Panasonic GH5 S

Po roce přišel Panasonic s… čím? Upgrade? Šel na deset mega bez stabilizace a chce o pět set dolarů víc, a v korunách, podržte si čepici ať vám neuletí, je o dvacet tisíc dražší a stojí 65 tisíc! Tady bude snadné si určit, komu je určen. Je to mnohem víc profesionální videokamera než foťák a cenově ho třeba poměřovat s profesionálními videokamerami a ne foťáky. Je to prostě jiná třída, nemá smysl zkoumat, jestli je lepší Ferrari nebo helikoptéra Bell. Nicméně to co zbylo z foťáku mě zajímalo a mohl jsem si s tím pár dní hrát.

Jaký je a komu je určen
Pětce se podobá jako vejce vejci. Rozměry jsou shodné 139 x 98 x 87 mm , je o něco lehčí – 660 g. Že má jen deset mega a nemá stabilizaci, to čtete správně. Té stabilizace se měl zbavit proto, aby se čip lépe chladil, tak jsem to vyčetl a posílám dál. Zase jsme o toho videa. Při snímání dlouhých záběrů ve 4K se čip jaksepatří zapotí, to dá rozum. Přechodem na deset mega se zvětšily fotodiody a přístroj má výrazně lepší vnímavost při nízkých světelných hladinách. Čip samozřejmě rozměrově nadále spadá do formátu 17,3 x 13 mm, jde tedy o systém Micro Four Thirds (Olympus & Panasonic a j.). Procesor Venus Engine 10 zůstává, avšak citlivost brutálně stoupla, v rozšířeném režimu namísto 25600 ISO jsme na 204800 ISO, to je 3 EV navíc. Počet 255 ostřicích bodů zůstává. Třípalcový plně vyklápěcí LCD displej je dotykový a elektronický hledáček je čtyřmegový se 100% krytím. Rozsah časů sahá od 60 vteřin do 1/16000, i to se nezměnilo, stejně jako synchro pro blesk 1/250 a frekvence sériového snímání 12 fps. Videografy budou zajímat zásadní zlepšení, jako je záznam DCI 4K videa, což je rozlišení 4096 x 2160 pixelů, kdežto standardní UHD-1 má 3840 x 2160 pixelů. Zvláštností hodnou k vyzkoušení je „dual native ISO“. Snímání lze přepnout na – v jednom případě – na vysoký dynamický rozsah s nižší citlivostí, anebo na vyšší citlivost za cenu nižšího dynamického rozsahu.

Takže, komu je určen? Přístroj evidentně míří na profi videografy, kteří vysoké rozlišení nepotřebují a pouhá stabilizace na čipu jim tak jako tak nestačí a potřebují důmyslnější a dražší zabezpečení.

Ovládání a menu Je to navlas stejné, jako na GH5. Přístroj se zapíná páčkou pod kruhovým voličem režimů. Ten obsahuje nabídku PASM, tedy programovou automatiku, prioritu clony/času a ruční nastavení. Následuje manuální nastavení pro video a tři pozice pro uživatelské nastavení. Pak tu jsou kreativní filtry a inteligentní automatika. Režim snímání jednotlivé snímky – série – bracketing a samospoušť se nastavují malým kruhovým voličem vlevo od hledáčku, je zde i 6K video a režim dodatečného zaostření. U spouště přední roller a za ním jsou umístěna vedle sebe tlačítka pro nastavení bílé, ISO a korekci expozice. Zbývá už jen zmínit se o volitelném tlačítku Fn1 a spoušti videa.

Na zadní stěně je vpravo pod hranou je zadní roller. Tlačítko AFL (uzávěr ostření) je kombinované s přepínačem automatického ostření jednorázového, průběžného a ručního ostření. Vlevo níže je joystick, jedna z velkých atrakcí tohoto přístroje. Lze jím bleskově nastavovat oblast ostření a je skvělý pomocník při orientaci v menu.

Vpravo od displeje najdeme volitelná tlačítka Fn2 a Fn3, která mají ve výchozím nastavení přiděleno Q-menu, tedy funkční menu (Fn2) a nastavení ostřicího bodu (Fn3), myslím, že je rozumné to tak nechat. Postavení ostřicího bodu aktivuje tlačítkem Fn3 (druhé shora) a při pohledu hledáčkem ho umístíme joystickem. Pokud se díváme na zadní displej, stačí na něj klepnout – je dotykový.

Vpravo je DISP tlačítko, jím nastavujeme, co chceme mít na displeji. Čtyřcestný volič je řešen jako výklopný kotouč, který funguje navíc jako třetí roller, ten supluje zadní roller při listování v menu. Pod ním je funkční volitelné tlačítko Fn4. Vlevo od hledáčku je Fn5, ve výchozím nastavení jím lze trvale zapnout EVF, tedy elektronický hledáček, a pak obraz není vidět na velkém displeji. V druhém režimu je vidět na displeji a po přiložení oka k okuláru hledáčku oční senzor zapne elektronický hledáček. Každý může volit podle sebe.

Těch tlačítek je tu docela dost. Nastavení bílé bych docela oželel a korekci expozice (ikonka + / -) bych vítal na zvláštním kroužku, kdyby tu nebyla tahle klaviatura, na horní stěnu by se docela dobře vešlo. Ale pan Panasonic rozhodl jinak.

Příjemně řešený kroužek pro režimy pohonu, rychlost série si můžete nastavit v menu.

Dva sloty, paráda! Jednička je blíž k nám a kartu lze snadno vytáhnout, ale ani s tou vzdálenější nejsou problémy. Odstup je dost velký.

Jak se s ním fotí
GH5 S je v nejvyšší cenové třídě fotoaparátů MFT a provozním výkonem nezklame. Nemohu opomenout čtyřmegový hledáček. Stále jsem přesvědčený, že právě 4 Mpx hledáčky budou tím finálním hřebíkem do rakve zrcadlovek. Ten obraz je zde prostě přehlednější, jasnější, čitelnější, nic nebliká, žádné zpoždění nevidíme. Je to okno do světa. Čtyřmegový elektronický hledáček je prostě skvělý a ruční ostření, tedy používání různých exotických objektivů přes redukci atd., to zde není krkolomnost. Přes lupu zaostříte zcela perfektně. Navíc v hledáčku máte (nemusíte mít) všechny potřebné údaje, stačí jen ovládat tlačítko DISP.

Dále mohu zopakovat, že tento přístroj i jeho dvojník značně problematizují tezi o úspoře váhy – je zhruba stejně velký jako zrcadlovka. Nicméně pak se začneme bavit o rozměrech a váze použitých objektivů, ty samozřejmě jsou v systému MFT podstatně úspornější v obou parametrech, zvláště pak delší ohniska. Proto naši profesionálové ve fotografování přírody, jako Bambousek a Stach přešli z plnoformátu na MFT.

Další vymožeností bezzrcadlovek včetně této je možnost tiché spouště. Pak se dá fotit i na koncertě, ale nemusí to být jen hudba, i na svatbě rachot zrcátka působí rušivě.

Byl jsem zvědav na jeho program line. To je křivka zachycující v automatickém režimu, jak bude přístroj pracovat s clonou, časem a ISO ve změněných světelných podmínkách. Proporčně mění čas a clonu až na hodnotu 1/60 při F2.8 (samozřejmě, při daném objektivu, zarazí se tedy na plné světelnosti). Pak tu šedesátinu drží a navyšuje ISO až na hodnotu 5000, při dalším poklesu světelné hladiny prodlouží čas na 1/50 na 6400 a na té citlivosti se drží, a prodlužuje čas. V automatickém režimu nefunguje rozšířené ISO, takže 6400 je limit. Ta rychlost závěrky 1/60 mě trochu překvapila, čekal bych kratší čas jako limit vzhledem k očekávaným výkonům v ISO.

Vysoké ISO by kromě profi výkonů ve videu mělo být hlavní ctností tohoto přístroje. Mohl jsem posuzovat jen výkon v JPEG formátu, převodník RAW není ještě k disposici a z tohoto hlediska. Kupodivu výkon v citlivosti nepřekonává běžný standard. Do 6400 jsme v oblasti použitelnosti a co nad to je, dělá problémy.

Shrnutí
Panasonic GH5 S je jistě skvělá profesionální videokamera. Na to že je to kamera má malé rozměry a váhu a parametry slibují skvělý výkon. Koupit si tento přístroj za 65 tisíc jen na fotografování asi nemá velký smysl, když vybavením identická a navíc stabilizovaná GH 5 stojí o dvacet tisíc míň. Těch deset mega se předpokládalo že bude standardem. Co je to platné, šlo se dál a na plnohodnotnou fotku je deset mega málo. Ovšem tvůrci technicky kvalitního videa mají k disposici nástroj, který v relaci s jinými vyniká i nízkou cenou.

Ukázky:

1 až 4 rozsah zoomu, 5 až 15 běžné světlo, 16 slunce v záběru, 17 ostrost při F1.4, 18 ostrost při F4.0.