Bezzrcadlovku nejvyšší třídy se speciálním zaměřením na video oznámil Panasonic na právě otevřeném CES v Las Vegas. Přichází takřka přesně tři roky po uvedení čtyřky. V těle z hořčíkové slitiny nalezneme nový dvacetimegový čip stabilizovaný v pěti osách, přičemž stabilizační systém spolupracuje i s eventuální optickou stabilizací objektivu. Dosavadní zkušenosti s tímto systémem vedou k udivujícím výsledkům hlavně při snímání videa, kdy je obraz stálý, jako by byl snímán ze stativu. Připomenu, že velikost čipu je 17,3 x 13 mm, tedy přístroj spadá do systému FT čili Micro Four Thirds (Olympus & Panasonic, nyní i Xiaomi a Kodak). Velikost čipu odpovídá prodlužovacímu faktoru 2x, takže objektiv s fyzickým ohniskem 50 mm má úhel záběru jako 100 mm objektiv plnoformátového přístroje 24 x 36 mm. Procesor je Venus Engine, rozsah ISO zůstává od 200 do 25600. Displej je nyní 3,2palcový s 1,6 miliony body, je vyklápěcí a přetáčecí, samozřejmě dotykový. Velká pozitivní změna se týká OLED elektronického hledáčku, ten má teď 3,7 mega a zvětšení 0,76x. Takovým hledáčkem se zatím chlubila jen Leica Q (viz moji recenzi) a byl jsem zvědav, kdy se tato skvělá věc objeví i jinde. Et voilá, je to tady, další údery krumpáčem do hrobu jednookých zrcadlovek: obraz v takovém hledáčku je prostě lepší a jasnější, než jaký dokáže zprostředkovat systém zrcátko / hranol.
Zpět k věci samé. Přístroj je určen k natáčení vysoce kvalitního 4K videa – používá se plná plocha snímače, nejde tedy o výřez. Na první půlrok jsou slíbené dva upgrady firmwaru zaměřené na video, včetně anamorfické video – širokoúhlý obraz. Velká péče byla věnována zaostřovacímu systému. Panasonic pokročil hodně daleko v systému DFD (Depth From Defocus) založeném na analýze neostrosti – podle charakteristiky neostrosti systém pozná, kterým směrem má nastavit pohyblivý člen systému – smysl je v urychlení ostření.
Panasonic je průkopník ve vysokorychlostím sériovém 4K focení – zde najdeme 6K sériové focení při 30 oknech za vteřinu. Nicméně nejde o 24megové obrázky, jak by se z názvu dalo čekat – jde spíš o širokoúhlé snímky v poměru stran 6×3. Přístroj má dva sloty na SD karty, výstupy jsou USB3.1 (5 Gbit za vteřinu), wi-fi a Bluetooth 4.2 LE (nízkoenergetický BT, používaný k průběžnému přenosu obrazu na BT spárované přístroje). Má vstupy jak pro sluchátka, tak pro mikrofon, to je v této třídě samozřejmostí. Oproti GH4 nabyl na rozměrech i váze – 725 g a 139 x 98 x 87 mm.
Oznámená cena je 2 tisíce dolarů, to při přepočtu i s daněmi vychází k šedesáti tisícům korun, otázkou je, jak dalece k této sumě – Olympus E-M1 II má tělo za 55 tisíc. Model GH4 je teď ve výprodeji – tělo za 28 tisíc, nicméně bude nadále ve výrobě. Navíc Panasonic slibuje upgrady firmwaru i pro GH4, to je zajímavá marketingová politika, velmi neobvyklá. Nicméně je zřejmé, že přišel na svět profi přístroj – mě osobně by nejvíc přitahoval ten hledáček. Při skoro čtyřmegovém rozlišení totiž není ruční zaostřování žádná utopie – tam prostě vidíte, co je a co není ostré a to je jaksi ehm to nejdůležitější.
