Panasonic Lumix DMC-GX80

Panasonic DMC-GX80 je reportážní street 4K foto-video aparát ultrakompaktních rozměrů se superrychlým ostřením pro každodenní použití, takto charakterizuje prodejce tento přístroj. Co k tomu dodat jiného, než že to je pravda? Ověřil jsem si to při akcích Prvního Máje (viz můj článek zde) a své poznatky popsal v předběžné recenzi. Dnes se na přístroj podíváme komplexně. Nejdřív ovšem začneme od Adama.

Jaký je a komu je určen
Přístroj má snímač typu CMOS velký 17,3 x 13 mm s 16 megapixely. Podporuje ho procesor Venus Engine, barevné filtry jsou tradiční RGB Bayerova maska. Nenajdeme zde ale nízkofrekvenční filtr proti moiré, čímž by se rozlišení mělo o 10% zvednout – podle výrobce (jak se to měří? 🙂 ). Rozsah ISO je 200 až 25600, rozšiřitelný je dolů na 100 ISO. Stabilizace je duální, jednak na čipu, jednak na objektivu – pokud je stabilizovaný. Ostření je na bázi analýzy kontrastu, je zde implementovaný unikátní DOF systém Panasoniku, který analyzuje rozostření a dává pokyn, kterým směrem se má pohyblivý člen optické soustavy vydat , velmi to urychluje ostření. Displej je třípalcový, vyklápěcí a dotykový s milionem pixelů, elektronický hledáček má 1,99 zvětšení a 2764800 bodů. Mechanická závěrka má rozsah 60 sec až 1/4000 – je zcela přepracovaná, je poháněná elektromagneticky a tím by se měly zmírnit otřesy vyvolané pohybem lamel. Elektronická závěrka má maximum 1/16000 sec. Vestavěný blesk by měl mít dosah 6 m při ISO 200. Video je až 4K, zapisuje v MPEG4 nebo AVCHD, stereozvuk. Snímky v JPEG a RAW se zapisují na karty rodiny SD, výstupy jsou USB a micro-HDMI, též wi-fi včetně NFC (párování dotykem). Baterka je li-ion s kapacitou 290 obrázků, váha 426 g, rozměry 122 x 71 x 44 m.

Je to menší bratr špičkového modelu GX8 (recenzoval jsem ho loni v říjnu). Má 16 mega místo 20 a 8 oken místo 10 oken za vteřinu. Rozdíl je to pro praxi nepodstatný. Důležité je, že si zachoval kombinovanou stabilizaci – na čipu a v některých objektivech. Ovšem dodává se v základní sestavě se zaklapávacím 12-32 mm (ekv. 24-64 mm), který hodně sluší miniaturnímu modelu GM5, nicméně ve spojení s tímto aparátem moc vhodný není právě proto, že nejde vstříc oné stabilizaci. Elektronický hledáček není vyklápěcí, to je další rozdíl, má zvětšení cca 2x, kdežto GX8 ho má 1,5krát, a displej je jen vyklápěcí dotykový, nikoli vyklápěcí a natáčecí. I to je rozdílnost asi toho řádu, jako 16 místo 20. Pro praxi to nehraje velkou roli a dokonce se přiznám, že mi ty vyklápěcí displeje vyhovují méně než vyklápěcí v jedné rovině – čistě proto, že je do pracovní polohy dostanu jediným pohybem, kdežto vyklápěcí a přetáčecí displej vyžaduje složitější manipulaci a v pracovní poloze pak displej nepříjemně trčí do strany. Pokud bychom srovnali rozměry a váhu oproti GX8, vyjde nám tento přístroj o něco menší a lehčí, ale zase ne o moc. Funkčnosti tedy neubylo, snížila se cena a to docela podstatně. GX8 se totiž prodává s objektivem 14-42/3.5-5.6 II a pak sada vyjde na třicet tisíc. Tento GX80 s objektivem 12-32 přijde na 19 tisíc. Výrobci mívají starosti s tím, aby si jednotlivé modely nekonkurovaly a myslím, že s touto dvojicí GX8 a GX80 bude mít Panasonic v tomto ohledu docela starosti. Ten GX80 je zjednodušená, nicméně plnohodnotně funkční odvozenina za výrazně lepší cenu. Deset tisíc dolů je vykoupeno poněkud slabšími parametry jak těla, tak objektivu. Pokud GX80 charakterizujeme jako street přístroj, neznamená to, že je určena jen k živé fotce. Tu zvládá perfektně a pochopitelně je plně kompatibilní se vším, co systém MFT (Micro Four Thirds) dua Olympus & Panasonic nabízí – a ve světě mirrorless přístrojů je to absolutně nejširší nabídka optiky a dalšího příslušenství.

Ovládání a menu
Přístroj se zapíná páčkou na hraně horní a zadní stěny. Páčka je poněkud titěrná, nicméně její malé rozměry zabraňují bezděčnému zapnutí. Na horní stěně je spoušť fotoaparátu rámovaná předním rollerem a hned vedle je spoušť videa. Tu lze v menu vypnout, bohužel ji nelze naprogramovat na jinou funkci. Ne snad, že by volitelných ovládacích prvků bylo málo, je jich celkem devět, nicméně ta spoušť videa by se hodně hodila, protože je snadno dosažitelná. Takže aspoň to vypnutí ulehčuje práci, jelikož ve funkčním stavu se stane, že omylem video spustíte.

Vedle těchto spouští je kruhový volič režimů. I ten je trochu jednodušší než má GX8, jsou tu volby PASM, tedy program – priorita clony/času a plný manuál, video, automat, efektové fotky, scénické předvolby panorama a pouze jedno uživatelské nastavení C1. Ale zase – to podstatné tu zůstalo. Vypadl kroužek pro korekci expozice, ale ten se nestěhoval daleko – zadní roller, hned pod zadní stěnou, je dvoufunkční – po stisknutí přebírá funkci voliče korekce expozice.

Na zadní stěně je zleva elektronický hledáček s korekcí oční vady a senzorem pro přepínání hledáček / displej. Ten je dobře naladěný a pracuje, jak má. Korekce oční vady má hodně velký rozsah, já zpravidla jedu na doraz pidlookosti, ale tady mám ještě rezervu. Vpravo od hledáčku jsou tlačítka, ovládání hledáčku (lze nastavit automatické přepínání anebo volbu buď anebo – hledáček nebo LCD), nicméně je to volitelné a v menu figuruje jako Fn4, dále pak funkční tlačítko Fn 3, aktivace blesku a blokování expozice.

Pod zadním rollerem jsou tlačítka Fn1 a přehrávání, níže pak tlačítka rozmístěná ve tvaru čtyřcestného voliče – nahoru ISO, vpravo WB (nastavení bílé za různých typu světla, jako je denní nebo umělé osvětlení), dole pak režim pohonu (singl, sériové focení, samospoušť) a vlevo ovládání ostřicího bodu. Pod tím je tlačítko s funkcí Koš při prohlížení a při listování v menu Krok zpět, lze ho používat jako Fn2. Vpravo dole je tlačítko Disp.

Menu má pět oddílů, fotomenu má osm obrazovek, video pět, uživatelský setup 9 a základní obyčejný setup 6 obrazovek.
Fotomenu je celkem standardní. Zajímavá je obr.2 kde volíme způsob fotografického snímání při 4K – přístroj samozřejmě má 4K video a lze vysokorychlostně snímat i osmimegové obrázky, tudíž zde se nastavuje režim těchto sérií (zda se spustí hned anebo zda se využívá vyrovnávací paměti – k pochopení menu je nutně třeba studovat návod, jelikož z poučení typu „aut.zm.na.ser.sn.4K, když fot.překročí tepl. zatíž.“ bude asi jen málo kdo moudrý.
Uživatelský setup nabízí hned na obr.1 tři uživatelském profily a také tichý režim – ten je vskutku hodně tichý a můžete fotit i na koncertě. Dále se tu nastaví odpojení autofokusu od spouště: položku Zámek AF/AE dlužno dát na AF-ON a AF závěrka na OFF. Komu to nesedí, nechť nechá defaultní AE LOCK a pak se přístroj chová jak uvedeno výše – po stisku tlačítka drží naměřenou expozici. Zde podotknu, že přístroj je primárně určen k živé fotografii a odpojení spouště od ostření používají fotoreportéři: jedou v režimu průběžného snímání, palcem tisknou dedikované tlačítko (zde AF/AE LOCK a když ho pustí, rovina ostrosti zůstane na posledním nastavení. Na obrazovce 3 je dobré dohlédnout na prioritu, zdali ostření nebo spoušť, jistě je lépe mít tam FOCUS, spoušť pak zůstane blokovaná, dokud není zaostřeno. Funkce Ostření na střed umožní nastavovat ostřicí bod čtyřcestným voličem, tím se ale zbavíte zde přiřazeným funkcím.; vzhledem k tomu, že máme k disposici dotykový displej si myslím, že tato funkce nemá pro praxi moc velký význam.Na obr. 7 si nastavíte všechna Fn tlačítka (4 fyzická, viz výše, a 4 virtuální na displeji) a Q menu, jakož i způsob chodu obou rollerů. Na obr. 8 lze vypnout spoušť videa, jak jsem se zmiňoval, nelze ho však definovat na jinou funkci. Na obr. 9 se zapne/vypne nápověda v menu a je tam Foto bez objektivu – když dáte ON, lze použít s redukcí i nestandardní objektivy.

V základním setupu je roztomilá funkce Pípnutí na 2. obrazovce – zde nastavíte, jak má cvakat závěrka. Na obr. 3 si volíte barvu pozadí, defaultní černá je myslím zcela vyhovující. Kdybyste zabloudili v labyrintu menu, na obr. 5 se vše dá resetovat. No a na obr. 6 se formátuje karta, úplně na konci – to je moc dobře, velmi často bývá formátování někde zaštrachané.

Jak se s ním fotí
Přístroj nepozbyl své charakteristiky důkladného, bytelného stroje. Velká péče byla věnována ostření – a to je do značné míry nastavitelné podle požadavků uživatele. O možnosti ostření „rear focus“ neboli po česku „na palec“ jsem se už zmiňoval, individuálním potřebám lze přizpůsobit zaostřovací metody. Kvalita kresby samozřejmě závisí na použité optice, přičemž v recenzi použitý setový 12-32 objektiv nepatří ke špičce. Pro účely streetové a reportážní fotografie je plně vyhovující – mimo jiné i svou nenápadností a malými rozměry. Jistě by mu slušel Panasonic Leica Summilux 15/1.7, pak by obrazově byl v jiné dimenzi, ovšem i v dimenzi cenové.

Přístroj nemá nízkofrekvenční filtr a tudíž v základním nastavení je použito nižší míry doostřování. K otázce moiré jsem se vyjadřoval v předchozím článku o tomto přístroji. Na fotce textilní struktury se za určitých okolností na monitoru objeví moiré, ovšem při 100% zobrazení není po něm ani stopy – je to spíš problém zobrazení na monitoru, než problém fotografie.

K čemu ale nemám výhrady žádné je barevnost, ta je příjemná, živá – všechny uvedené fotografie jsou v základním nastavení. Barevnost lze upravovat a pochopitelně další možnosti nabízí fotografování v RAW formátu. Nicméně i v naprosto automatickém režimu – v ukázkách jsou to snímky 4 až 10 – jsou výsledky velmi dobré. Výtečné je vysoké ISO – to je důsledek redukce megapixelů do rozumnější dimenze. S 1600 ISO není naprosto žádný problém a velmi uspokojivé jsou i vyšší hodnoty, v ukázkách mám až 640 ISO a to je citlivost podle mého názoru dostačující pro většinu běžných situací.

Shrnutí
Panasonic Lumix DMC-GX80 je systémový kompakt třídy Micro Four Thirds, kompatibilní s plnou nabídkou systému od Olympusu, Panasonicu a třetích výrobců. Jde o poněkud zjednodušenou verzi modelu GX8, se zachováním funkčnosti s minimálními omezeními. Je to plnohodnotný, velmi pohotový a svižný přístroj, ideální pro živou fotografii reportážního typu. Jediný zádrhel vidím v optice, objektiv s nímž je dodáván má velký smysl pro mini model GM5, toto tělo by si zasloužilo něco výkonnějšího. Nicméně i s tímto objektivem je to přístroj s vysokým koeficientem cena / výkon, za devatenáct tisíc je tento mirrorless pod cenovou úrovní nejednoho kompaktu vyšší třídy. Navíc, cena objektivu, pokud byste ho kupovali separátně, je 9500 Kč…

Ukázky:

1 a 2 rozsah zoomu setového objektivu, 17 a 18 vysoké ISO.