Panasonic Lumix DMC-FZ300

Nedělají nám to soudruzi od Panasonicu jednoduché. Člověk by řekl, že jde o příbuzného FZ1000 a on je podobný FZ48, který jsem tu recenzoval před čtyřmi roky.

Jaký je a komu je určen
Jde o ultrazoom, tedy přístroj vybavený objektivem s extrémně velkým rozsahem ohnisek – odpovídají 25 – 600 mm kinofilmového přístroje. Jeho příbuzný FZ 70 jde dokonce do ekvivalentu 1200 mm, ale (právem) vysloužil si za to odsudky v odborném tisku. Má čip klasického kompaktího formátu 1,3 palce (6,2 x 4,6 mm) s 12 megapixely. To je velmi rozumné, aspoň že honby za megapixely se v tomto případě výrobce nepouští. Poměr stran je tedy 4:3, lze i jinak, ovšem za cenu ořezu. Maximum je tedy 4000×3000 bodů. Čip má přední osvit a o obraz se stará procesor Venus Engine, který dokáže jít až na 6400 ISO… opatrně odkašlávám.

Objektiv Leica DC je 24násopbný zoom s rozsahem odpovídajícím ohniskům 25-600, ovšem s průběžnou světelností F2.8. To je oprávněná pýcha Panasonicu. Je v něm i výkonná stabilizace, v režimu videa je pětiosá. Ostří v makru od 1 cm, normálně od 30 cm. Jeho třípalcový jednomegový displej je dotykový, vyklápěcí a přetáčecí, elektronický hledáček OLED má 1,44 mega pixelů. Rozsah závěrky jde od 60 sec do 1/16000 vteřiny. Vestavěný fleš má dosah 8.80, ve specifikacích se šalamounsky uvádí, že při automatickém ISO. Podstatný je výkon při 100 ISO a ten odpovídá vzdálenosti nad pět metrů. Lze ale použít externího blesku, přístroj má aktivní patici. Rychlost série je 12 fps, přístroj má jak elektronickou, tak mechanickou závěrku. Video má 4k a stereofonní mikrofon, jak se dnes sluší, a lze pořizovat i fotky při snímání 4K. Zápis je na SD karty. Výstupy jsou USB dvojka, miniHDMI a wi-fi, lze připojit externí mikrofon. Příjemné je utěsnění proti prachu a vlhkosti, Baterka vydrží 380 záběrů, rozměry jsou 132x92x117 mm.

Jde tedy o přístroj s ambicemi univerzálně použitelného zařízení. Stojí 16 a půl tisíce a zde vidím čertovo kopýtko. Jeho předchůdce FZ200 je stále v prodeji , ovšem stojí 10000 Kč a zas o tolik horší není. Především má stejný objektiv, stejné rozlišení, má taktéž výklopný – ale nedotykový – displej. Jeho EVF má o něco méně bodů a nemá 4K video. A naopak, za 2500 více je k mání FZ1000, recenzoval jsem ho loni v červenci, se skvělým jednopalcovým čipem od Sonyho a s objektivem s rozumným rozsahem 25-400 mm ekv. Na toto je třeba upozornit. Hlavní atrakcí je zde 4K a já se ani moc nebráním dojmu, že to 4K je stejná bublina, jako před pár lety bylo 3D a každý foťák to musel mít a běda tomu, kdo nešel do 3D, kromě publika, samozřejmě. Ale já jen upozorňuji, rozhodnout se musí každý sám. Aparát je to skvěle vybavený, ovladatelný, bezproblémový. Jen to cenové posazení mi drhne.

Ovládání a menu
Jeho ergonomie je příkladná. Padne do ruky a výtečně se ovládá. Zapíná se páčkou u kruhového voliče režimů na horní stěně. Na úchopu je spoušť a páčka pro zoom, ale další šoupě pro zoom je z boku:

Tam je i druhý roller a volitelné tlačítko. Na horní stěně je ještě dvojice volitelných FN tlačítek, na jedničce je defaultně korekce expozice, která nemá jiné dedikované tlačítko – nechal bych to tak, je to praktické. Vedle Fn1 je spoušť videa. Příjemný je veliký roller naplocho nasazený na horní stěnu, ten se opravdu dobře nahmatá a když si zvykneme na ten druhý na objektivu, rychle se s přístrojem sžijeme.

Na zadní stěně je nápadný přepínač režimů ostření s aretací zaostření uprostřed, na druhé straně hledáčku je další volitelné Fn tlačítko. Vpravo od displeje je shora tlačítko pro prohlížení, pro režim zobrazení na displeji, čtyřcestný volič a dole Fn3, na němž je rychlé menu. To má i celoobrazovkovou podobu a díky dotykovému displeji se s ní výtečně pracuje. + Na čtyřcestném voliči jsou navolené funkce ISO, WB, samospoušť plus sériové focení včetně 4K a vlevo je režim ostřicích bodů. Podotknu ještě, že i tento Panasonic nabízí skvělý způsob volby ostřicího bodu dotykem obrazovky, i když se díváme hledáčkem.

Menu má pět oddílů, foto, video, setup funkcí, setup aparátu a prohlížení. Ve fotomenu je už na první obrazovce volba filtrů, to je neobvyklé. Myslím, že je rozumné si filtry navolit na některé Fn tlačítko, nejlépe Fn2, které je defaultně nastavené na přepínání funkce obou rollerů. Dělá se to na 7. obrazovce setupu funkcí. Na druhé obrazovce Fotomenu je volba AFS-AFF, dokud se objekt nehýbe, ostří to jako singl a jak se pohne, přeostří – jako při kontinuálním ostření. Fotomenu obsahuje obvyklé položky i.dynamický a i.rozlišení, efekt to nemá velký, můžete vyzkoušet. Maličký zádrhel může vyplynout z toho, že některé funkce nejsou vždy dostupné. Například i-noční záběr z ruky a iHDR jsou dostupné jen v režimu i-Auto, a nastavení panorama předpokládá, že jdete do scénických režimů a tam nastavíte panorama a pak teprve můžete nastavit parametry panorama. Na 3. obrazovce fotomenu je funkce Světla a stíny, to je nastavení křivek.

Jak se s ním fotí
Musím přiznat, že při práci s tímto modelem jsem se smířil s ultra – ultrazoomem. Ten obrovský rozsah je , pravda, zaplacen i určitou pomalostí ostření (třebaže přístroj disponuje technologií DFD, kdy analyzuje referenční obrazy a určuje, kterým směrem se má automatika analyzující kontrast vydat). Obraz je v hledáčku ostrý a jasný a stabilizace dává uklidňující pocit stálosti.
Nicméně i ta stálost má své limity. Rychlost závěrky 1/640 je tak asi nejdelší čas, kdy můžeme počítat z ruky s jakž taž ostrou fotkou při ekv. 600 mm. Delší časy vedou k neostré , respektive – k přibližně ostré fotce. Na ukázce to vidíte – ze stativu je na fotce vidět i pavoučí vlákno. Ale abych dosáhl 1/640, musel jsem jít na 400 ISO a u všech rohatých, vysoké ISO věru není silná stránka tohoto přístroje. 1600 je jakž takž a co nad to je, velmi problematické je.

Shrnutí
Panasonic Lumix DMC-FZ300 je univerzálně použitelný, velmi dobře vybavený a zpracovaný přístroj typu ultrazoom – díky svému 24násobnému zoomu s ekvivalentem 25-600 mm. Výtečně se hodí pro pohodové rodinné focení, zvláště pak na focení při cestách. Může se stát lahůdkou pro videistu, hlavně díky opravdu výkonné stabilizaci, která sice nezaručí dokonale ostré fotky (žádná stabilizace to nezaručí), ale při videu zklidní obraz až překvapujícím způsobem. Skvělá je ovladatelnost a volitelnost funkcí a k ní přispívá i dotyková obrazovka.

Ukázky:

1 a 2 rozsah zoomu, 3 až 11 běžné osvětlení,12 protisvětlo, 13 užití nejdelšího ohniska bez stativu, 14 při 1600 ISO, 15 při 3200 ISO a 16 při 6400 ISO.