplejší barvy a Vysoká citlivost se přepíná do automatického ISO 1600 až 6400 při nižším rozlišení 3 až 2 Mpx. Zajímavé je vysokorychlostní sériové focení, ale pozor, v nabídce je až na druhé obrazovce! Pak lze dosáhnout až 100 snímků v sérii, pořízených frekvencí 6 fps. S bleskem lze nasnímat 5 obrázků. Zajímavá funkce je i Hvězdná obloha, je to až 60sekundová expozice při ISO 80. Ohňostroj snímá 1/4, respektive 2 sec při použití stativu při ISO 80. Zbývá Pláž a Sníh a Letecká fotka. Legrační je Dírková komora a Pískování (na ukázce dole). Fotky jsou efektní, bohužel přístroj snímá v nízkém rozlišení. Nicméně pro lidi, kteří nic netuší o existenci filtrů v editorech to může být příjemné zpestření. Na objektivu jsou též ovládací prvky. Nahoře je přepínač poměru stran 4:3 – 3:2 a 9:16. Dobrý skluha ale zlý pán, je třeba ho hlídat, snadno si zapnete režim který nechcete. PO levé straně je přepínač autofokus / makro / ruční ostření, platí o tom totéž. Je to šikovné, ale nutno hlídat. Na zadní stěně je tlačítko snímání / prohlížení. Pod ním je přepínač – joystick Q-menu, to je funkční menu, které je velmi příjemné a v podstatě díky jemu nemusíme do „velkého menu“ chodit. Je tam „nastavení kvality filmu“ – to je terminologická zvláštnost, jde samozřejmě o nastavení parametrů digitálního obrazu, od standardu, přes dynamický (větší sytost barev a kontrast), přírodní (posíleny RGB), jemný (nižší kontrast), nostalgie (ještě nižší) a zajímavý je i multifilm, kdy lze pořídit až tři snímky v jednotlivých režimech. Navíc lze každý z nich doladit co do saturace, kontrastu a doostření. Je to pěkné, nicméně bych na to byl velmi opatrný. Přístroj dovede pořizovat obrázky v RAW, takže kdo je na tom technicky tak daleko, že tyhle finesy umí použít, měl by se spíš spolehnout na sebe a na své PC.
Vedle joysticku je AE/AL LOCK, lze navolit, co má „lockovat“, tedy co má uzamknout, zdali expozici, zaostření či obé. V režimu inteligentního autofokusu jím spouštíme režim sledování pohybu. Čtyřcestný volič slouží k pohybu v menu, má přiřazené funkce: jak je u Panasonicu zvykem, nahoře je expoziční kompenzace, dále pak bracketing (říkají tomu expoziční vějíř) a síla záblesku. Vpravo je režim blesku, bohužel pomalý synchronizace je jen s potlačováním červených očí, kdežto nucené synchro nastaví expoziční čas na 1/30 sec. U tak vymazleného aparátu bych čekal i ten „slow režim“ bez protivného zpožďování zbytečnými předblesky. Vlevo je samospoušť a dole je Fn tlačítko, kde si lze navolit v setupu, jakou funkci tam chceme mít (viz níže). Úplně dole je tlačítko pro režim displeje a nastavení sériového focení. Velké menu má v režimu snímání 5 obrazovek, je zde v podstatě totéž co v rychlém menu (drobné kixy s lokalizací, na př. inteligentní expozice má volby anglicky, ale to už asi opravdu každý ví, že high je vysoký a low nízký. Ze specialit chci upozornit na multiexpozici, to je režim, ve kterém lze na sebe nasnímat obrázky na sebe. Je to zase hříčka,která si zaslouží práci na PC, pokkud se někdo chce bavit s fotoaparátem v ruce, je to možné, zvláště pak s manuálem v ruce, pro milovníky hlavolamů. Menu pro prohlížení nabízí několik režimů přehrávání, například přehrávání v kategorii podle toho, jakého scénického režimu se použilo. Jak se s ním fotí Nastavení bílé v automatickém režimu při žárovkovém osvětlení je velmi uspokojivé – obrázek má teplý tón, ale bez problému ho lze srovnat. Předvolba „žárovka“ je výborná a ruční nastavení (uložitelné do 2 pozic) „to jistí“.
Kresba je ze doslova skvělá. Přístroj má ekvivalent ohnisek 24 až 60 mm při světelnosti F 2.0 až F 2.8. Jak na krátké, tak na dlouhé straně objektiv kreslí dobře i při plné světelnosti. Soudková i polštářková řada při krátkém, respektive dlouhém ohnisku jsou nepatrné, jak vidno na příkladu:
Vlevo krátké ohnisko, vpravo dlouhé. Žádný problém není s chromatickou aberací. Obrázky jsou v základním nastavení hodně syté co do barevnosti i při „filmu“ standard, dynamický je už hodně saturovaný. Samozřejmě, vše lze ladit podle vkusu, podle způsobu použití a pod. Příslušenství Předsádka DMW-LW46E vyžaduje adapter DMW-LA4E, je to trubka, která se našroubuje na tělo kolem objektivu, nejdřív se musí sejmout kryt záívitu. Závit je velmi jemný a snadno se stane, že ho nasadíme křivě, takže pozor, je třeba pracovat s extrémní pozorností. Dohromady to vyjde na cca 5400 Kč (říjen 2008), ohnisko pak začíná na 18 mm ekv. Úhel záběru širší samozřejmě je, kvalita obrazu se dramaticky nezhorší, ale je třeba posoudit, zdali to stojí za ty peníze – zde je srovnání, vlevo s předsádkou, vpravo bez, dvůr u nás v Idifu.
Shrnutí Pro a proti:
Ukázky:
|
